Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 70 472 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 472 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 84 137,52 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 128,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 360,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 019,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 965,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 393,95 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 921,95 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 13 472 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 154 609,52 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 128,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 360,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 019,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 965,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „PF“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o zápůjčce 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). PF splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. PF pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. PF tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce 1 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč (dále jen „zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit PF částku ve výši 54 327 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 38 318 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 693 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 639 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když na dlužnou částku neuhradila ničeho. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 57 000 Kč a dlužný poplatek činil 47 647,65 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 57 000 Kč dále úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 1, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky neuhradila ničeho. PF a žalovaná dále uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o zápůjčce 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). PF splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. PF pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. PF tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce 2 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit PF částku ve výši 39 378 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 28 923 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když na dlužnou částku uhradila toliko 16 528 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 24 393,95 Kč a dlužný poplatek činil 25 567,92 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 24 393,95 Kč dále úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 2, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 16 528 Kč.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] PF postoupila pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 a ze smlouvy o zápůjčce 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 částku 144 400,53 Kč obsahující i PF účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 104 647,65 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 57 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 47 647,65 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 4 360,03 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 57 000 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 128,75 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 57 000 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 57 000 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 57 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 2 částku 72 916,73 Kč obsahující i PF účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 49 961,87 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 24 393,95 Kč a dlužného poplatku ve výši 25 567,92 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 3 965,64 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 24 393,95 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 019,51 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 393,95 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek pak žalovaná neuhradila ničeho.
4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].
7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] (dále jen „zákaznická karta 2“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela s rodiči, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla základní, nebyla majitelem vozu, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla zaměstnána na plný pracovní úvazek jako uklízečka, její příjem byl ve výši 15 125 Kč, další příjmy domácnosti byly ve výši 40 000 Kč, interní splátky zápůjček nebyly uvedeny, externí splátky zápůjček činily 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované byly ve výši 5 500 Kč. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.
8. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že PF poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit PF v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 3 298 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala PF zaplatit činila 69 378 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 30 000 Kč, poplatkem ve výši 36 669 Kč složeným z úroku ve výši 28 923 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč a konečně pojistným ve výši 2 709 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 86 %.
9. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi PF a žalovanou.
10. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce č. [hodnota] soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná uhradila celkem částku 16 528 Kč.
11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] (dále jen „zákaznická karta 1“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela s rodiči, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla učňovské, byla majitelem vozu, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla zaměstnána na plný pracovní úvazek jako uklízečka, její příjem byl ve výši 15 279 Kč, další příjmy domácnosti byly ve výši 30 000 Kč, interní splátky zápůjček činily 3 304 Kč, externí splátky zápůjček činily 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované byly ve výši 4 000 Kč. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a neměla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.
12. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že PF poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 57 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit PF v 24 měsíčních splátkách po 4 639 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 4 630 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala PF zaplatit činila 111 327 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 57 000 Kč, poplatkem ve výši 50 511 Kč složeným z úroku ve výši 38 318 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 693 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 55,20 %.
13. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi PF a žalovanou.
14. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce č. [hodnota] soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná neuhradila ničeho.
15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z její přílohy č. [hodnota] a z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek PF za žalovanou na žalobkyni.
16. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo PF oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 217 317,26 Kč včetně příslušenství na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Žalované byla zásilka odeslána dne [datum], což se podává z poštovního podacího lístku z téhož dne.
17. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporných pohledávek. Výzva byla odeslána dne [datum], což se podává z poštovního podacího lístku.
18. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnavatel žalované potvrdil, že je žalovaná u něho zaměstnána jako uklízečka od [datum] a průměrný měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce činil 15 279 Kč.
19. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi PF a žalovanou dne [datum] a smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi PF a žalovanou dne [datum], což PF žalované oznámila oznámením ze dne [datum], v němž vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení oznámení, jež bylo odesláno dne [datum]. Žalovaná při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] převzala od PF v hotovosti částku 30 000 Kč, za což se zavázala vrátit PF částku 69 378 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 30 000 Kč a poplatkem ve výši 36 669 Kč složeným z úroku ve výši 28 923 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč a konečně pojistným ve výši 2 709 Kč. Částku ve výši 69 378 Kč se pak zavázala vrátit v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč s tím, že poslední splátka činila 3 298 Kč. PF před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná byla zaměstnána jako uklízečka, pobírala mzdu ve výši 15 125 Kč a další příjmy domácnosti byly ve výši 40 000 Kč, na interní splátky nebylo uvedeno ničeho, na externí splátky žalovaná platila 0 Kč měsíčně a její odhadované celkové výdaje činily 5 500 Kč, což PF ověřila z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Žalovaná v době poskytnutí zápůjčky neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila celkem částku 16 528 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] převzala od PF v hotovosti částku 57 000 Kč, za což se zavázala vrátit PF částku 111 327 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 57 000 Kč a poplatkem ve výši 50 511 Kč složeným z úroku ve výši 38 318 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 693 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Částku ve výši 111 327 Kč se pak zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 4 639 Kč s tím, že poslední splátka činila 4 630 Kč. PF před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná byla zaměstnána jako uklízečka, pobírala mzdu ve výši 15 279 Kč a další příjmy domácnosti byly ve výši 30 000 Kč, na interní splátky platila 3 304 Kč měsíčně, na externí splátky žalovaná platila 0 Kč měsíčně a její odhadované celkové výdaje činily 4 000 Kč, což PF ověřila z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Žalovaná v době poskytnutí zápůjčky neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku neuhradila ničeho. Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
20. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
21. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
23. Protože PF smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
24. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
25. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
26. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
27. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
28. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
29. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
31. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
32. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi PF, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť PF (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 30 000 Kč a částku 57 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit PF věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednávala zápůjčky mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o zápůjčce se na dané závazkové právní vztahy aplikuje rovněž ZSÚ.
33. PF tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, které představují sporné zápůjčky ve výši 30 000 Kč a ve výši 57 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
34. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
35. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci PF nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytované zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že PF zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou, jejíž tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. Soud však musí konstatovat, že ze zákaznických karet se podává, že PF ověřila tvrzení žalované pouze částečně ve vztahu k jejím příjmům (ověření dle pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu), avšak PF se již vůbec nezajímala o tvrzené výdaje žalované. Navíc tvrzené odhadované výdaje ve výši 5 500 Kč měsíčně a následně pouze 4 000 Kč měsíčně působí minimálně v druhém případě velice podezřele, když si lze stěží představit, že by žalovaná, jež již měla měsíční splátky předchozí zápůjčky u PF ve výši 3 304 Kč, byla schopná žít pouze za částku 696 Kč měsíčně, jež zbývá do odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč. Bylo přitom na PF, aby se doložením výdajů žalované skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. To však PF neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalované, která si pouze částečně (co do příjmů) ověřila. Soud podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však ze zákaznických karet, které žalobkyně spolu s potvrzením o příjmu žalované soudu předložila jako jediné doklady prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, podává, že PF sice získala nějaké dílčí informace o žalované, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalované. Žalobkyně pak svá tvrzení nedoplnila a důkazy k jejich prokázání nedoplnila ani přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř.
36. Soud tedy uzavírá, že PF před uzavřením smluv o zápůjčce nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že PF jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
37. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
38. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
39. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
40. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
41. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
42. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatnými, avšak bylo prokázáno, že PF žalované poskytla částku 30 000 Kč a částku 57 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi PF, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (PF, resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu uvedenou částku v celkové výši 87 000 Kč. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná uhradila PF na smlouvu o zápůjčce 2 částku 16 528 Kč, když žalovaná svoji pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů. K vrácení tak stále zbývá ze smlouvy o zápůjčce 1 částka 57 000 Kč a ze smlouvy o zápůjčce 2 částka 13 472 Kč, jež představují bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že PF žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne [datum], přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
43. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 70 472 Kč (13 472 Kč + 57 000 Kč) představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
44. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné než zákonné délce.
45. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatnými, nebyla žalovaná mimo poskytnutých částek povinna platit nic jiného, tedy ani úroky, ani odměnu za zpracování, ani odměnu za komfortní a flexibilní splácení a ani částku za pojištění. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 84 137,52 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 128,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 360,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 019,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 965,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 393,95 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 921,95 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 13 472 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 393,95 Kč od [datum] do zaplacení, neboť v uvedeném období a s danými částkami nebyla žalovaná v prodlení a ve zbytku požadovaný úrok z prodlení převyšoval zákonnou sazbu k prvnímu dni prodlení.
46. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.