Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o nájmu bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] uzavřené dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], když coby nájemník z nájemného ([částka]) a služeb ([částka]) za měsíc březen zaplatil toliko [částka] a z nájemného ([částka]) a služeb ([částka]) za měsíce duben, květen a červen 2024 nezaplatil ničeho.Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.Soud má žalobcem tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalobce v postavení pronajímatele se dne [datum] dohodl s žalovaným v postavení nájemce na tom, že žalobce přenechá žalovanému do užívání na dobu určitou od [datum] do [datum] s automatickým prodloužením smlouvy předmět nájmu, jímž je bytová jednotka č. [Anonymizováno] v budově [adresa] v k. ú. [adresa], na adrese [Adresa žalovaného], přičemž žalovaný je povinen platit žalobci nájemné ve výši [částka] měsíčně spolu s paušální platnou za služby ve výši [částka] měsíčně, a to vždy do 28. dne měsíce předcházejícího měsíci, za nějž jsou nájemné a úhrada za služby hrazeny v hotovosti nebo převodem na účet žalobce č. [č. účtu] (zjištěno z nájemní smlouvy z [datum]). Žalobce předložil k důkazu též nepodepsaný dne [datum] datovaný dodatek č. [hodnota] k nájemní smlouvě ze dne [datum], z něhož plyne, že strany původní nájemní smlouvy se dohodly na změně nájemní smlouvy pouze v tom smyslu, že nájemce je povinen nově platit nájemné ve výši [částka] měsíčně, kdy podle závěrečných ustanovení dodatku tento nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Přestože žalobce nepředložil podepsaný dodatek, je zřejmé, že žalovaný projevil vůli být jím vázán, když podle výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období [datum] až [datum] na tento účet přicházely z účtu č. [č. účtu] s názvem účtu „[jméno FO] “ pravidelné platby od [datum] vždy označené poznámkou „nájem Šípková, [Jméno žalovaného] “, přičemž v měsících duben 2021 až leden 2022 bylo zaplaceno vždy [částka] a v měsících březen 2022 (platba za měsíc únor 2022 byla zjevně na účet žalobce připsána až dne [datum]) bylo zaplaceno vždy [částka]. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy ve svém souhrnu jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobce.Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci se dohodli na pronájmu bytové jednotky. Žalovaný se zavázal od března 2022 platit měsíčně do 28. dne měsíce předcházejícího nájemné [částka] spolu s paušálním poplatkem na služby ve výši [částka]. Za měsíc březen 2024 zaplatil žalovaný toliko [částka], za měsíce duben až červen 2024 nezaplatil žalovaný ničeho.Po právní stránce posoudil soud věc následovně.Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum] (dále též „o. z.“). Žalovaný jako nájemce měl od března 2022 povinnost platit nájemné v dohodnuté výši [částka] měsíčně, již, jak plyne z nepodepsaného dodatku č. [hodnota] ve spojení výpisem z účtu žalobce, žalovaný akceptoval, a dále měl povinnost platit paušální platbu za služby v dohodnuté výši [částka] měsíčně. Vzhledem k ujednání o automatické prolongaci nájmu je nutno, pro absenci jakékoli obrany žalovaného, dospět k závěru o tom, že také v měsících březnu až červnu 2024 nájemní vztah včetně smluvních povinností žalovaného trval a žalovaný tedy povinnost platit nájemné a paušální platbu za služby porušil, když za měsíc březen 2024 zaplatil toliko [částka] a za měsíce duben až červen 2024 nezaplatil ničeho. Ze skutečnosti tvrzené žalobcem, že žalovaný uhradil za břene 2024 toliko částku [částka] lze dovozovat úmysl žalovaného plnit toliko na paušální platbu za služby, který tak soud za měsíc březen 2024 považuje za uhrazený. Nadále tak trvá povinnost žalovaného zaplatit nájemné [částka] za březen 2024, nájemné [částka] a paušální platba za služby [částka] za duben 2024, nájemné [částka] a paušální platba za služby [částka] za květen 2024, nájemné [částka] a paušální platba za služby [částka] za červen 2024, tedy celkem částku [částka], na jejíž zaplacení má žalobce právo. Splatnost posledního dluhu nastala dne [datum], neboť se strany nájemní smlouvy dohodly, že nájemné i paušální platba budou hrazeny vždy do 28. dne měsíce předcházejícího měsíci, za nějž se platí. Nejpozději od [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou částky [částka] ve smyslu § 1968 o. z. Žalobce má proto podle § 1970 o. z. také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky [částka] v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., tj. v předmětné věci ve výši 14,75 % ročně.Žalobce svá tvrzení prokázal, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přestože nedoložil odeslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., jelikož se žalovaný vůči žalobě řádně mu doručené společně s výzvou k vyjádření vůbec nebránil, v čemž soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř. odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů nezastoupeného žalobce, kterému podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží [částka] za jeden účelně učiněný úkon spočívající v podání žaloby.