Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Účastníci jsou bývalí manželé, nikdy mezi nimi však nevzniklo společné jmění manželů, účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí na adrese [adresa]. Pouze žalobce platil pravidelné zálohy [částka] měsíčně za dodávky elektrické energie. Z uhrazených záloh za období od [datum] do [datum] vznikl přeplatek [částka], který byl vyúčtován a vyplacen žalované, neboť tato měla uzavřenu smlouvu s dodavatelem energií. Žalovaná však neměla právo si přeplatek vzniklý z výlučných prostředků žalobce ponechat. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení, nevydala nic.
2. Žalovaná v podání ze dne [datum] navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že uplatněná pohledávka zanikla e-mailem z [datum], jímž žalovaná započetla svou pohledávku za žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitých věcí v [adresa], jichž jsou žalobce a žalovaná podílovými spoluvlastníky, v období od [datum] do [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, jež odpovídá obvyklému nájemném. Ve výši [částka], ve které se vzájemné pohledávky kryjí, tyto započtením zanikly.
3. Žalobce v podání ze dne [datum] vznesl námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, neboť tvrzená pohledávka žalované nebyla v okamžiku započtení splatná a současně jde o pohledávku nejistou a neurčitou, žalobce tuto pohledávku žalované neuznává a sporuje.
4. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že žalovaný nebyl vyzýván ke zpřístupnění nemovitých věcí, neboť jejich povaha neumožňuje oddělené užívání různými osobami. Dále uvedla, jak dospěla k výši měsíčního obvyklého nájemného, kdy tuto upravila na částku [částka] měsíčně odpovídající 1/2 spoluvlastnického podílu žalobce, neboť částka [částka] odpovídá výši obvyklého nájemného za celou nemovitou věc. Současně uvedla, že požaduje [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], k čemuž byl žalobce vyzván též dopisem z [datum], jímž současně došlo k započtení její pohledávky ve výši [částka] na pohledávku žalobce ve výši [částka].
5. Při jednání dne [datum] žalovaná opět započetla svou pohledávku na pohledávku žalobce. Žalobce opět vznesl námitku relativní neplatnosti jednání žalované směřující k započtení.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.
7. Účastníci byli manželi od [datum] do [datum] (dle rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Před uzavřením manželství dne [datum] se účastníci, tehdy hodlající uzavřít sňatek, dohodli na smlouvě o úpravě budoucího manželského majetkového režimu tak, že si stanovili režim oddělených jmění, tedy režim, podle kterého společné jmění manželů nevznikne (dle notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [Anonymizováno], dne [datum] pod sp. zn. [Anonymizováno]).
8. Žalovaný odeslal ze svého účtu č. [č. účtu] od [datum] do [datum] celkem [částka], a to v [Anonymizováno] platbách po [částka] na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] (dle vybraných pohybů na účtu žalobce za [datum] až [datum]). Podle mimořádného vyúčtování za elektřinu č. [hodnota] vystaveného dne [datum] dodavatelem elektřiny (společností [právnická osoba].) pro žalovanou, bylo za období od [datum] do [datum] zaplaceno na zálohách [částka], celková cena za elektřinu spotřebovanou v odběrném místě na adrese [Adresa žalované], činila [částka], a výsledný přeplatek činil [částka]. Z vyúčtování, v němž je uvedena pouze žalovaná jako odběratel elektřiny, dále plyne, že smlouva na dodávku elektřiny do domu na adrese [adresa] byla skutečně uzavřena dodavatelem elektřiny s žalovanou. Účastníci se shodují, že přeplatek ve výši [částka] byl žalované vyplacen. Účastníci se rovněž shodují, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa].
9. Dopisem z [datum] sepsaným advokátkou žalobce byla žalovaná vyzvána mj. k vydání přeplatku ve výši [částka] ve lhůtě 7 dnů od vyhotovení výzvy. Dopis byl odeslán žalované na dvě adresy dne [datum] (dle podací stvrzenky a informace o zásilce).
10. Dopis z [datum] zaslala advokátka žalobce rovněž advokátovi žalované, a to e-mailem z [datum]. Advokát žalované v reakci z [datum] uvedl (a totéž uvedl v podání soudu ze dne [datum], jež bylo doručeno žalobci dne [datum]), že žalovaná započítává vůči pohledávce žalobce svou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitých věcí v [adresa], jimiž jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně (dle e-mailové konverzace z [datum] až [datum]. Advokátka žalobce reagovala e-mailem ze [datum], v němž uvedla, že žalobce zápočet neuznává a považuje jej za neoprávněný.
11. Dopisem z [datum] sepsaným advokátem žalované byl žalobce vyzván k vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitostí v [adresa] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, tedy celkem [částka]. Současně žalovaná v dopise uvedla, že započítává proti pohledávce žalobce na vydání inkasovaného přeplatku [částka] svou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitostí v [adresa], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, tedy celkem [částka], kdy po započtení zůstává žalované pohledávka ve výši [částka], jinak vzájemné pohledávky zanikly. Dopis byl odeslán žalobci na dvě adresy dne [datum] (dle potvrzení o podání) a rovněž byl téhož dne odeslán advokátce žalobce (dle dodejky datové zprávy).
12. Podle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] činila ke dni [datum] obvyklá cena nemovitých věcí na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] částku [částka]. Znalecký posudek neuvádí nic o výši obvyklého nájemného. Podle náhledů inzerátů na webu sreality.cz byly na tomto webu v Ústeckému kraji dne [datum] inzerovány různé rodinné domy a vily k pronájmu za ceny od [částka] /měsíc do [částka] /měsíc.
13. Účastníci neměli k provedenému dokazování žádné významné komentáře. Soud nemá důvod o pravdivosti učiněných relevantních skutkových zjištění pochybovat. Skutkový stav byl zjištěn pro účely rozhodnutí o žalobě dostatečně. Provádění dalších navržených důkazů (výslech účastníků, výslech dcery žalované [jméno FO], ohledání domu, odborné vyjádření ke zjištění ceny obvyklého měsíčního nájemného) by bylo s ohledem na právní závěr soudu zcela nadbytečné.
14. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a tvrzení účastníků soud dospěl k tomuto skutkovému závěru.
15. Účastníci jsou bývalí manželé, nikdy jim nevzniklo SJM, jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Smlouva na dodávku elektřiny do domu, který je součástí nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], byla uzavřena žalovanou. Žalobce nicméně platil měsíční zálohy ve výši [částka] měsíčně v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. V tomto období byly spotřebovány pouze energie v ceně [částka], dodavatel energií proto přeplatek [částka] vrátil žalované, s níž má uzavřenu smlouvu. Žalobce žalovanou vyzval k vydání částky [částka] do sedmi dnů od vyhotovení výzvy z [datum]. Žalovaná přeplatek nevrátila. Namísto toho dne [datum] uvedla, že započítává vůči pohledávce žalobce na zaplacení [částka] svou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitých věcí v k. ú. [adresa] ve výši [částka] měsíčně za období [Anonymizováno], čímž došlo k zániku pohledávky žalobce. Žalobce reagoval [datum] tak, že započet neuznává. Žalovaná dne [datum] vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení za užívání týž nemovitostí v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, tedy celkem [částka], a současně uvedla, že započítává vůči pohledávce žalobce na zaplacení [částka] svou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání celých nemovitých věcí v k. ú. [adresa] ve výši [částka] měsíčně za období [Anonymizováno], čímž došlo k zániku pohledávky žalobce. Úkon směřující k zápočtu žalovaná zopakovala při jednání dne [datum], žalobce předtím i poté při jednání namítl relativní neplatnost takového úkonu.
16. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
17. Žalobce uplatňuje právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná tvrdí, že započetla svou splatnou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení proti uplatněné pohledávce žalobce, čímž pohledávka žalobce zanikla. Žalobce namítl neplatnost úkonu žalované směřujícího k započtení. Právní vztahy účastníků upravují zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění jinak (dále též „o. z.“), jež soud na věc aplikoval.
18. Soud se nejprve zabýval pohledávkou žalobce.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Žalobce platil zálohy na dodávky elektrické energie do domu v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Smlouva na dodávku elektrické energie byla uzavřena mezi dodavatelem energií a žalovanou. V období od [Anonymizováno] zaplatil žalobce na zálohách [částka], jelikož účastníci dříve a po část tohoto období dům užívali společně. V tomto období byla spotřebována elektřina za [částka]. Přeplatek [částka] byl vyplacen žalované, vznikl nicméně plněním žalobce a žalovaná skutečně nemá žádný právní důvod k jeho ponechání si. Jedná se o majetkový prospěch, který žalované vznikl bez právního důvodu, a žalované je to dobře známo, ostatně vůči tomu v tomto řízení nebrojila. Soud uzavírá, že žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o částku [částka] a musí proto podle § 2991 odst. 1 o. z. žalobci tuto částku vydat. Žalobce žalovanou dopisem z [datum] vyzval k vydání přeplatku do sedmi dnů od sepsání výzvy. Žalovaná přeplatek nevydala ve lhůtě do [datum] ani dosud. Dne [datum] se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z.
21. Soud se dále zabýval tím, zda pohledávka žalobce zanikla v důsledku započtení ze strany žalované. Občanský zákoník upravuje započtení v § 1982 až § 1991.
22. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
23. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
24. Žalovaná tvrdí, že má pohledávku z bezdůvodného obohacení způsobeného tím, že žalovaný nadužíval svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], čímž se za období července až září 2025 na úkor žalované obohatil o částku celkem [částka], neboť hodnota měsíčního nájemného za celé nemovité věci činila v předmětném období [částka].
25. Soud konstatuje, že právo na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitých věcí v rozsahu přesahujícím podíl spoluvlastníka v obecné rovině jistě představuje pohledávku, která může být předmětem započtení ve smyslu § 1982 o. z. Způsobilost započítávané pohledávky je však omezena ustanoveními § 1987 o. z. Soud se proto dále zabýval kompenzabilitou pohledávky žalované.
26. Žalovaná uplatnila pohledávku vůči žalobci dopisem z [datum], v němž jej vyzvala k vydání částky [částka], totéž učinila v podání k soudu. Od okamžiku, kdy se tento dopis dostal do sféry žalobce, je pohledávka žalované uplatnitelná před soudem. Negativní předpoklad kompenzability pohledávky ve smyslu § 1987 odst. 1 o. z. tím byla v době rozhodování soudu splněna, neboť žalovaná opakovaně při jednání dne [datum] prohlásila, že započítává tuto svou pohledávku proti pohledávce žalobce.
27. Žalovaná jasně tvrdí důvod vzniku a výši své pohledávky, žalobce však existenci i výši pohledávky žalované sporuje. Žalovaná k prokázání svých tvrzení označila důkazy, avšak z předložených listinných důkazů není možné učinit jednoznačný závěr o výši pohledávky. Bez rozsáhlejšího dokazování není možné ani jednoznačně určit, zda pohledávka žalované existuje.
28. Kategorie nejisté a neurčité pohledávky ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je vágní a stala se proto předmětem častého rozhodování Nejvyššího soudu. Ten v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uvedl: „V kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.“ Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uvedl: „Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.“
29. V souladu s těmito ustálenými judikatorními závěry soud konstatoval nekompenzabilitu předmětné pohledávky žalované. Skutková zjištění potřebná pro pohledávku žalobce byla učiněna při prvním jednání ve věci. Naproti tomu zjišťování skutečností potřebných pro vymezení předpokladu vzniku pohledávky žalované (zda žalobce ve vymezeném období skutečně užíval celou nemovitost bez souhlasu žalované) a pro určení výše její pohledávky (hodnota plnění, o něž se žalobce na úkor žalované bezdůvodně obohatil užíváním celé nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu) by zcela nepřiměřeným způsobem prodloužilo zdejší řízení, když z předložených důkazů nelze taková zjištění učinit. Soud proto k provádění důkazů k tvrzení žalované, jež nebyly předloženy do prvního jednání, nepřistoupil. Bylo ostatně zřejmé, že ke zjištění výše pohledávky žalované by bylo zapotřebí zpracování znaleckého posudku, čímž by se celé řízení dále prodlužovalo. Současně nejde o případ, v němž jde pouze o spornost právní kvalifikace, či o pohledávky vzniklé z téhož právního vztahu účastníků, kdy by dovození nekompenzability pohledávky bylo méně přiléhavé (srov. citovaný rozsudek [spisová značka]).
30. Soud uzavírá, že pohledávka žalované není jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Druhý negativní předpoklad kompenzability pohledávky tedy splněn nebyl. Žalobce se opakovaně dovolal relativní neplatnosti úkonu žalované směřujícího k započtení. Zamýšlené účinky započtení ve smyslu § 1982 odst. 2 o. z. proto nenastaly (srov. citované rozsudky), pohledávky účastníků se neruší a pohledávka žalobce nezanikla.
31. Soud proto tuto obrannou námitku žalované shledal nedůvodnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná argumentovala svou pohledávkou pouze v rámci námitky započtení, soud se blíže tvrzenou pohledávkou žalované neměl důvod zabývat.
32. Nezbývá než uzavřít, že žalobci vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] a toto právo nadále trvá. Vedle něj má žalobce podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení v zákonné výši 12 % ročně, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z požadovaných nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od [datum] (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti účelných úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby, replika z [datum], účast na jednání dne [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., dále pět náhrady hotových výdajů v paušální výši po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka]. [adresa] plnění je ruka zástupkyně žalobce (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).
34. Lhůty k plnění byly ve všech případech určeny v délce tří dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 o. s. ř.).