75 C 140/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 117 836,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 957,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 552,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 800,26 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 33 800,26 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 251,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 136,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 422,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 572,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba] “) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o zápůjčce 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). [právnická osoba] splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. [právnická osoba] pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. [právnická osoba] tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce 1 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč (dále jen „zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] částku ve výši 50 487 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 36 921 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 250 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3 687 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 33 800,26 Kč a dlužný poplatek činil 32 619,32 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 33 800,26 Kč dále úrokem ve výši 12,75 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 1, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 18 490 Kč. [právnická osoba] a žalovaná dále uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o zápůjčce 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). [právnická osoba] splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. [právnická osoba] pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. [právnická osoba] tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce 2 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] částku ve výši 34 063 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 26 050 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 20 917,30 Kč a dlužný poplatek činil 17 554,78 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 917,30 Kč dále úrokem ve výši 12,75 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 2, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 24 450 Kč. Konečně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o zápůjčce 3“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). [právnická osoba] splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. [právnická osoba] pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. [právnická osoba] tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce 3 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce 3. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] částku ve výši 26 305 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 17 367 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 8 168,70 Kč a dlužný poplatek činil 4 776,30 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 168,70 Kč dále úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 3, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 33 360 Kč3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1, ze smlouvy o zápůjčce 2 a ze smlouvy o zápůjčce 3 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 částku 90 815,87 Kč obsahující i [právnická osoba] účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 66 419,58 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 33 800,26 Kč a dlužného poplatku ve výši 32 619,32 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1 552,28 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 33 800,26 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 957,67 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 800,26 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 800,26 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 800,26 Kč od [datum] do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 2 částku 55 815,37 Kč obsahující i [právnická osoba] účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 38 472,08 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 20 917,30 Kč a dlužného poplatku ve výši 17 554,78 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2 136,79 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 20 917,30 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 251,99 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 917,30 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 3 částku 22 666,11 Kč obsahující i [právnická osoba] účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 12 945 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 8 168,70 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 776,30 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1 572,20 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 8 168,70 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 422,72 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 168,70 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek pak žalovaná neuhradila ničeho.4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.6. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech [datum] a [datum].7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] (dále jen „zákaznická karta 3“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako nájemník, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla základní, nebyla majitelem vozu, měla dvě vyživovací povinnosti, byla zaměstnána na plný pracovní úvazek v úklidové službě, její příjem byl ve výši 19 963 Kč, interní splátky zápůjček byly ve výši 5 949 Kč, externí splátky zápůjček činily 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované byly ve výši 3 300 Kč. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle pracovní smlouvy. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.8. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit [právnická osoba] v 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 915 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala [právnická osoba] zaplatit činila 46 305 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 20 000 Kč, poplatkem ve výši 23 209 Kč složeným z úroku ve výši 17 367 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 342 Kč a konečně pojistným ve výši 3 096 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 69 %.9. