70 C 129/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky (vč. příslušenství) uvedené shora ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], na základě které jí poskytl částku [částka], kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách se splatností k 7. dni v měsíci. Žalovaná uhradila částku [částka], která byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku [částka] a na souhrnném poplatku [částka].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze Smlouvy o půjčce č. [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] a.s.) tuto smlouvu uzavřel s žalovanou dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši [částka] a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit společnosti v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ve spojení s přílohou č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek) soud zjistil, že pohledávku za žalovanou postoupil právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] a.s.) na žalobkyni.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] a.s.) oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni; dopis byl žalované odeslán dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala tímto dopisem žalovanou k zaplacení dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] s tím, že v opačném případě se obrátí s žalobou na soud. Dopis byl žalované odeslán dne [datum].

8. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] a.s.) uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši [částka] a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit společnosti v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaná uhradila částku [částka], která byl použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

9. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis13. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Na základě zjištěného závěru o skutkovém stavu ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou o půjčce ve smyslu § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení, a skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil [částka]. Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud hodnotí takto sjednanou výši úroku (při jejím přepočtu na roční sazbu úrokové míry) jako hraniční, avšak ještě neodporující dobrým mravům, když se pohybuje na hranici čtyřnásobku v té době obvyklých zápůjčních úrokových sazeb bank. Jako relevantní kritérium vzal soud rovněž v úvahu, že úrok byl sjednán pevnou částkou, a tedy v této konkrétní věci nedocházelo k jeho dalšímu průběžnému navyšování po uplynutí sjednané doby splácení půjčky, což je v daném případě pro žalovanou ujednání podstatně výhodnější.15. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky [částka] (jistina půjčky) a zaplacení dosud neuhrazeného souhrnného poplatku ([částka]). Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení. Žalobkyně tak má dále právo dle § 517 odst. 2 o. z. na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným. Jelikož soud shledal žalobu v plném rozsahu důvodnou, vyhověl jí výrokem I. tohoto rozsudku.16. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) v sazbě [částka] dle § 14b odst. 1 bod 3. a s částkou [částka] paušální náhrady hotových výdajů ke každému ze tří úkonů právní služby [§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.], plus náhrada za daň z přidané hodnoty, jímž je zástupce žalobkyně plátcem (21 % z [částka], tj. [částka]), celkem tak [částka].18. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje [částka].19. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.20. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.