Výrok
I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 43 560 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 43 560 Kč s tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 12.9.2024 smlouvu o poskytnutí úvěru. Jedná se o bezúčelový úvěr. Před uzavřením smlouvy byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou potom uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Způsob poskytnutí úvěru je na volbě klienta. První variantou je vyplacení na účet, druhou poté výběr na zvoleném terminále společnosti [právnická osoba]. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobce na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 30 000 Kč zaslána dne 12.9.2024 na číslo účtu uvedeném ve smlouvě: [č. účtu]. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu: poplatek ve výši 199 Kč urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta, poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS. Žalobce dále k úrokům uvádí, že v případě zesplatnění úvěru, přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině, to v souladu s ustanovením smlouvy „Ukončení smlouvy z naší strany“. Úroky byly účtovány následovně: dne 12.1.2025 ve výši 1 470 Kč, dne 12.2.2025 ve výši 1 470 Kč, dne 12.3.2025 ve výši 1 470 Kč a dne 19.3.2025 ve výši 1 470 Kč. Úvěr společně s poplatky a úroky je v souladu s ustanovením části smlouvy „Úvěrová smlouva“ splatný ve 24měsíčních splátkách. Dne 14.10.2024 byla uhrazena částka 2 587 Kč, dne 13.11.2024 byla uhrazena částka 1 Kč a dne 14.12.2024 byla uhrazena částka 1 Kč, dohromady tedy žalovaný za trvání smlouvy uhradil částku 2 589 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. Žalovanému účtována smluvní pokuta následujícím způsobem: dne 17.3.2025 ve výši 500 Kč, dne 14.2.2025 ve výši 500 Kč a dne 28.1.2025 ve výši 500 Kč. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne 20.1.2025 ve výši 300 Kč, dne 17.2.2025 ve výši 300 Kč a dne 17.3.2025 ve výši 300 Kč. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 43 560 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 28 748 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 5 940 Kč, úroků v celkové výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 900 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.Ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 12.9.2024, jejím předmětem byl úvěr do výše 30 000 Kč s tím, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou s tím, že 1. měsíc bude bezúročná, 2.-8. měsíc bude roční úroková sazba od 0,00 % do 83,1 %, od 9. měsíce bude úvěr bezúročný. Dále byly sjednány doplňkové služby, a to: poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta, poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, který umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS. Z karty klienta vyhotovené žalobcem soud zjistil, že žalovaný má výši příjmů 30 000 Kč, je OSVČ a splácí 3 000 Kč, byl prověřen registry ISIR, NRKI, Solus a Cribis. Soud při jednání vyzval žalobce dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a předložení důkazů o tom, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, žalobce uvedl, že nemá jiné doklady, než ty, které již soudu předložili. Z výpisu z banky soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobci částku 27 411 Kč jako doplatek na jistině úvěrové smlouvy.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s § 2 odst. 1 citovaného zákona úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 31. 12. 2023, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž soudu byla předložena listina - karta klienta vyhotovená žalobcem, ze které soud zjistil pouze to, že žalovaný má výši příjmů 30 000 Kč, je OSVČ a splácí 3 000 Kč, byl prověřen registry ISIR, NRKI, Solus a Cribis. Vzhledem k tomu, že zkoumání majetkových poměrů žalovaného nepovažoval soud za dostatečné, uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná. Z tohoto důvodu nebylo možné vyhovět nároku žalobce na zaplacení celé jím požadované pohledávky. Podle § 2991 o. z. (bezdůvodné obohacení) považoval soud za důvodný pouze požadavek na zaplacení dosud nesplacené jistiny ve výši 27 411 Kč, kterou žalovaný dne 13.6.2025 žalobci uhradil. S ohledem na shora uvedené byla žaloba zamítnuta.Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalobce byl ve věci převážně neúspěšný a žalovanému náklady řízení nevznikly.