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [právnická osoba] a žalovanou.10. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce č. [hodnota] soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná uhradila celkem částku 33 360 Kč.11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] (dále jen „zákaznická karta 2“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako nájemník, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla základní, nebyla majitelem vozu, měla dvě vyživovací povinnosti, byla zaměstnána na plný pracovní úvazek jako uklízečka, její příjem byl ve výši 24 921 Kč, interní splátky zápůjček činily 7 879 Kč, externí splátky zápůjček činily 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované byly ve výši 4 900 Kč. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle výpisů z bankovního účtu 6,7. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.12. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 30 000 Kč, která měla být použita v částce 16 213 Kč na splacení dřívějšího závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a ve výši 13 787 Kč byla vyplacena žalované. Žalovaná se dlužnou částku zavázala vrátit [právnická osoba] v 24 měsíčních splátkách po 2 829 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 2 812 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala [právnická osoba] zaplatit činila 67 879 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 30 000 Kč, poplatkem ve výši 34 063 Kč složeným z úroku ve výši 26 050 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky sníženou o částku odpovídající dluhu z předchozí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 69 %.13. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [právnická osoba] a žalovanou.14. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce č. [hodnota] soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná uhradila celkem částku 24 450 Kč.15. Z listiny označené jako zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že byla podepsána žalovanou dne [datum], přičemž žalovaná přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].16. Ze zákaznické karty ze dne [datum] (dále jen „zákaznická karta 1“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako nájemník, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla základní, nebyla majitelem vozu, měla dvě vyživovací povinnosti, byla zaměstnána na plný pracovní úvazek jako chůva, její příjem byl ve výši 13 393 Kč, interní splátky zápůjček činily 7 399 Kč, externí splátky zápůjček činily 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované byly ve výši 3 900 Kč. Žalovaná neměla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle výpisů z bankovního účtu 9,10. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.17. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 38 000 Kč, která měla být použita v částce 18 171 Kč na splacení dřívějšího závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a ve výši 19 829 Kč byla vyplacena žalované. Žalovaná se dlužnou částku zavázala vrátit [právnická osoba] v 24 měsíčních splátkách po 3 687 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 3 686 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala [právnická osoba] zaplatit činila 88 487 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 38 000 Kč, poplatkem ve výši 46 671 Kč složeným z úroku ve výši 36 921 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 250 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky sníženou o částku odpovídající dluhu z předchozí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 76 %.18. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [právnická osoba] a žalovanou.19. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce č. [hodnota] soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná uhradila celkem částku 18 490 Kč.20. Z listiny označené jako zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že byla podepsána žalovanou dne [datum], přičemž žalovaná přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].21. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy č. [hodnota] soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni.22. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo [právnická osoba] oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 169 297,35 Kč včetně příslušenství na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Žalované byla zásilka odeslána dne [datum], což se podává z poštovního podacího lístku z téhož dne.23. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporných pohledávek. Výzva byla odeslána dne [datum], což se podává z poštovního podacího lístku.24. Z tabulky na č.l. 51 soudního spisu soud zjistil, že na ní měly být uvedeny smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s žalovanou, přičemž smlouva č. [hodnota] měla být doplacena dne [datum] a smlouva č. [hodnota] měla být doplacena dne [datum]. Z tabulky však není nijak zřejmé, kým byla vyhotovena.25. Soud neprováděl důkazní návrhy žalobkyně smlouvou č. [hodnota] a smlouvou č. [hodnota], když skutečnost, k níž byly uvedené smlouvy označeny k důkazu, a tedy že smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] měla být částka 16 213 Kč použita na splacení jiného dluhu žalované u [právnická osoba] a že smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] měla být částka 18 171 Kč použita na splacení jiného dluhu žalované u [právnická osoba], by uvedené listiny nebyly schopné prokázat, jelikož smlouvami uzavřenými před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] nelze prokázat, že by následně došlo ke splacení dlužných částek. Soud proto uvedené důkazní návrhy jako nadbytečné zamítl.26. