Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba ohledně zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jimiž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru – konsolidace půjček č. [číslo]. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně prozkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který mohl být čerpán opakovaně. Čerpání úvěru započalo dne [datum]. Žalovaný měl úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, byl dne [datum] úvěr byl zesplatněn. Žalovaný dluží na jistině [částka], sankční poplatky [částka], na úrocích částku [částka] a na úrocích z prodlení částku [částka] (součet úroku z aktuální dlužné částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku z prodlení z částky [částka], tj. z částky jistiny a obchodního úroku, od [datum] do [datum] ve výši [částka]), poplatek za pojištění, vedení, zesplatnění účtu ve výši [částka], sankční poplatky ve výši [částka]. Dále žalobce požadoval zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svoji žalobu dále žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [právnická osoba] č. [číslo]. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně prozkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který mohl být čerpán opakovaně. Čerpání úvěru započalo dne [datum]. Žalovaný měl úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, byl dne [datum] úvěr zesplatněn. Žalovaný dluží na jistině [částka], sankční poplatky [částka], na úrocích částku [částka] a na úrocích z prodlení částku [částka] (součet úroku z aktuální dlužné částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku z prodlení z částky [částka], tj. z částky jistiny a obchodního úroku, od [datum] do [datum] ve výši [částka]), poplatek za pojištění, vedení, zesplatnění účtu ve výši [částka], sankční poplatky ve výši [částka]. Dále žalobce požadoval zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [právnická osoba] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce (pod dřívějším názvem [právnická osoba].) s žalovaným jako klientem dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do výše [částka]. Byla sjednána úroková sazba 16,90 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru [částka]. Dále měl žalovaný hradit poplatky dle platného sazebníku. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách po [částka] vždy k 18. dni v měsíci počínaje [datum]. Dále bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou také základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru a sazebník. Bylo sjednáno, že smluvní ujednání obsažená ve smlouvě mají přednost před ujednáními v podmínkách.
6. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] podepsané žalovaným bylo zjištěno, že v této žalovaný uvedl své údaje včetně svého zaměstnavatele, měsíčního příjmu a příjmu domácnosti.
7. Z listiny „vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že v této se uvádí, že žalobce vycházel z žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, provedl kontrolu v insolvenčním rejstříku a v bankovním a nebankovním registru klientských informací, ověřil příjem z doložených dokumentů a z běžného účtu. Vycházel z příjmu [částka], celkových splátek závazků [částka] a životních nákladů [částka].
8. Ze složky dokladů předkládaných klientem k žádosti o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný předložil výpisy z účtu za období červen/2018–prosinec /2018, podle kterých mu mzda zhruba v této výši chodila na účet.
9. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto žalobce sdělil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. [č. účtu] za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.
10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [č. účtu], platební historie a umořovací tabulky ke smlouvě bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel a jaké částky mu byly účtovány. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, neboť poslední splátka byla uhrazena dne [datum].
11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému tuto předžalobní upomínku dne [datum].
12. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum] bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru. V odst. 13. a 14. bylo uvedeno, že pokud klient poruší smlouvu tím, že se ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky, je žalobce oprávněn svým rozhodnutím prohlásit závazky klienta vůči bance za ihned splatné.
13. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum] bylo zjištěno, že v bodu 24 písm. b) bylo uvedeno, že plnění klienta budou započtena na dluhy klienta podle data splatnosti v tam uvedeném pořadí, a to mj. na úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných úroků.
14. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce (pod dřívějším názvem [právnická osoba] s žalovaným jako klientem dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do výše [částka]. Byla sjednána úroková sazba 12,65 % ročně. Dále měl žalovaný hradit poplatky dle platného sazebníku. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách po [částka] vždy k 18. dni v měsíci počínaje [datum]. Dále bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou také základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru a sazebník. Bylo sjednáno, že smluvní ujednání obsažená ve smlouvě mají přednost před ujednáními v podmínkách.
15. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] podepsané žalovaným bylo zjištěno, že v této žalovaný uvedl své údaje včetně svého zaměstnavatele, měsíčního příjmu a příjmu domácnosti.
16. Z listiny „vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že v této se uvádí, že žalobce vycházel z žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, provedl kontrolu v insolvenčním rejstříku a v bankovním a nebankovním registru klientských informací, ověřil příjem z doložených dokumentů a z běžného účtu. Vycházel z příjmu [částka], celkových splátek závazků [částka] a životních nákladů [částka].
17. Ze složky dokladů předkládaných klientem k žádosti o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný předložil výpisy z účtu za období červen/2018–prosinec/2018, podle kterých mu mzda zhruba v této výši chodila na účet.
18. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož součástí bylo též vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že tento uváděl parametry úvěru tak, jak byly uvedeny ve smlouvě. V části věnované nákladům v případě opožděných plateb bylo uvedeno, že za opožděné platby budou žalovanému účtovány úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně, poplatek za zaslání každé upomínky ve výši [částka] a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši [částka]. Žalovaný tento formulář podepsal dne [datum].
19. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto žalobce sdělil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. [č. účtu] za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum].
20. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [č. účtu], platební historie a umořovací tabulky ke smlouvě bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel a jaké částky mu byly účtovány. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky. Poslední splátka byla provedena dne [datum].
21. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému tuto předžalobní upomínku dne [datum].
22. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum] bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru. V odst. 13. a 14. bylo uvedeno, že pokud klient poruší smlouvu tím, že se ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky, je žalobce oprávněn svým rozhodnutím prohlásit závazky klienta vůči bance za ihned splatné.
23. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum] bylo zjištěno, že v bodu 24 písm. b) bylo uvedeno, že plnění klienta budou započtena na dluhy klienta podle data splatnosti v tam uvedeném pořadí, a to mj. na úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných úroků.
24. O pravosti a správnosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat, z výše uvedených zjištění tak soud vychází.
25. Na základě provedených důkazů tak soud vzal za prokázané, že dne [datum], [datum] byla mezi účastníky podepsány smlouvy o úvěru (předmětná smlouva, podpůrně též žádost o úvěr, podepsaný formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru). Výpis z úvěrového účtu, platební historie a umořovací tabulka prokazují, jak žalovaný úvěry čerpal ve výši [částka] a ve výši [částka] Z těchto dále vyplývá, že žalovaný od února 2023 přestal splácet úvěry. Žalobce mu proto oznámil, že úvěr prohlašuje za splatný ke dni [datum] (oznámení o prohlášení úvěru za splatný, podací arch k tomuto oznámení).
26. Po právní stránce soud skutkový stav posoudil následovně.
27. Soud učinil závěr, že mezi žalobce, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“). Zároveň s tím pak byla sjednána inominátní smlouva o přistoupení k pojištění splácet poskytnutý úvěr ve smyslu § 1746 a násl. o. z.
