Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 600 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, částku ve výši 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 21 488 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 526,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 978,49 Kč, s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 862,02 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, částky ve výši 7 142,38 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 693,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 162,21 Kč, s úrokem ve výši 18,44 % ročně z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 239,71 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 30. 4. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 62 230,38 Kč s příslušenstvím. Nárok ve výši 45 488 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 52 896 Kč, tvořenou jistinou 30 000 Kč a souhrnným poplatkem 22 896 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 939 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 19 074 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 6 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni s účinností ke dni 27. 9. 2023. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 526,03 Kč, který představuje úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny (27 862,02 Kč) od 9. 11. 2021 do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023), kapitalizovaný úrok ve výši 3 978,49 Kč, který představuje úrok ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny (27 862,02 Kč) od 3. 2. 2023 do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023), úrok z prodlení v zákonné výši (8,5 % ročně) z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 21,69 % ročně z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, když vycházel z údajů, které získal od žalované, které si ověřil z předložených listin. Všechny zjištěné údaje právní předchůdce žalobkyně zapsal do zákaznické karty. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Nárok ve výši 16 742,38 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 17 609 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 7 609 Kč v 45 týdenních splátkách po 392 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 4 244 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 1 865 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 693,66 Kč, který představuje úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny (9 839,71 Kč) od 29. 9. 2021 do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023), kapitalizovaný úrok ve výši 2 162,21 Kč, který představuje úrok ve výši 18,44 % ročně z dlužné jistiny (9 839,71 Kč) od 26. 7. 2022 do data postoupení pohledávky (27. 9. 2023), úrok z prodlení v zákonné výši (8,5 % ročně) z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 18,44 % ročně z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, když vycházel z údajů, které získal od žalované, které si ověřil z předložených listin. Všechny zjištěné údaje právní předchůdce žalobkyně zapsal do zákaznické karty. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní.
4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 52 896 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 939 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 2 933 Kč. Částka ve výši 52 896 Kč je tvořena jistinou ve výši 30 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 2 322 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 20 574 Kč, který se skládá z úroku ve výši 19 074 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když byl sjednán úrok ve výši 69,43 % ročně.
5. Z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy č. [hodnota] bylo celkem uhrazeno 6 000 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, když si tuto částku žalovaná převzala při jejím podpisu. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 609 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 392 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 361 Kč. Částka ve výši 17 609 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 7 609 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 244 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 1 865 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když byl sjednán úrok ve výši 86 % ročně.
7. Z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy č. [hodnota] bylo celkem uhrazeno 400 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
8. Ze zákaznické karty soud zjistil, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, kdy dle nich žije v nájmu, má základní vzdělání a je nezaměstnaná.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] společnosti [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] tvoří seznam postupovaných pohledávek, když jsou mezi nimi uvedeny žalobou uplatňované pohledávky.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023 (podací lístek).
11. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 12. 4. 2024. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 2. 4. 2024 (podací lístek).
12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.
13. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 52 896 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 939 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 2 933 Kč. Částka ve výši 52 896 Kč je tvořena jistinou ve výši 30 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 2 322 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 20 574 Kč, který se skládá z úroku ve výši 19 074 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když byl sjednán úrok ve výši 69,43 % ročně. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na tuto pohledávku pouze částku ve výši 6 000 Kč, když nedoplatek na jistině tak činí 24 000 Kč. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, když si tuto částku žalovaná převzala při jejím podpisu. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 609 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 392 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 361 Kč. Částka ve výši 17 609 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 7 609 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 244 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 1 865 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když byl sjednán úrok ve výši 86 % ročně. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na tuto pohledávku pouze částku ve výši 400 Kč, když nedoplatek na jistině tak činí 9 600 Kč. Shora uvedené pohledávky včetně příslušenství byly smlouvou ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne [datum] oznámil žalované, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] na žalobkyni a zároveň ji vyzval k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023. Před podáním žaloby byla žalovaná upomenuta zástupcem žalobkyně. Dle zákaznické karty žalovaná žije v nájmu, má základní vzdělání a je nezaměstnaná, když jiné údaje zejména příjmy a výdaje žalované nebyly právním předchůdcem žalobkyně zjišťovány.
14. Soud neprovedl dokazování potvrzením o provedení transakce ze dne 24. 9. 2024, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy a provedení tohoto důkazu by tak bylo nadbytečné.
15. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
16. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
20. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr poskytované úvěry, když právní předchůdce žalobkyně sice zjišťoval nějaké informace o sociální situaci žalované, avšak vůbec nezjišťoval výši příjmů a výši běžných výdajů, natož že by si zjištěnou výši ověřil. Navíc z informací sdělených žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně plyne, že žalovaná byla nezaměstnaná. Právní předchůdce žalobkyně tak neměl dostatek podkladů, aby vyhodnotil, zda bude žalovaná schopna poskytované úvěry splácet, když zjištěné skutečnosti navíc dostatečným nezohlednil (ve vztahu ke skutečnosti, že žalovaná je nezaměstnaná). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C-679/2018 „Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C-679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
26. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru č. [hodnota] (uzavřená dle § 2395 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).
27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 21,69 % ročně, kapitalizovaných ve výši 3 978,49 Kč), ani na úhradu poplatků (21 488 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 29. 9. 2023, které se do její dispozice dostalo dne 30. 10. 2023 (odesláno dne 27. 10. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 30. 10. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 9. 11. 2023. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od 10. 11. 2023 se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
28. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru č. [hodnota] (uzavřená dle § 2395 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).
29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 18,44 % ročně, kapitalizovaných ve výši 2 162,21 Kč), ani na úhradu poplatků (7 142,38 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 29. 9. 2023, které se do její dispozice dostalo dne 30. 10. 2023 (odesláno dne 27. 10. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 30. 10. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 9. 11. 2023. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od 10. 11. 2023 se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
30. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 600 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, částku ve výši 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
31. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu souhrnného poplatku a úroků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 21 488 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 526,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 978,49 Kč, s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 862,02 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 862,02 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, částky ve výši 7 142,38 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 693,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 162,21 Kč, s úrokem ve výši 18,44 % ročně z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 839,71 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 239,71 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
32. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal (výrok III.).
33. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.