Výrok
I. Žalovaný je povinen do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku vyklidit a vyklizenou předat žalobkyni bytovou jednotku , označení nemovitostiII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 890 Kč k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhala vůči žalovanému vyklizení bytové jednotky , označení nemovitosti2. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že je vlastníkem bytu, který přenechala na základě nájemní smlouvy k užívání žalovanému. Dne [datum] byla žalobkyně seznámena se stížnostmi nájemníků, kteří si na žalovaného stěžovali kvůli hluku a nesnesitelnému zápachu linoucímu se z bytu, na což žalovaný reagoval toliko tím, že hluk způsobuje ten, kdo si stěžuje, a že v případě problémů se má volat Policie ČR. Dále žalobkyně řešila podezření na trvalý únik vody v bytě, když byl žalovaný nekontaktní, a nakonec musela být za účelem vstupu do bytu přivolána i Policie ČR. Na sklonku [měsíc] [rok] a opětovně v [měsíc] [rok] žalobkyně informovala žalovaného o plánovaných odečtech a opravách v bytě a vyzvala ho, aby umožnil do bytu přístup. Vzhledem k tomu, že žalovaný do bytu přístup neumožnil, žalobkyně mu dne [datum] předala pro zvlášť hrubé porušení nájemní smlouvy výpověď z nájmu. Výpověď z nájmu z téhož důvodu, tentokráte obsahující poučení o možnosti podat námitky, žalobkyně zaslala žalovanému poštou i v [měsíc] [rok], kdy mu rovněž zaslala výzvu k vyklizení bytu. Z opatrnosti pak přistoupila žalobkyně i k výpovědi z nájmu pro neplacení nájemného po dobu 3 měsíců, přičemž tato výpověď byla žalovanému zaslána prostřednictvím datové schránky dne [datum]. Podle žalobkyně žalovaný byt nadále obývá a užívá, odmítá jej vyklidit a předat žalobkyni.3. Žalovaný s uplatněným nárokem žalobkyně nesouhlasil. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že je nájemcem bytu, popsal komplikované vztahy se žalobkyní, která mu nechala vypnout elektřinu a vodu, v [měsíc] [rok] mu dočasně deaktivovala zvonek u domu i u dveří. Co se týká plánovaných odečtů a oprav v bytě, žalovaný pojal podezření, že mu chtějí kvůli předchozí konfrontaci znepřístupnit vodu, a proto odmítl vpustit opraváře do bytu. Žalovaný má za to, že ho žalobkyně obtěžovala a nezajistila mu jako nájemci nerušené užívání bytu po dobu nájmu, a vzhledem k tomu, že ho ve výpovědi z nájmu ze dne [datum] nepoučila o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout její přezkoumání soudem, jakož mu nedala ani žádný čas k odstranění závadného chování, k výpovědi z nájmu by se nemělo přihlížet. Žalovaný již v tomto ohledu podal na žalobkyni žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.[právnická osoba] podání, doručeném soudu dne [datum], pak žalovaný mimo jiné uvedl, že jeho žaloba byla úspěšná a nově podal i žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum].5. V návaznosti na podání žalobkyně ze dne [datum], v němž žalobkyně doplnila, že nájemní smlouva mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], pročež nájemní vztah nehledě na podané výpovědi skončil uplynutím času dne [datum], soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v bodě I. výroku připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobkyně uplatněný nárok odvíjí dále i od skutkového tvrzení, že nájemní vztah mezi ní a žalovaným skončil uplynutím času dne [datum]. Toto usnesení v rozsahu připuštění změny žaloby nabylo právní moci dne [datum].6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně i žalovaný z jednání ve věci omluvili.7. Soud uvedené jednání konal a k žádosti žalovaného jej neodročil, neboť žádost žalovaného o odročení jednání ze dne [datum] neshledal důvodnou. V této souvislosti soud poznamenává, že jednání ve věci původně nařízené na den [datum] odročil na den [datum], přičemž vyrozumění o odročení bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalovaný pak podáním ze dne [datum] požádal o odročení jednání a o přerušení řízení, a to s odkazem na výsledek řízení vedeného [soud] pod sp. zn. [spisová značka] a s odkazem na skutečnost, že podal dne [datum] žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu ze dne [datum]. Přípisem, doručeným žalovanému dne [datum], soud žalovaného informoval, že jednání ve věci nařízené na den [datum] odročeno nebude s tím, že skutečnosti uvedené v podání žalovaného budou projednány na jednání. Následně podáním, doručeným soudu dne [datum] v [hodina] hod., žalovaný uvedl, že z důvodu nemoci, kterou však nikterak nedoložil, se nemůže jednání zúčastnit a požádal o odročení, v důsledku čehož soud jednání nařízené na den [datum] odročil na den [datum], přičemž přípisem ze dne [datum], doručeným spolu s vyrozuměním o odročení jednání žalovanému dne [datum], vyzval žalovaného, aby předložil soudu lékařské potvrzení o tom, že jeho aktuální zdravotní stav mu znemožnil se jednání dne [datum] zúčastnit. Současně žalovaného poučil, že požádá-li opětovně o odročení nařízeného jednání bezprostředně před konáním jednání, aniž by tvrzený důvod pro odročení jednání jakkoliv dokládal, soud již nebude jednání odročovat. Žalovaný na tento přípis nikterak nereagoval a lékařskou zprávu ani žádný jiný doklad o jeho zdravotním stavu soudu nedoložil. Dne [datum] v [hodina] hod. pak žalovaný požádal o odročení jednání nařízeného na den [datum] o jeden měsíc, neboť se z důvodu nemoci nemůže nařízeného jednání zúčastnit. S ohledem na to, že žalovaný, navzdory předchozímu poučení soudu, opět tvrzenou nemoc nikterak nedoložil, soud neposoudil omluvu žalovaného s přihlédnutím k jeho dosavadnímu chování v řízení jako včasnou a důvodnou.8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytu.9. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uvedenou listinu podepsali dne [datum], přičemž žalobkyně se v ní zavázala přenechat žalovanému k užívání byt s tím, nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. V čl. II. odst. 3 věty prvé smlouvy o nájmu si smluvní strany sjednaly, že nájem končí uplynutím sjednané doby nájmu nebo písemnou dohodou obou smluvních stran.10. Z předžalobní výzvy k vyklizení bytu č. 1301/34 nacházejícího se v [adresa] ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně v návaznosti na to, že žalovanému zaslala výpověď z nájmu z důvodu zvlášť hrubého porušení nájemní smlouvy, vyzvala žalovaného k bezodkladnému vyklizení a odevzdání bytu, a to ve lhůtě nejpozději do [datum]. Tato předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne [datum].11. Soud zbylé důkazní návrhy (oznámení o přístupu do bytu při výměně stoupaček ze dne [datum], výpověď z bytu ze dne [datum], emailovou komunikaci ze dne [datum], emailovou komunikaci ze dne [datum], emailovou komunikaci ze dne [datum], emailovou komunikaci ze dne [datum], výpověď z bytu ze dne [datum], doručenku datové zprávy ze dne [datum], fotokopii usnesení [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], doručenku datové zprávy ze dne [datum], výpověď z nájmu ze dne [datum] včetně fotokopie podacího lístku a vrácené obálky, doručenku datové zprávy ze dne [datum], rozsudek [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu ze dne [datum]) pro nadbytečnost zamítl a neprovedl je, neboť ze shora provedených důkazů již získal dostatek skutkových zjištění, na jejich základě mohl ve věci rozhodnout.12. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:Žalobkyně, která je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytu z pozice pronajímatele a žalovaný jako nájemce podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o nájmu bytu, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt na dobu určitou od [datum] do [datum] a v níž bylo mimo jiné sjednáno, že nájem končí uplynutím sjednané doby nájmu. Výzvou, doručenou žalovanému dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovaného k bezodkladnému vyklizení a odevzdání bytu, nejpozději do dne [datum].13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.14. Podle § 2204 odst. 1 o.z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.15. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustíli nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.16. Podle § 603 o.z. práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.17. Ze shora citované právní úpravy vyplývá, že nájem bytu lze uzavřít jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou. Je-li nájem bytu uzavřen na dobu určitou, skončí mimo jiné uplynutím doby, na což je současně navázán vznik povinnosti nájemce odevzdat byt pronajímateli.18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené se žalobkyní nájemcem bytu. Smlouva o nájmu bytu byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. V souladu se smluvním ujednáním nájem bytu skončil dne [datum], přičemž k tomuto dni byl žalovaný podle § 2292 o.z. povinen odevzdat byt žalobkyni. Žalovaný tak od [datum] užívá byt bez jakéhokoliv právního titulu, a tedy neoprávněně. Soud byl připraven žalovaného při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně skutečnosti, že by mu snad svědčil nějaký právní titul, na jehož základě byt užívá i po skončení doby nájmu sjednané v nájemní smlouvě se žalobkyní. Žalovaný se však svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sám dobrovolně vzdal možnosti být řádně poučen podle § 118b o.s.ř. o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání svých tvrzení (že mu svědčí právní titul k užívání bytu), jež soud neměl v daném okamžiku za prokázané, a následně být řádně poučen ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).19. K tomu soud poznamenává, že vzhledem k tomu, že nájemní poměr mezi žalobkyní a žalovaným skončil uplynutím sjednané doby, bylo již pro posouzení věci zcela nerozhodné, zda výpověď z nájmu bytu daná žalobkyní žalovanému byla, či nebyla oprávněná. Bez ohledu na tuto skutečnost nájemní poměr skončil uplynutím doby a případná neoprávněnost té které výpovědi na tom ničeho nemění. Pro rozhodnutí ve věci je totiž zásadní, že žalovaný již nemá žádný právní titul, který by mu svědčil k užívání bytu.20. Na základě shora uvedeného proto soud v bodě I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost byt vyklidit a předat žalobkyni, a to ve lhůtě stanovené podle § 160 o.s.ř., jelikož žalovaný netvrdil, že by tato zákonná lhůta k vyklizení bytu a jeho předání žalobkyni byla v jeho případě nedostatečná, přičemž o lhůtu delší nepožádal.21. O náhradě nákladů řízení pak soud v bodě II. výroku rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná v plném rozsahu, pročež má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a.t.“), za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, doplnění žaloby v podobě repliky k vyjádření žalovaného a změna žaloby) po 1 500 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) a.t., včetně paušálních náhrad hotových výdajů za každý z těchto úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., to vše s 21% DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení žalobkyně částku 15 890 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud náhradu těchto nákladů k rukám právního zástupce žalobkyně, přičemž lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.22. Pro úplnost soud dodává, že o náhradě separovaných nákladů řízení, které žalobkyně účelně vynaložila v souvislosti se zmařeným jednáním dne [datum], soud již rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za zmařené jednání v částce 3 236 Kč.