Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 400 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 85 753,96 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 17.8.2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 57 594 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 385 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] splácení ve výši 9 370 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 4 886 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.05.2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18.07.2023. Ke dni 12.11.2023 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 38 063,44 Kč a dlužný poplatek částku 47 690,52 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 38 063,44 Kč dále úrokem ve výši 15,00 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 18.05.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 14 600 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 21.10.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 21.10.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 119 759,42 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 119 759,42 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 85 753,96 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 38 063,44 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 47 690,52 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 885,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 835,56 Kč, úroků ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38 063,44 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.063,44 Kč od 22.10.2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 885,96 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 38 063,44 Kč od 18.05.2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 21.10.2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 6 835,56 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 38.063,44 Kč od 18.08.2023, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 21.10.2024. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů, a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17.8.2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 54 255 Kč v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 4 886 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem. Výzvou ze dne 31.12.2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud má v souladu s uvedeným nálezem Ústavního soudu a ust. § 39 obč. zák. za to, že právní předchůdce žalobce si nepočínal poctivě, zneužil svého silnějšího postavení a jednal v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele, když skryl ujednání o smluvním úroku do smluvních podmínek smlouvy o půjčce. Soud proto žalobu žalobce co do nároku na zaplacení smluvních úroků zamítl.Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí půjčky, tedy částku ve výši 54 255 Kč. Půjčka činila celkem 45 000 Kč, za poskytnutí půjčky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek v celkové výši 54 255 Kč, tedy poplatek za poskytnutí půjčky činil 121 % jistiny. Dle ustanovení zákona spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva o půjčce byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právním předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o půjčce nadto byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání smlouvy byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu. Tedy je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 121 % jistiny půjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároku na zaplacení dlužné části poplatku, pro absolutní neplatnost ujednání o poplatku pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele zamítl. Pokud se týká doplatku jistiny, zavázal soud žalovaného vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o smluvním poplatku, zaplatit žalobci částku 30 400 Kč, když žalovaný na jistině již částku 14 600 Kč zaplatil. Dle § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši, neboť je v prodlení se splácením dluhu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný jen zčásti a žalovanému náklady řízení nevznikly.