Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

75 C 71/2026

Soud: Okresní soud v Ústí nad LabemDatum rozhodnutí: 18. 8. 2026Č. j.: 75 C 71/2026-50Samosoudce: Mgr. Martin RozsypalAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 23. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení 24 530,79 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUL:2026:75.C.71.2026.1
náklady řízenílhůtydokazovánísplatnost pohledávkysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (61) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 3 282,21 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 203,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 282,21 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,29 % ročně z částky 3 282,21 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 21 248,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 524,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 078,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 24 530,79 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 524,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 078,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 203,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 282,21 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,29 % ročně z částky 3 282,21 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „banka“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty. Součástí smluvního ujednání měly být rovněž obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet, všeobecné obchodní podmínky a sazebník banky. Žalovaný se měl zavázat hradit úrok z úvěru ve výši 19,80 % ročně, sjednané poplatky a měsíční minimální úhrady podle výpisu z kartového účtu. Žalovaný své platební povinnosti řádně neplnil, pročež jej banka vyzvala k úhradě dlužné částky a následně smlouvu vypověděla. Celý zůstatek úvěru tak měl být splatný dne [datum]. Pohledávka byla poté vedena na evidenčním účtu nepovolených debetních zůstatků a nadále úročena smluvním úrokem ve výši 19,80 % ročně i zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], účinné od [datum]. Banka dále uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 43 měsíčních splátkách po 957 Kč, vždy ke 20. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Sjednán byl úrok z úvěru ve výši 14,29 % ročně, dále poplatky podle smlouvy a sazebníku, přičemž banka byla oprávněna vyúčtované úroky připisovat k jistině. Žalovaný splátky, úroky a poplatky nehradil řádně a včas, a proto banka po předchozích výzvách úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl o zesplatnění vyrozuměn dopisem z téhož dne a současně byl vyzván k úhradě celého zůstatku včetně vyúčtovaných sankcí a poplatků. I tuto pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], účinné od [datum]. Žalovaný pak dlužné částky neuhradil ani přes odeslanou předžalobní upomínku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum], a to podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, a žalovaný, leč řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že byla datována dne [datum] a obsahuje na straně jedné závazek banky poskytnout žalovanému úvěr až do částky 50 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se pak zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 14,92 % ročně, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 975 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 848 Kč bude zaplacena dne [datum].

6. Z listiny označené jako výzva s výstrahou k úhradě dlužné částky na úvěrovém účtu ze dne [datum] soud zjistil, že banka informovala žalovaného, že na úvěrovém účtu č. [č. účtu] nebyla ani přes opakovaná upozornění uhrazena částka 2 592 Kč, pročež jej vyzvala, aby ji uhradil nejpozději do [datum] s tím, že jinak se stane celý zůstatek úvěru splatným dnem následujícím po marném uplynutí uvedené lhůty.

7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně potvrzení o úhradě kupní ceny a seznamu pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla datována dne [datum] a společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni pohledávky, které jí byly postoupeny bankou, a žalobkyně to akceptovala.

8. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky. Výzva byla odeslána dne [datum], což se podává z poštovního podacího lístku.

9. Z listiny označené jako podklady pre súdne konanie soud zjistil pohyby na úvěrovém účtu č. [č. účtu] a úvěrovém účtu č. [č. účtu].

10. Po provedeném dokazování tak byl z předložených listinných důkazů soudem zjištěn následující skutkový stav:Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smluv o úvěru uzavřených mezi bankou a žalovaným. V listině označené jako smlouva o úvěru ze dne [datum] se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do částky 50 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 14,92 % ročně, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 975 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 848 Kč bude zaplacena dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum] s tím, že v opačném případě se stane celý zůstatek úvěru splatným dnem následujícím po marném uplynutí uvedené lhůty. Žalovaný pak dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně dne [datum].

11. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Protože banka postoupila pohledávky na společnost [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

15. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

16. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Protože smlouvy o úvěru měly být uzavřeny před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud věc podle právních předpisů platných a účinných do [datum].

18. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

20. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

21. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

22. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění do [datum] (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

23. Soud se zabýval nejprve pohledávkou z úvěrového účtu č. [č. účtu].

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovaným byla dne [datum] platně v písemné formě uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák. Banka přenechala na požádání žalovanému v jeho prospěch ujednané peněžní prostředky s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 502 obch. zák.), zavázal vrátit sjednaným způsobem, a tedy v 84 měsíčních splátkách po 975 Kč a poslední splátkou ve výši 848 Kč. Žalovaný povinnost vrátit poskytnutý úvěr nesplnil řádně a včas. Poněvadž žalovaný opakovaně porušil povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas (§ 365 obch. zák.), banka od úvěrové smlouvy odstoupila a sjednaným způsobem poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovaného vyrozuměla. Poněvadž žalovaný nesplacenou část poskytnutého úvěru ve výši 2 889,71 Kč spolu se sjednanými úroky ve výši 392,50 Kč, celkem tedy částku 3 282,21 Kč bance nevrátil do dne [datum], kdy došlo k zesplatnění úvěru, ocitl se dnem následujícím v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném nejen úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák., a to ve výši stanovené podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a § 1 nařízení, nýbrž i právo na vrácení poskytnutého úvěru a úroku z úvěru ve sjednané výši.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni ohledně pohledávky z úvěrového účtu č. [č. účtu] podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a tedy tak, že žalobě v uvedeném rozsahu jako důvodné vyhověl, a to jak co do žalované částky včetně úroku celkem ve výši 3 282,21 Kč, tak co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 203,93 Kč, tak co do úroku z prodlení z dlužného úvěru a úroků, celkem z částky 3 282,21 Kč od [datum] do zaplacení, tak konečně co do úroku ve výši 14,29 % ročně, jenž je nižší, než ve smlouvě sjednaný (14,92 % ročně) z dlužné částky 3 282,21 Kč (jistina ve výši 2 889,71 Kč a úroky ve výši 392,50 Kč) od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

27. Soud se dále zabýval pohledávkou ze smlouvy o úvěru ze dne [datum].

28. Soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyně v tomto rozsahu unesla břemeno tvrzení, neboť dostatečně určitě uvedla, z jaké smlouvy měl nárok vzniknout, kdy měla být smlouva uzavřena, kdo měl být smluvní stranou, jaký měl být způsob čerpání úvěru a jaké plnění požaduje. K úspěchu ve věci však nepostačuje samotné tvrzení rozhodných skutečností. Žalobkyně je povinna rovněž označit důkazy k jejich prokázání. Důkazní břemeno ji tížilo zejména ohledně vzniku úvěrového závazku, poskytnutí či čerpání úvěru, obsahu ujednání o úrocích a splátkách, splatnosti pohledávky a její výše po zohlednění případných úhrad. Žalobkyně však soudu nepředložila smlouvu o úvěru ze dne [datum] ani jinou listinu, z níž by bylo možno zjistit, že banka a žalovaný skutečně projevili vůli takový smluvní vztah založit a jaký byl jeho obsah. Není proto prokázán ani smluvní základ tvrzené povinnosti žalovaného, ani maximální výše úvěru, podmínky jeho čerpání, způsob splácení, výše úroku 19,80 % ročně či právo věřitele úvěr zesplatnit. Žalobkyně navíc v doplnění žaloby výslovně uvedla, že nemá k dispozici výpis z kartového účtu ani jiný úplný přehled o průběhu úvěrového vztahu.

29. Jediným podkladem předloženým k historii pohledávky byla obratová historie banky zachycující účetní položky až od tvrzeného zesplatnění. Uvedená listina však bez smlouvy, výpisů z kartového účtu, dokladu o čerpání úvěru nebo jiného nezávisle ověřitelného podkladu nemůže sama o sobě prokázat, že závazek vůči žalovanému vznikl, v jaké výši byly prostředky skutečně čerpány, jaké platby žalovaný provedl ani jakým způsobem byla vypočtena žalovaná jistina a příslušenství. Záznam účetního stavu po tvrzeném zesplatnění není důkazem o vzniku a obsahu původního právního poměru.

30. Soud nemohl tuto absenci důkazů nahradit vlastní aktivitou. Podle § 120 odst. 2 o.s.ř. může soud provést i jiné než účastníky navržené důkazy jen tehdy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu; nejsou-li důkazy potřebné k prokázání tvrzení označeny, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Z obsahu spisu přitom nevyplynul žádný další konkrétní důkazní prostředek, jímž by bylo možné existenci a obsah smlouvy ze dne [datum] zjistit. Procesní následek nedostatku důkazů proto nese žalobkyně jako účastník, který z tvrzeného úvěrového vztahu vyvozuje pro sebe příznivé právní následky.

31. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedené skutečnosti. Žalobkyně se však svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení (že jí svědčí sporná pohledávka), jež soud neměl v daném okamžiku za prokázané, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

32. Jelikož po provedeném dokazování zůstalo neprokázáno již to, že mezi bankou a žalovaným vznikl tvrzený úvěrový vztah, nelze učinit skutkový závěr ani o existenci jistiny 21 248,58 Kč, kapitalizovaného úroku 5 078,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 524,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto žalobu v uvedeném rozsahu jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku).

33. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť po zohlednění míry úspěchu obou účastníků nezbývá než dospět k závěru, že procesně úspěšnějším účastníkem je žalovaný, jemuž však žádné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací