Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 9 898 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 898 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 16 302 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 323,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 667,47 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 179,38 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 708,02 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 810,02 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 9 898 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] u Okresního soudu v Trutnově domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 26 200 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 323,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 667,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 708,02 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 179,38 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „[Anonymizováno] “) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla [Anonymizováno] žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen „úvěr“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru převzala, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zavázala vrátit [Anonymizováno] úrok v pevné výši 604 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 160 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 22 302 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum], přičemž dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky [Anonymizováno] úvěr zesplatnila. [Anonymizováno] tak byla oprávněna požadovat úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 11 179,38 Kč, dlužného úroku ve výši 528,64 Kč, dlužného poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5 040 Kč, dlužného administrativního poplatku ve výši 1 446,27 Kč a dlužného poplatku za hotovostní splátky ve výši 2 005,71 Kč. Protože nebyl poskytnutý úvěr řádně uhrazen v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 179,38 Kč od [datum] úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo [Anonymizováno] rovněž právo požadovat úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11 179,38 Kč a z úroku ve výši 528,64 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [Anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení sporné pohledávky pak žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně proto po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 11 179,38 Kč, úroku ve výši 528,64 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5 040 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 446,27 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 005,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, úroků kapitalizovaných ke dni [datum] ve výši 667,47 Kč, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni [datum] ve výši 1 323,70 Kč a dále od [datum] do zaplacení úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 708,02 Kč a úroků ve výši 8 % ročně z částky 11 179,38 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně, přesto zůstala sporná pohledávka neuhrazena.
3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, [Anonymizováno] splnila zákonnou povinnost, jelikož s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a nahlédnutím do registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla [Anonymizováno] k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. [Anonymizováno] přitom neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
5. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, která leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
6. Z listiny označené jako žádost o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 12 000 Kč na 14 měsíců s tím, že pobírá invalidní důchod, což bylo ověřeno složenkami. Příjmy žalované tvoří důchod ve výši 5 527 Kč a rodičovský příspěvek, výživné ve výši 4 000 Kč a výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, na dopravu a jídlo 15 000 Kč a žalované jsou prováděny srážky ve výši 1 000 Kč. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a má základní vzdělání.
7. Z fotokopie poštovní poukázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odeslala společnosti [právnická osoba] částku 1 000 Kč.
8. Z fotokopie poštovní poukázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná obdržela výplatu invalidního důchodu prvního stupně ve výši 5 498 Kč (hrubá částka 5 527 Kč).
9. Z fotokopie poštovní poukázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná obdržela výplatu náhradního výživného ve výši 4 000 Kč.
10. Z fotokopie příjmového daňového dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že byl vystaven [jméno FO], který od společnosti [právnická osoba]. obdržel částku 86 750 Kč.
11. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] včetně předpisu splátek soud zjistil, že [Anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit [Anonymizováno] ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s úvěrem zavázala zaplatit [Anonymizováno] celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 302 Kč obsahující úrok ve výši 609 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 160 Kč. Pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, byla sjednána povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, ohledně níž byl v prodlení, a to za každý den prodlení. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od [Anonymizováno] převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.
12. Z přehledu plateb soud zjistil, že na smlouvu o úvěru bylo uhrazeno v hotovosti celkem 2 102 Kč (1 602 Kč + 500 Kč).
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [Anonymizováno] za žalovanou na žalobkyni.
14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo [Anonymizováno] oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni.
15. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum], což se podává z podacího lístku z téhož dne.
16. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] převzala od [Anonymizováno] v hotovosti částku 12 000 Kč, za což se zavázala vrátit [Anonymizováno] částku 22 302 Kč tvořenou jistinou ve výši 12 000 Kč a celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 302 Kč. Částku ve výši 22 302 Kč se pak zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. [Anonymizováno] poskytla žalované úvěr na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a předložených složenek. Žalovaná byla v invalidním důchodu, pobírala dávky ve výši 5 527 Kč a výživné ve výši 4 000 Kč a náklady označila ve výši 21 000 Kč. Bydlela u rodičů a měla vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Na úvěr bylo hrazeno celkem 2 102 Kč v hotovosti.
17. Soud se následně v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
18. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
20. Protože [Anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
21. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
22. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).
24. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
25. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [Anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující ([Anonymizováno]) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když nehradila splátky řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.27. [Anonymizováno] tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 12 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).28. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.29. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že [Anonymizováno] před poskytnutím úvěru řádně neposuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Jak je totiž patrné z žádosti o úvěr a dalších předložených podkladů, [Anonymizováno] vycházela v případě žalované pouze z tvrzení, jež jí žalovaná v žádosti uvedla a jež si pouze co do příjmů částečně ověřila. Žalovanou tvrzené příjmy měly činit měsíčně celkem 9 527 Kč. Žalobkyně ohledně příjmů žalované předložila složenky, jimiž [Anonymizováno] příjmovou stránku žalované ověřila. Soudu však nezbývá než konstatovat, že ze složenek je patrná výše invalidního důchodu prvního stupně v hrubé výši 5 527 Kč. Dalším příjmem žalované měl být rodičovský příspěvek, výživné ve výši 4 000 Kč. Z předložené složenky však je zřejmé, že se nejedná o rodičovský příspěvek, nýbrž o náhradní výživné, přičemž výživné není příjmem matky – žalované, ale dětí. K uvedenému příjmu tedy nebylo možné přihlížet. Stejně jako k příjmovému pokladnímu dokladu vystavenému jinou osobou odlišnou od osoby žalované. Doložené příjmy žalované tak činily 5 527 Kč, přičemž s ohledem na dvě vyživovací povinnosti a žalovanou uváděné výdaje v celkové výši 21 000 Kč, bylo zcela zřejmé, že žalovaná nebude schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Jestliže by tedy [Anonymizováno] řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, nemohla by dojít k závěru, že její příjem je dostatečný k úhradě měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. Navíc otázkou zůstává, zda [Anonymizováno] posuzovala i případné jiné dluhy žalované, o čemž nebyla v předložených listinách žádná zmínka, a přestože žalobkyně tvrdila, že [Anonymizováno] provedla lustrace v základních registrech, toto své tvrzení nijak nedoložila. Z předložených listinných důkazů tak nezbývá než dospět k závěru, že žalobkyně ani přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř. neprokázala, že by [Anonymizováno] řádně posuzovala úvěruschopnost žalované.30. Jelikož soud dospěl k závěru, že [Anonymizováno] jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.31. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).32. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.33. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.34. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.36. Poněvadž provedeným dokazováním bylo prokázáno, že [Anonymizováno] žalované v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní ([Anonymizováno]) a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená ([Anonymizováno], resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 12 000 Kč, již žalovaná zcela nevrátila. Žalovaná pak svojí neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než vyplynulo z listin předložených žalobkyní – 2 102 Kč, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobkyní předložených listinných důkazů. Nezbývá tak než konstatovat, že dlužná částka představující bezdůvodné obohacení žalované činí 9 898 Kč. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení v předžalobní výzvě ze dne [datum], a to do [datum]. Dnem následujícím se pak žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.37. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 9 898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 898 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 16 302 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 323,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 667,47 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 179,38 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 708,02 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 810,02 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 9 898 Kč od [datum] do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaná žalobkyni nedluží, v tomto období nebyla žalovaná s danou částkou v prodlení a ve zbytku požadovaný úrok z prodlení převyšoval zákonnou sazbu úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení.38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.39. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož převážně procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná, již však žádné náklady řízení nevznikly.