Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 5 318 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 318 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 318 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 305,50 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 30 318 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností [právnická osoba] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala celkem částku 25 000 Kč. Úvěr byl vyplacen převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu] a měl být splacen nejpozději do [datum] a to spolu se smluvním úrokem ve výši 5 318 Kč. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, seznámila se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Poté žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Po přijetí platby žalovaná doplnila zbývající údaje, mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet, a trvalý pobyt. Předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne [datum]. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.
4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla datována dne [datum] a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností do [datum] a úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail a telefon.
6. Z listiny označené jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla datována dne [datum] a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 24 300 Kč s úrokovou sazbou ve výši 257 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail a telefon.
7. Z listiny označené jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla datována dne [datum] a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 258,81 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail a telefon.
8. Z výpisů z účtu předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na účet předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] připsána příchozí úhrada ve výši 1 Kč z účtu č. [č. účtu], že z účtu předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] zaslána platba ve výši 8 000 Kč na účet č. [č. účtu] s VS [var. symbol], dne [datum] zaslána platba ve výši 16 300 Kč na účet č. [č. účtu] s VS [var. symbol] a dne [datum] zaslána platba ve výši 700 Kč na účet č. [č. účtu] s VS [var. symbol].
9. Z listiny označené jako předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžité úhradě částky 31 243 Kč.
10. Z listin označených jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně projevila vůli postoupit pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalobkyně akceptovala.
11. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
12. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně urgována k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] se podává, že zásilka byla žalované odeslána dne [datum].
13. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že vlastníkem účtu č. [č. účtu] v rozhodném období byla žalovaná, přičemž na daný účet byla připsána částka 8 000 Kč pod VS [var. symbol], částka 16 300 Kč pod VS [var. symbol] a částka 700 Kč pod VS [var. symbol].
14. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Na účet předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] připsána příchozí úhrada z účtu č. [č. účtu]. Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje. Předchůdkyně žalobkyně vystavila ve dnech [datum], [datum] a [datum] listiny označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota], dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] a dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], jež nebyly žalovanou žádným způsobem podepsány, toliko bylo uvedeno, že měly být potvrzeny pomocí kódu zaslaného na e-mail a telefon. Na účet č. [č. účtu], jehož majitelem byla v rozhodném období dle sdělení [právnická osoba]. žalovaná, byly z účtu předchůdkyně žalobkyně poukázány částky v celkové výši 25 000 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, a to do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum].
15. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
18. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila v oznámení ze dne [datum], nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
20. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o úvěru je sice co do obsahu v zásadě v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně dlužné částky, povinnosti splácet úvěr a důsledků jejího porušení), avšak ani žalobkyní předložená smlouva o úvěru, ani dodatky č. [hodnota] a č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru neobsahují žádný, ani elektronický podpis žalované. Na smlouvě a dodatcích je sice uvedeno, že došlo k potvrzení smlouvy pomocí kódu odeslaného na email a telefonní číslo [tel. číslo] a datum a čas potvrzení smlouvy pomocí zaslaného kódu, avšak z žádného předloženého důkazu nevyplynulo, že by nějaký kód byl zaslán žalované a že by žalovaná uvedený kód někam zadala. Ostatně ani žalobkyně uzavření smlouvy pomocí SMS kódu v žalobě netvrdila. Tyto skutečnosti přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva o úvěru uzavřena elektronicky, když žalovaná projevila svou vůli uzavřít smlouvu. Žádný důkaz, z něhož by takový projev vůle žalované vyplýval, však soudu předložen nebyl. Jestliže snad měl být projev vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru učiněn odesláním nějaké platby, z předložených výpisů z účtu vyplynulo, že žalovaná zaslala předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši 1 Kč dne [datum], jíž nepochybně nemohla být odsouhlasena některá z předložených smluv o úvěru, jež měly být uzavřeny více než devět let po uskutečnění dané platby.
21. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaná souhlasila právě s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z provedení platby uskutečněné více než devět let před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru, ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z potvrzení o provedení plateb v celkové výši 25 000 Kč předchůdkyní žalobkyně, ani z toho, že majitelem účtu, na nějž byla poslána částka 25 000 Kč (8 000 Kč + 16 300 Kč + 700 Kč), byla žalovaná. Žádný z důkazů tak neprokázal, že žalovaná požádala o poskytnutí konkrétního úvěru a tento následně přijala. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky zaslala.
22. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované (na účet, jehož majitelem byla v rozhodné době žalovaná) zaslala částku v celkové výši 25 000 Kč (8 000 Kč + 16 300 Kč + 700 Kč), posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 25 000 Kč, již žalovaná nevrátila. Žalovaná pak svojí neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení v předžalobní výzvě ze dne [datum], a to do tří dnů. Výzva byla odeslána [datum], pročež v souladu s § 573 o.z., lze mít za to, že byla žalované doručena dne [datum] a poslední den určené lhůty byl den [datum], přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
29. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 5 318 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 318 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 318 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaná žalobkyni nedluží, v tomto období nebyla žalovaná v prodlení a ve zbytku převyšoval požadovaný zákonný úrok z prodlení zákonnou sazbu k prvnímu dni prodlení.
30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
31. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 34 296,45 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 26 849,32 Kč (78 %) a neúspěšná byla v částce 7 447,13 Kč (22 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 56 %. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 213 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen „advokátní tarif“/) při sazbě jednoho úkonu ve výši 700 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (56 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 2 305,50 Kč. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.