Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 24 223,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 508,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 223,93 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22 749,59 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 24 223,93 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že na základě žádosti ze dne 24. 3. 2020 poskytl právní předchůdce žalobce [právnická osoba] žalované spotřebitelský úvěr č. [hodnota], když následně došlo k poskytnutí revolvingového úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla banka oprávněna akceptovat žádost žalované otevřít a umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši 30 000 Kč, který čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak 500 kč, a to k 17 dni v měsíci. Žalovaná se dále zavázala hradit bance úroky ve výši 22,68 % ročně. Žalobce však řádně uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, tj. ve výši 15 % ročně. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostala do prodlení s úhradou více než dvou po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Banka proto využila svého oprávnění a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 30. 11. 2023. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalobce po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 749,59 Kč, poplatků ve výši 1 474,34 Kč a kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 2 508,81 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně a úroku ve stejné výši. Žalobce doplnil žalobu ohledně procesu prověření úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce. Ten vycházel z údajů poskytnutých žalovanou při zpracování žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná uvedla, že dosahuje měsíčních příjmů 45 000 Kč. žalovaná je svobodná, má jednu vyživovací povinnost a žije v nájmu. Právní předchůdce žalobce ověřil na straně výdajů náklady na bydlení, kdy vše kontroluje s tabulkou pro minimální náklady na bydlení. Právní předchůdce žalobce učinil dotaz do registru SOLUS, NRKI/BRKI. Příjem deklarovaný žalovanou je vždy ověřen bankou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud jednal v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána (§ 101 odst. 3 o.s.ř).
4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou pod zn. [Anonymizováno] Smlouvu o spotřebitelské úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejichž základě byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr do výše 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné splátky, nejméně ve výši 500 Kč, splatných vždy do 17. dne v měsíci. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně, RPSN činila 31,14 %. V případě prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splatné z prodlení (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost. Dále uvedla, že dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 45 000 Kč. Celkové náklady domácnosti pak činí 6 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované otevření revolvingového účtu až do výše 30 000 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 25. 3. 2020). Z přehledu čerpání a uhrazených částek bylo zjištěno, že žalovaná načerpala celkem částku 47 252,61 Kč a na úvěrovou smlouvu zaplatila celkem 54 696 Kč. Z dopisu ze dne 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy z důvodu porušení smluvních závazků ze strany žalované. Z notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 1. 11. 2023 a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 11. 2024. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne 25. 3. 2025 a podacího lístku). Z výpisu z účtu žalované ze dne 3. 9. 2019 bylo zjištěno, že roční kreditní obrat činí 87 720,07 Kč a roční debetní obrat pak 87 853,37 Kč.
5. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, tuto skutečnost žalobce v řízení náležitě prokázal. Soud však při posuzování nároků ze smlouvy o úvěru z úřední povinnosti zjišťuje, zda poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele (přiměřeně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobce tvrdil, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované. Uvedl, jakým způsobem postupoval a předložil částečný výpis z účtu žalované ze dne 3. 9. 2019.
8. Dle přesvědčení soudu však právní předchůdce žalobce neprověřil úvěruschopnost žalované řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce předložil k důkazu, že jeho právní předchůdce prověřoval úvěruschopnost žalované, částečný výpis z jejího účtu, z něhož je zjevné, že žalované nezbývaly žádné volné finanční prostředky, z nichž by mohla řádně splácet úvěr. Za těchto okolností neměl být žalované úvěr poskytnut.
9. S ohledem na to, že právní předchůdce žalobce vyvodil z posouzení úvěruschopnosti žalované nesprávné závěry, soudu nezbylo než smlouvu o úvěru hodnotit v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. V souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovaná povinna vrátit toliko poskytnutou jistinu revolvingového úvěru. Žalovaná vyčerpala na jistině částku 47 252,61 Kč, uhradila 54 696 Kč, soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby v celém rozsahu (výrok I.).
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly. Soud tedy žádném z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).