Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 9 283,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 283,27 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 1 627,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 144 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 910,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 283,27 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [adresa] (dále jen „odběrné místo“). Za fakturační období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 9 283,27 Kč. Žalovaná však svůj dluh ani zčásti neuhradila. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, a to fakturou splatnou dne [datum]. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované třikrát poplatek ve výši 240 Kč za upomínky, celkem tedy částku 720 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani přes předžalobní výzvu odeslanou žalované zástupcem žalobkyně dne [datum].
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.
5. Z listiny označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [hodnota] č. [hodnota] ze dne [datum], jejíž součástí byly ceník a smluvními stranami nepodepsané všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od [datum], soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, tj. dodávat sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa, a žalovaná se zavázala odebrat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas cenu elektřiny a distribuční služby v zálohových platbách ve výši 2 000 Kč měsíčně.
6. Z listiny označené jako všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od [datum], jež nebyla smluvními stranami podepsána, soud zjistil, že zákazník je povinen zaplatit obchodníkovi za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč a v situacích, kdy dojde k zahájení přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa nebo k jejímu přerušení či obnovení dodávky nebo ukončení dodávky uhradit poplatky spojené s těmito úkony ve výši stanovené právními předpisy, případně ceníkem distributora.
7. Z faktury č. [hodnota] splatné dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 9 283,27 Kč za spotřebu elektřiny 987 kWh v období od [datum] do [datum] v celkové výši 9 283,27 Kč po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 0 Kč.
8. Z listiny označené jako upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že jí byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 2 240 Kč.
9. Z listiny označené jako upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že jí byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 6 480 Kč.
10. Z listiny označené jako upomínka - odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že jí byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 14 535 Kč.
11. Z listiny označené jako vyúčtování č. [hodnota] splatné dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 907,50 Kč za poplatek za samostatné odpojení.
12. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že jí byla žalovaná urgována k úhradě dlužných částek zástupcem žalobkyně. Z poštovního podacího archu se podává, že zásilka byla žalované odeslána dne [datum].
13. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [hodnota] č. [hodnota], jejíž součástí byly smluvními stranami nepodepsané obchodní podmínky, jíž se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Podle obchodních podmínek činí poplatek za výzvu k úhradě splatné platby částku 240 Kč a v situacích, kdy dojde k zahájení přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa nebo k jejímu přerušení či obnovení dodávky nebo ukončení dodávky, je poplatek spojený s těmito úkony určen ceníkem distributora. Fakturou č. [hodnota] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 9 283,27 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Upomínkami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek za spotřebu elektřiny. Dále fakturou č. [hodnota] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 907,50 Kč za samostatné odpojení, a to se splatností do [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] odeslanou zástupcem žalobkyně dne [datum].
14. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.
15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
16. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. Žalobkyně splnila svoji povinnost dodat žalované elektřinu a zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalovaná tak neuhradila částku ve výši 9 283,27 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], jež byla splatná dne [datum]. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.
20. Pokud jde o žalobkyní tvrzený poplatek za odpojení, jakož i poplatek za odeslání upomínky, soud je posoudil podle § 2048 o.z. jako smluvní pokuty sjednané pro případ porušení povinnosti, neboť mají nepochybně sankční povahu (coby sankce za prodlení se zaplacením). Bylo tedy třeba, aby byly s žalovanou coby spotřebitelem sjednány určitě a srozumitelně, v případě písemné smlouvy v jejím textu, pod který žalovaná připojuje svůj podpis, a aby takové ujednání nebylo pro spotřebitele překvapivé. V opačném případě je třeba takové ujednání považovat za nepoctivé. Soud v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], [spisová značka], podle nějž v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).
21. Jelikož ujednání o smluvní pokutě za odpojení a o smluvní pokutě za odeslání upomínky nejsou součástí samotného textu smlouvy, pod který žalovaná připojila svůj podpis, nýbrž byly obsaženy pouze ve všeobecných obchodních podmínkách (s odkazem na příslušný ceník), na něž daná smlouva odkazuje, dospěl soud k závěru, že tato smluvní pokuta nebyla s žalovanou pro rozpor s dobrými mravy platně sjednána (srov. § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o.z.).
22. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 9 283,27 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). Poněvadž nebyla ujednání o smluvní pokutě platně sjednána, nevznikla žalované povinnost hradit žalobkyni smluvní pokuty za odpojení, jakož i za odeslání upomínky, pročež soud žalobu ve zbytku, tedy co do smluvních pokut v celkové výši 1 627,50 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení, jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku).
23. Soud podotýká, že v dané situaci nemohlo být nijak dotčeno legitimní očekávání žalobkyně, přestože byl v řízení vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, neboť zatímco platební rozkaz je vydáván na základě žalobních tvrzení, rozsudkem je rozhodováno na základě zjištěného skutkového stavu. Sjednání smluvních pokut však nebylo prokázáno, neboť z listinných důkazů bylo zjištěno, že ujednání o smluvní pokutě nebyla sjednána v rámci smlouvy, a tedy nebyla platně sjednána, což je důsledkem nynějšího částečného neúspěchu žalobkyně ve věci.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
25. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem (včetně příslušenství ke dni rozhodnutí) požadovala přiznání částky 11 538,17 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 10 508,67 Kč (91 %), neúspěšná byla v částce 1 029,50 Kč (9 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 82 %. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [dále jen „advokátní tarif“]) při sazbě jednoho úkonu ve výši 400 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (82 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 2 144 Kč. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
26. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu, jak ostatně postupovala rovněž sama žalobkyně při vyčíslení nákladů řízení v podané žalobě.