28. Původní věřitel tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsané připsání částky [částka] a částky [částka] na účet žalovaného. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
29. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci žalobce nedostál povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Žalobce sice uvedl, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě jím poskytnutých informací, které si následně ověřil. Soud však musí konstatovat, že k prokázání tvrzení žalobce ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele byla předložena pouze žádost o úvěr, výpisy z účtu žalovaného za období 6–12/2018 a popis zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. V žádosti jsou zaneseny některé údaje ohledně osobních a majetkových poměrů (způsob bydlení, výše měsíčních příjmů a výdajů, rodinný stav, jiné finanční závazky apod.) ovšem tyto již byly ověřovány pouze velmi povrchně. Za hlavní zdroj informací pak lze považovat výpisy z běžného účtu žalovaného za období cca půl roku před podáním žádosti o úvěr. Z něho se podává, že žalovaný skutečně disponoval pravidelným měsíčním příjmem od zaměstnavatele ve výši téměř 19 000 - 20 000 tisíc Kč, ovšem už z něj žádným způsobem nevyplývají pravidelné a očekávatelné měsíční výdaje (např. nájemné a související služby, nákup potravin a hygienických potřeb, výdaje za dopravu apod.). Ve výpisech z účtu žalovaného se naopak ve zcela zarážející frekvenci objevují opakované odchozí a příchozí platby vůči několika opakujícím se bankovním účtům, přičemž dle názvu jednoho z vlastníků účtu [právnická osoba] jde zřejmě o provozovatele sázkových her. Už tato samotná skutečnost měla v žalobci vzbudit pochybnosti ohledně schopnosti žalovaného dlouhodobě splácet poskytnutý úvěr. Dále pak žalobce disponoval informací, že žalovaný již splácí každý měsíc téměř 7 tisíc Kč z titulu jiných úvěrů, což představuje přibližně jednu čtvrtinu jeho měsíčního příjmu. Konečně pak ohledně běžných výdajů žalovaného vyšla žalobce z paušální částky tzv. životního minima a výdajů na bydlení v částce necelých 6tisíc Kč měsíčně. I tato úvaha (odhad) žalobce ohledně pravidelných měsíčních výdajů zřejmě neodpovídá vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti, neboť zmíněné údaje nemohou ničeho vypovídat o průměrných výdajích jednotlivce. Je prakticky nepředstavitelné, že by jednotlivec byl schopný v době sjednání úvěru schopný pravidelně hospodařit s danou částkou a uspokojit z ní základní potřeby – bydlení, stravu, ošacení apod. V tomto ohledu by mohly být daleko blíže skutečnosti např. údaje o průměrné spotřebě domácností zveřejňované ČSÚ. Současně nebyl žalobce schopen ani doložit potvrzení o tom, že žalovaného lustroval prostřednictvím tvrzených externích a interních databází. V daném případě tedy žalobce pouze formálně ověřil tvrzené příjmy žalovaného a ohledně výdajů pak vyšel ze zcela nedostatečných paušálních částek, a navíc zcela ignoroval informace o nestandardních pohybech na běžném účtu žalovaného, které mohly svědčit o náklonosti žalovaného k hazardním hrám, a tedy jeho možné nemožnosti splácet poskytnutý úvěr. Navíc žalovaný v době posuzování jeho úvěruschopnosti už vůči žalobci splácel (v poměru k jeho pravidelným příjmům) nezanedbatelnou měsíční částku. Ze samotného jednání se žalobce omluvil a nemohl tedy být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy.
30. Soud tedy uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ. S ohledem na akcesorickou povahu smlouvy o přistoupení k pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr, soud posoudil rovněž tuto jako od počátku neplatnou.
31. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o úvěru ze dne [datum], [datum] neplatné, avšak bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytnul částku [částka], [částka] posoudil soud právní vztah mezi žalobcem a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., neboť žalobce přenechal žalovanému bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci u úvěru ze dne [datum] částku ve výši [částka], u úvěru ze dne [datum] částku ve výši [částka]. K vrácení tak stále zbývá částka - jistina [částka] u úvěru ze dne [datum], částka jistina [částka] u úvěru ze dne [datum], jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného celkem ve výši [částka]. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po lhůtě určenou předžalobní upomínkou tj. [datum]. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). a od tohoto dne je žalobce oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
32. Protože nebyly uzavřeny smlouvy o úvěru, soud nepřiznal žalobci částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok ve výši [částka], a ohledně úroků zákonných z prodlení od [datum] z částky [částka] do zaplacení, částku [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], ohledně úroků zákonných z prodlení od [datum] z částky [částka] do zaplacení a žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.
33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého soud může účastníkovi přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobce byl v řízení převážně úspěšná, Proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce tvoří odměna za zastupování za 3úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění podání žaloby) 3x [částka] a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. [částka], náhrada za daň z přidané hodnoty a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka].
34. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.