Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

74 C 174/2024

Soud: Okresní soud v Ústí nad LabemDatum rozhodnutí: 24. 7. 2024Č. j.: 74 C 174/2024-28Samosoudkyně: Mgr. Petra KaplanováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSUL:2024:74.C.174.2024.1
smlouva pracovníneplatnost právního jednánísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (15) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 57 291,20 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 873,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 518,75 Kč, s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 4. 4. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 107 291,2 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 50 000 Kč, když tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 112 824 Kč, tvořenou jistinou 50 000 Kč a souhrnným poplatkem 62 824 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 48 205 Kč, z poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když neuhradila ničeho. Výše nesplacené jistiny tak činí 50 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 62 824 Kč (úrok, poplatek za zpracování úvěru). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 873,26 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč od 31. 1. 2022 do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023). Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 518,75 Kč představuje úrok ve výši 21,69 % z částky 50 000 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (1. 5. 2023) do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni s účinností od 27. 9. 2023. Žalobkyně dále požadovala úhradu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 21,69 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní.

3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] ze dne [datum] soud zjistil, že ji právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaná podepsali dne [datum], když na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) žalované dne 30. 7. 2021 částku ve výši 50 000 Kč v hotovosti, kterou se, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 60 115 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč (celkem 112 827 Kč), žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně ve 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 5 364 Kč. Celková částka ve výši 112 827 Kč je tvořena jistinou ve výši 50 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 2 709 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 60 115 Kč, který se skládá z úroku ve výši 48 205 Kč, z poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 285 Kč a z poplatku za flexibilní splácení ve výši 6 125 Kč.

4. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, plyne bližší úprava práv a povinností mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalované.

5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána žalovanou dne [datum]. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, když dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek jako operátor výroby, nemá žádnou vyživovanou osobu, když jako důvod úvěru bylo uvedeno vybavení domácnosti. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 21 308 Kč, jako další příjmy domácnosti byla uvedena částka 26 000 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 4 000 Kč, jako splátky jiných závazků byla zapsána částka 0 Kč. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.

6. Z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy č. [č. smlouvy] nebylo ničeho uhrazeno.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 tvoří seznam postupovaných pohledávek, když je mezi nimi uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023 (podací lístek).

9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 1. 3. 2024. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 15. 2. 2024 (podací lístek).

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.

11. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy]. Žalovaná si při podpisu smlouvy převzala v hotovosti částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 112 824 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 5 364 Kč. Částka ve výši 112 827 Kč je tvořena jistinou ve výši 50 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 2 709 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 60 115 Kč, který se skládá z úroku ve výši 48 205 Kč, z poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 285 Kč a z poplatku za flexibilní splácení ve výši 6 125 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na tuto pohledávku neuhradila ničeho. Do zákaznické karty ze dne [datum] bylo zapsáno, že žalovaná bydlí v nájmu, pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovanou osobu, jako důvod úvěru bylo uvedeno vybavení domácnosti. Do zákaznické karty ze dne [datum] bylo zapsáno, že příjem žalované činí částku ve výši 21 308 Kč, jako další příjmy domácnosti byla uvedena částka 26 000 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 4 000 Kč, jako splátky dalších závazků byla zapsána částka 0 Kč, když v části nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupena žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 29. 9. 2023 oznámil žalované, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] na žalobkyni a zároveň ji vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023. Před podáním žaloby byla žalovaná upomenuta zástupcem žalobkyně.

12. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím shora uvedeného úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalované, když si však ověřil pouze příjmy žalované, ale již si neověřil tzv. další příjmy domácosti, ani si řádně neověřil výdaje žalované, a to za situace, kdy výdaje měly činit pouze částku ve výši 4 000 Kč, tedy nedosahovaly ani částky součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalovaná navíc uvedla, že žije v nájmu, tedy jen výdaje na bydlení s vysokou pravděpodobností musely přesahovat částku 4 000 Kč. Navíc žalovaná již měla závazek ve výši 300 000 Kč vzniklý na základě smlouvy o úvěru ze dne 14. 6. 2021, což je soudu známo z jeho úřední činnosti ([spisová značka]), tedy již v minulosti nebyla žalovaná schopna ze svých příjmů hradit své výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak měl zjistit, jaké jsou výdaje žalované, z čeho se skládají, a výši jednotlivých výdajů ověřit, a zjistit, zda je žalovaná případně schopna své dosavadní výdaje omezit. Soud proto dospěl k závěru, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně nezjistil, jaké jsou skutečně „volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit splátky úvěru. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C-679/2018 „Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C-679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

22. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr (§ 2395 občanského zákoníku), a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. [č. smlouvy] je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 60 115 Kč), poplatku za pojištění (2 709 Kč) a úroků (ani běžících ve výši 21,69 % p. a., ani kapitalizovaných ve výši 4 518,75 Kč), neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením ze dne 29. 9. 2023, které se do její dispozice dostalo dne 30. 10. 2023 (odesláno dne 27. 10. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 30. 10. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 9. 11. 2023. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, od 10. 11. 2023 se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

25. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši částky ve výši 57 291,20 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 873,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 518,75 Kč, s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, zamítnout (výrok II.).

26. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jí soud náhradu nákladů nepřiznal (výrok III.).

27. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací