Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Podle žalobkyně tato poskytla žalované úvěr dne převodem ze svého bankovního účtu na účet žalované č. [Anonymizováno], z něhož žalovaná předtím provedla ověřovací platbu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, přes výzvy jej nezaplatila a ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalobkyní uplatněný nárok sestává z nesplacené části jistiny ([částka]), ze smluvního úroku ([částka]), ze smluvní pokuty ([částka]) a úroku z prodlení.
2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.
3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků a vyšel z obsahu spisu.
4. Jednou ze základních povinností žalobce ve sporném řízení je tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (srov. § 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V předmětné věci podaná žaloba je však natolik obecná, že bez doplnění skutkových tvrzení (k čemuž by byla žalobkyně podle § 118a o. s. ř. vyzvána, pokud by se dostavila), není zřejmé, kdy byla mezi účastnicemi smlouva uzavřena – žalobkyně zcela obecně tvrdí, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu č. [hodnota] kroky učiněnými dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a ve stejných dnech žalobkyně pak poskytla žalované úvěr. Pokud žalobkyně tvrdí, že byla uzavřena smlouva o úvěru, musí tvrdit, co bylo obsahem této smlouvy – to žalobkyně netvrdí, když především neuvádí, jaké finanční částky se měla smlouva týkat, tedy jaké peněžní prostředky měly být žalované na její požádání poskytnuty. Žalobkyně ani netvrdí, jaká částka byla fakticky žalobkyni poskytnuta a jakou částku měla tedy vrátit, případně kolik z ní vrátila (když žalobkyně tvrdí o nesplacené části jistiny). V takovém případě je tvrzení o tom, do kdy měla žalovaná úvěrované prostředky vrátit, zcela irelevantní. Rozhodné skutečnosti musí být vylíčeny úplně. Pokud žalobkyně tvrdí toliko, kolik má žalobkyně vrátit, avšak netvrdí, kolik bylo žalobkyni poskytnuto, je nutno považovat skutková tvrzení za natolik nedostatečná, že bez doplnění neodůvodňují zahájení dokazování, jež by bylo v takovém případě zcela nadbytečné. Předmětná nadstandardně formulářová žaloba, v níž žalobkyně individualizovala pouze několik údajů, přičemž ty zásadní neuvedla, v žádném případě nemohla vést ani k zahájení provádění dokazování, k němuž tak soud nepřistoupil. K návrhu důkazu dotazem na tvrzenou banku žalované lze pouze nad rámec dodat, že tento není dostatečně konkrétní, neboť žalobkyně nikde v žalobě neuvedla, byť návrh konstruuje dotazem na provedení „výše uvedené platby“, jaké platby byly ze strany žalobkyně učiněny.
5. Žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrzení ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř., nemohla být k této podle § 118a o. s. ř. poučena, když se k jednání nedostavila, a soudu tedy nezbylo než předmětnou projednatelnou žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.
6. Procesně zcela úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším řízení nevznikly. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla zcela neúspěšná.