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] vyjádřila vůli postoupit na žalobkyni pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] a smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], což žalobkyně akceptovala a [právnická osoba] žalované oznámila oznámením ze dne [datum], v němž vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení oznámení, jež bylo odesláno dne [datum]. Žalovaná při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] převzala od [právnická osoba] v hotovosti částku 20 000 Kč, za což se zavázala vrátit [právnická osoba] částku 46 305 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 20 000 Kč a poplatkem ve výši 23 209 Kč složeným z úroku ve výši 17 367 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 342 Kč a konečně pojistným ve výši 3 096 Kč. Částku ve výši 46 305 Kč se pak zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč s tím, že poslední splátka činila 1 915 Kč. [právnická osoba] před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná byla zaměstnána v úklidových službách, pobírala mzdu ve výši 19 963 Kč, na interní splátky hradila 5 949 Kč, na externí splátky žalovaná platila 0 Kč měsíčně a její odhadované celkové výdaje činily 3 300 Kč, což [právnická osoba] ověřila z pracovní smlouvy. Žalovaná, která měla dvě vyživovací povinnosti, v době poskytnutí zápůjčky neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila celkem částku 33 360 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] převzala od [právnická osoba] v hotovosti částku 13 787 Kč s tím, že částka ve výši 16 213 Kč měla být použita na splacení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], za což se zavázala vrátit [právnická osoba] částku 67 879 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 30 000 Kč a poplatkem ve výši 34 063 Kč složeným z úroku ve výši 26 050 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Částku ve výši 67 879 Kč se pak zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 2 829 Kč s tím, že poslední splátka činila 2 812 Kč. [právnická osoba] před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná byla zaměstnána jako uklízečka, pobírala mzdu ve výši 24 921 Kč, na interní splátky platila 7 879 Kč měsíčně, na externí splátky žalovaná platila 0 Kč měsíčně a její odhadované celkové výdaje činily 4 900 Kč, což [právnická osoba] ověřila z výpisů z bankovního účtu. Žalovaná, která měla dvě vyživovací povinnosti, v době poskytnutí zápůjčky neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila 24 450 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] převzala od [právnická osoba] v hotovosti částku 19 829 Kč s tím, že částka ve výši 18 171 Kč měla být použita na splacení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], za což se zavázala vrátit [právnická osoba] částku 88 487 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 38 000 Kč a poplatkem ve výši 46 671 Kč složeným z úroku ve výši 36 921 Kč, z odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a z odměny za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 250 Kč a konečně pojistným ve výši 3 816 Kč. Částku ve výši 88 487 Kč se pak zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 687 Kč s tím, že poslední splátka činila 3 686 Kč. [právnická osoba] před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná byla zaměstnána jako chůva, pobírala mzdu ve výši 13 393 Kč, na interní splátky platila 7 399 Kč měsíčně, na externí splátky žalovaná platila 0 Kč měsíčně a její odhadované celkové výdaje činily 3 900 Kč, což [právnická osoba] ověřila z výpisů z bankovního účtu. Žalovaná, která měla dvě vyživovací povinnosti, v době poskytnutí zápůjčky neměla kreditní kartu, neměla zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila 18 490 Kč. Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.27. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.28. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).29. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.30. Protože [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.31. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.32. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.33. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.34. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.35. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).36. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.37. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.38. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.39. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly ve dnech [datum], [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť [právnická osoba] (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 20 000 Kč, částku 30 000 Kč a částku 38 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit [právnická osoba] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednávala zápůjčky mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o zápůjčce se na dané závazkové právní vztahy aplikuje rovněž ZSÚ.40. [právnická osoba] tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, které představují sporné zápůjčky ve výši 20 000 Kč, ve výši 30 000 Kč a ve výši 38 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).41. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.42. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci [právnická osoba] nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytované zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že [právnická osoba] zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou, jejíž tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. Soud však musí konstatovat, že ze zákaznických karet se podává, že [právnická osoba] ověřila tvrzení žalované pouze částečně ve vztahu k jejím příjmům (ověření dle pracovní smlouvy), částečně ve vztahu k příjmům i výdajům (ověření dle výpisů z účtu), avšak [právnická osoba] se řádně nezajímala především tvrzenými výdaji žalované. Navíc tvrzené odhadované výdaje ve výši 3 300 Kč měsíčně, následně 4 900 Kč a následně pouze 3 900 Kč měsíčně působí velice podezřele, když si lze stěží představit, že by žalovaná, jež měla dvě vyživovací povinnosti a žila v nájmu a současně měla měsíční splátky předchozích zápůjček u [právnická osoba], byla schopná z uvedených částek skutečně pokrýt jen shora uvedené výdaje (výživné, nájemné) a současně minimálně výdaje na stravu, ošacení, léky a dopravu. Bylo přitom na [právnická osoba], aby se doložením výdajů žalované skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalované poskytnuté zápůjčky splatit. To však [právnická osoba] neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalované, která si pouze částečně ověřila, přičemž lze pochybovat, zda z poskytnutých výpisů z bankovního účtu skutečně nějaké ověření proběhlo. Soud podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však ze zákaznických karet, které žalobkyně soudu předložila jako jediné doklady prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, podává, že [právnická osoba] sice získala nějaké dílčí informace o žalované, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalované. Žalobkyně pak svá tvrzení nedoplnila a důkazy k jejich prokázání nedoplnila ani přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř.43. Soud tedy uzavírá, že [právnická osoba] před uzavřením smluv o zápůjčce nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že [právnická osoba] jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.44. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).45. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.46. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.47. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.48. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.49. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatnými, zabýval se tím, zda nelze právní vztah mezi žalobkyní, resp. [právnická osoba] [Anonymizováno] a žalovanou posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., pokud ochuzená ([právnická osoba], resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu finanční prostředky. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná v hotovosti převzala při podpisu neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná pak na uvedenou smlouvu uhradila celkem 33 360 Kč, pročež nezbývá než uzavřít, že tento závazek žalované vůči [právnická osoba] zanikl splněním dluhu ještě před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Poněvadž jistina ve výši 20 000 Kč byla zcela uhrazena [právnická osoba], je nepochybné, že [právnická osoba], resp. žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 13 787 Kč, které žalovaná v hotovosti převzala při podpisu neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná pak na uvedenou smlouvu uhradila celkem 24 450 Kč, pročež nezbývá než uzavřít, že i tento závazek žalované vůči [právnická osoba] zanikl splněním dluhu ještě před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Poněvadž jistina ve výši 13 787 Kč byla zcela uhrazena [právnická osoba], je nepochybné, že [právnická osoba], resp. žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení. Konečně v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 19 829 Kč, které žalovaná v hotovosti převzala při podpisu neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná pak na uvedenou smlouvu uhradila celkem 18 490 Kč, pročež soud posoudil právní vztah mezi [právnická osoba], resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená ([právnická osoba], resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu uvedenou částku ve výši 19 829 Kč. Žalovaná pak svoji pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů – částku 18 490 Kč, pročež k vrácení stále zbývá částka 1 339 Kč, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [právnická osoba] žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne [datum], přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.50. Žalobkyně v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] tvrdila, že [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, a v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] tvrdila, že [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 38 000 Kč. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] žalované v hotovosti poskytla částku 13 787 Kč, přičemž částka ve výši 16 213 Kč měla být použita na úhradu dřívějšího dluhu žalované u [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] žalované v hotovosti poskytla částku 19 829 Kč, přičemž částka ve výši 18 171 Kč měla být použita na úhradu dřívějšího dluhu žalované u [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Zapravení dluhů z dřívějších smluv o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] však v řízení již prokázáno nebylo, a to ani přes poučení a výzvy soudu dle § 118a o.s.ř. Jediný důkaz k prokázání uvedeného tvrzení, který žalobkyně soudu předložila, představovala tabulka (na č.l. 51 soudního spisu), z níž však není nijak zřejmé, kým byla vyhotovena, ani že dluhy z dřívějších smluv o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] byly skutečně uhrazeny a v jaké výši. Žalobkyně soudu nepředložila potvrzení [právnická osoba] o splacení shora uvedených dluhů, ani jiný důkaz, který by úhradu dluhů z dřívějších smluv o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] skutečně prokazoval. Soudu tak nezbylo, než s ohledem na neprokázání tvrzení o úhradě dluhů z dřívějších smluv o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] vycházet v případě bezdůvodného obohacení žalované toliko z finančních prostředků, které [právnická osoba] žalované skutečně v hotovosti poskytla.51. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 1 339 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.52. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné než zákonné délce.53. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatnými, nebyla žalovaná mimo poskytnutých částek povinna platit nic jiného, tedy ani úroky, ani odměnu za zpracování, ani odměnu za komfortní a flexibilní splácení a ani částku za pojištění, natožpak skutečně poskytnuté částky, které žalovaná již [právnická osoba] uhradila. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 65 080,58 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 957,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 552,28 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 33 800,26 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 800,26 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 461,26 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 1 339 Kč od [datum] do zaplacení, částky 38 472,08 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 251,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 136,79 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 917,30 Kč od [datum] do zaplacení, částky 12 945 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 422,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 572,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 168,70 Kč od [datum] do zaplacení, neboť v uvedeném období a s danými částkami nebyla žalovaná v prodlení a ve zbytku požadovaný úrok z prodlení převyšoval zákonnou sazbu k prvnímu dni prodlení.54. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení převážně procesně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.