Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 471,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 471,78 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 14 471,78 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení plnění označeného ve výroku I tohoto rozsudku a tam uvedeného příslušenství, a to z titulu dlužného pojistného, které byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit na základě pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi účastníky dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ]. Dle žalobních tvrzení výše pojistného byla sjednána [částka] čtvrtletně, posléze pak byla upravena v souladu se smluvními podmínkami tak, že za pojistné období od [datum] do [datum] bylo pojistné stanoveno částkou [částka] čtvrtletně. Upozornění na změnu výše pojistného bylo žalovanému zasláno dne [datum] vč. zákonného poučení o možnosti vyjádřit nesouhlas; žalovaný však této možnosti nevyužil. Žalovaný však za pojistné období od [datum] do [datum] neuhradil pojistné zcela, když doložil počet najetých kilometrů převyšující sjednanou výši [Anonymizováno] až [Anonymizováno] km ročně (žalovaný doložil nájez nad [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] km za roční období, tj. o 18 500 km více), čímž vznikl nedoplatek na pojistném ve výši [částka] (18 500 km * [částka]). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a stanovila mu k tomu zákonnou lhůtu a poučila jej o následcích nezaplacení. Žalovaný nezaplatil dlužné pojistné, a tak pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Žalovaný od počátku pojistné smlouvy uhradil celkem pojistné [částka]. Za období od [datum] do [datum] (91 dní) pak dlužné pojistné, které nezaplatil, činilo [částka]. V součtu s nedoplatkem za najeté kilometry tak žalobkyně nárokovala zaplacení pojistného [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ta však zůstala oslyšena a žalovaný již ničeho na svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivním.
3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti:
5. Z listiny Návrh pojistné smlouvy číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně navrhla žalovanému uzavření pojistné smlouvy s počátkem pojištění [datum] na dobu neurčitou, jejímž obsahem mělo být „povinné ručení“ k vozidlu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN [VIN kód], s čtvrtletním pojistným [částka] a s asistencí „odtah 50km při nehodě“ s čtvrtletním pojistným [částka], celkem [částka]; návrh obsahuje instrukce k zaplacení prvního pojistného s poučením, že tímto zaplacením (do [datum]) dojde k uzavření pojistné smlouvy. Současně se v návrhu uvádí roční nájezd [Anonymizováno] až [Anonymizováno] km, s tím, že cena pojištění odpovídá uvedenému rozsahu kilometrů, a že cena za 1 km mimo interval je [částka], a že v případě vyššího nájezdu doplatí klient [částka] za každý kilometr navíc, až do limitu celkem [hodnota] km ročního nájezdu. Dále návrhu obsahoval upozornění, že pokud klient nedoloží stav kilometrů, bude počítáno s ročním nájezdem [Anonymizováno] km.
6. Z listiny Informace k pojistné smlouvě: [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému tímto dopisem [částka] za [Anonymizováno] km navíc nad sjednaný roční nájezd. Z listiny vyplývá stav tachometru předmětného vozidla na začátku pojistného období ([datum]) [Anonymizováno] km a na konci období ([datum]) [Anonymizováno] km (celkem tedy rozdíl [Anonymizováno] km). Žalobkyně tímto dopisem vyzvala žalovaného k zaplacení uvedeného nedoplatku do 7 pracovních dní. Současně pro další pojistné období (od [datum] do [datum]) žalobkyně stanovila novou výši čtvrtletního pojistného [částka].
7. Z listiny Poslední upomínka k pojistné smlouvě číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení částky [částka], a to do [datum], s poučením, že v případě marného uplynutí této lhůty dojde ke dni [datum] k zániku pojištění.
8. Z listiny Ukončení pojistné smlouvy číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému tímto dopisem zánik pojištění ke dni [datum] (včetně) pro marné uplynutí lhůty k zaplacení pojistného dle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., a vyzvala žalovaného k co nejdřívějšímu zaplacení [částka].
9. Z listiny párovací předpisy soud zjistil, že žalobkyně po pojistnou smlouvu č. [hodnota] evidovala přijaté platby ve výši čtyřikrát [částka] v období od [datum] do [datum], následně evidovala dluh [částka] od [datum] a další dluh [částka] od [datum], aniž by evidovala jakékoli další (pozdější) úhrady.
10. Z listiny Předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce (advokátky) žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] (z toho jistiny dluhu [částka]) z titulu pojistné smlouvy č. [hodnota], a to do 15 dnů od odeslání výzvy, s tím, že nebude-li výzvě vyhověno, bude záležitost řešena soudní cestou. Z listiny podací arch soud zjistil, že předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému s podacím číslem [Anonymizováno] dne [datum] zaslána žalovanému.
11. Z dalších žalobkyní předložených listin nezjistil soud žádné pro věc relevantní skutečnosti.
12. Na základě předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, jež by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
13. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na obsahu pojistné smlouvy č. [hodnota], kdy žalobkyně učinil návrh pojistné smlouvy žalovanému dne [datum] a žalovaný tento písemný návrh přijal dne [datum] zaplacením čtvrtletního pojistného žalobkyni ve výši [částka]; obsahem ujednání bylo poskytnutí pojištění ze strany žalobkyně žalovanému k vozidlu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN [VIN kód], a to pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, vč. asistenční služby odtahu v případě havárie. Součástí ujednání v pojistné smlouvě bylo, že sjednané pojistné ve výši celkem [hodnota] čtvrtletně vychází z předpokládaného ročního nájezdu vozidla [Anonymizováno] až [Anonymizováno] km; rovněž bylo ujednáno, že při překročení tohoto nájezdu bude za každý kilometr, až do počtu celkem [hodnota] km ročního nájezdu (včetně horního limitu [Anonymizováno] km) doúčtováno pojištěnému pojistné ve výši [částka] za kilometr. Stav tachometru vozidla na začátku pojistného období ([datum]) byl [Anonymizováno] km a na konci období ([datum]) byl stav tachometru [Anonymizováno] km (celkem tedy rozdíl [Anonymizováno] km). Žalobkyně vyúčtovala za tento vyšší nájezd žalovanému doplatek pojistného ve výši [částka] a stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení nedoplatku do 7 pracovních dní. Žalovanému pak byla pro období od [datum] do [datum] navýšena čtvrtletní částka pojistného na [částka]. V řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno (natož prokázáno), že by žalovaný se zvýšením pojistného nesouhlasil. Žalobkyně zaslala žalovanému [datum] výzvu k zaplacení dlužných pojistných s upozorněním, že nedojde-li k zaplacení do [datum], zanikne později uvedeným dnem pojištění. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli na předmětnou výzvu zaplatil. Žalobkyně následně dne [datum] zaslala žalovanému oznámení o zániku pojištění ke dni [datum]. Dále žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím advokátky předžalobní výzvu ze dne [datum].
14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
15. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.
16. Podle § 2779 odst. 1 o. z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem.
17. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
18. Podle § 2786 odst. 1 o. z. upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, a současně ho upozorní na možnost změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu ukončit. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesouhlasí-li pojistník se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Neupozornil-li však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odstavce 1, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění.
19. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
20. Podle § 2861 odst. 1 o. z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.
21. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti lze uzavřít pouze v písemné formě.
22. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
23. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.
24. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Podle § 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Nárok žalobkyně soud posoudil jako nárok na zaplacení dlužného pojistného sjednaného v platně uzavřené pojistné smlouvě k pojištění odpovědnosti způsobené provozem motorového vozidla. Strany si v pojistné smlouvě sjednaly pevné čtvrtletní pojistné při ročním nájezdu od [Anonymizováno] km do [Anonymizováno] km. Po ukončení prvního ročního pojistného období ([datum]) žalovaný doložil stav tachometru předmětného vozidla, z něhož vyplýval roční nájezd [Anonymizováno] km. Jelikož se strany v pojistné smlouvě dohodly, že pojistné nebude doúčtováno nad rámec ročního nájezdu [částka], vzniklo žalobkyni právo na zaplacení doplatku pojistného za nájezd převyšující předpokládaný nájezd o [Anonymizováno] km, a to při sazbě [částka] za každý km nadměrného nájezdu, tj. [částka]. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za část navazujícího ročního období, tj. od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného ani v zákonné lhůtě dle dodatečné výzvy k zaplacení. Jelikož pro roční pojistné období od [datum] do [datum] bylo pojistné v souladu se zákonem navýšeno na čtvrtletní částku [částka], náleží žalobkyni za uvedené rozmezí (do [datum]) právo na zaplacení pojistného ve výši [částka]. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na pojistném právě žalobou nárokovanou částku [částka].
28. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení s plněním dluhu žalovaného na pojistném. Jelikož v rozsahu dlužného pojistného [částka] bylo toto pojistné splatné již k prvnímu dni pojistného období (tj. k [datum]), dostal se žalovaný do prodlení hned následujícím dnem, tj. [datum]). Pokud pak jde o doplatek pojistného za nadměrný nájezd v předchozím ročním pojistném období ([částka]), pak v pojistné smlouvě nebylo ujednáno nic o splatnosti tohoto doplatku. Soud tak vyšel z obecných ustanovení občanského zákoníku ohledně času plnění dluhu, jehož splatnost nebyla mezi účastníky výslovně sjednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nebylo totiž možné užít zvláštního ustanovení § 2783 odst. 2 o. z., neboť z logiky věci nemůže být splatný doplatek za určité období již prvním dnem tohoto období, obzvlášť jde-li o doplatek odvíjející se od skutečného počtu najetých kilometrů v daném období (tj. od skutečnosti, která nastane až později v průběhu pojistného období, a která bude nevyhnutelně kvantifikovatelná až po skončení předmětného pojistného období). Jelikož žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení doplatku dopisem ze dne [datum] a vyzvala jej k zaplacení ve lhůtě 7 pracovních dní, určila tak žalobkyně ve výzvě splatnost doplatku dnem [datum]. Ohledně částky [částka] se tak žalovaný dostal do prodlení s jejím zaplacením až dne [datum].
29. Pokud tedy žalobkyně v žalobě pro součet obou dílčích částek dlužného pojistného ([částka]) uváděla splatnost jednotně dnem [datum], činila tak (s ohledem na výše uvedené posouzení) nedůvodně, když dluh na pojistném ve výši [částka] byl splatný až [datum] a dluh [částka] byl splatný až [datum]. Žalobkyně sice nepožadovala zaplacení úroku z prodlení za období, která by předcházela prvním dnům prodlení žalovaného se zaplacením těchto dluhů (úrok z prodlení požadovala žalobou až od [datum]), avšak nesprávně v žalobním návrhu vyčíslila zákonnou sazbu úroku z prodlení měrou 14,75 %. Jelikož k prvnímu dni prodlení v případech obou dluhů nedošlo dnem [datum], ale až dny [datum] a [datum], určí se sazba úroku z prodlení dle repo sazby vyhlášené Českou národní bankou k [datum] (nikoli k [datum]), tj. jako součet čísla [hodnota] a 8 (tedy 12 % ročně).
30. Soud tedy výrokem I tohoto rozsudku vyhověl žalobě v rozsahu zaplacení dlužného pojistného, a to vč. úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Současně však nezbylo, než žalobu v části uplatněného příslušenství (konkrétně co do 2,75 % sazby požadovaného úroku z prodlení) výrokem II tohoto rozsudku zamítnout.
31. O náhradě nákladů řízení (výrok ad III) soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, přizná soud plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (resp. měl toliko nepatrný úspěch). Žalobkyně byla ve věci prakticky plně úspěšná (zamítnuta byla pouze část požadovaného úroku z prodlení), a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši proti žalovanému. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaných, vyplněním dat a částek, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3 x 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem odměna 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1 500 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 615 Kč.
32. V dané věci soud neshledal okolnosti zvláštního zřetele hodné, na jejichž základě by náhradu nákladů řízení z části nebo zcela nepřiznal (§ 150 o. s. ř.).
33. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.