Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 101 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 1. 2025 do 27. 4. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabyde právní moci s tím, že neuhrazením byť jen jediné splátky nastává splatnost celého dluhu.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 4 269 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 34 101 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 17. 10. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal na základě předmětné úvěrové smlouvy zaplatit žalobci celkem částku 40 000 Kč, a to v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci. Splatnost první splátky byla dohodnuta na 20.11.2024. K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Za okamžik podpisu smlouvy se považuje okamžik, kdy verifikační platba byla připsána na účet žalobce. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 26. 1. 2025, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů za každou odeslanou upomínku ve výši 100 Kč (3x 100 Kč). Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 32 048 Kč, kdy tato se skládá z neuhrazených splátek ve výši 4 800 Kč (dlužné úroky ve výši 2 048 Kč a dluh na jistině 2 752 Kč) a zesplatněná část jistiny ve výši 27 248 Kč. Na jistině tak žalovaný dluží v součtu 30 000 Kč a na úrocích pak 2 048 Kč. Žalobce dále požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (3x 499 Kč), a to za prodlení s úhradou tří splátek. Dále žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek (z částky 32 048 Kč) od 27. 1. 2025 do 3. 2. 2025. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě upomínky.
2. Soud vyhověl žalobě vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 2. 2025, č.j. EPR [č. účtu] proti němuž podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný v odporu uvedl, že je skutečností, že s žalobcem uzavřel dne 17. 10. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Částka 27 500 Kč byla připsána na účet žalovaného, částka 2 500 Kč byla přímo stržena ve prospěch zprostředkovatele úvěru. Celkově se žalovaný zavázal zaplatit částku 40 000 Kč. Na úvěr nezaplatil ničeho, neboť se již při uzavírání smlouvy nacházel v problematické zdravotní a sociální situaci, při které neměl dostatečný náhled na řešený smluvní vztah. Zdravotní stav žalovaného vyústil v dlouhodobou hospitalizaci. Po dlouhou dobu nebyl schopen řešit své záležitosti. Na předžalobní výzvu žalobce zareagoval návrhem smírného řešení. Žalovaný dále uvedl, že verifikační platba z bankovního účtu dostatečně neprokazuje nezaměnitelnost dokumentu, neboť verifikační platba není průkazně svázaná s podepisovaným dokumentem. Žalovaný dále namítl, že výše RPSN je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce dále řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného a neposkytl mu odborný náhled na jeho finanční, zdravotní a sociální situaci. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce nikterak relevantně neprověřoval výdaje a aktuální způsob hospodaření žalovaného. Žalovaný je přesvědčen, že i další smluvní podmínky jsou v rozporu se zákonem a nastavené tak, aby se slabší úvěrovaná strana při sebemenším prodlení dostala do situace, kdy nebude v jejích silách dluh zaplatit. Žalovaný je připraven zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 27 500 Kč formou splátkového kalendáře ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Dále navrhl, aby žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.
3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 17. 10. 2024. Žalovaný podepsal smlouvu verifikační platbou ve výši 1 Kč dle čl. XII bod 1 smlouvy. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 2 500 Kč byla připsána na účet zprostředkovatele úvěru a částka 27 500 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci částku 40 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednaná ve výši 28,17 %, RPSN činila 44,5 %. V čl. 2 si strany sjednaly smluvní pokutu pro případ porušení povinností úvěr řádně splácet. Žalobce je oprávněn požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení a z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Dále má žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky. Pokud jde o náhradu účelně vynaložených nákladů, pak si strany sjednaly v sazebníku poplatků, právo žalobce požadovat 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 21. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 21. 10. 2024 byla částka 2 500 Kč odeslána ve prospěch zprostředkovatele úvěru. Z potvrzení o provedení transakce dále bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2024 žalovaný odeslal verifikační platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem [var. symbol]. Žalobce odeslal žalovanému upomínky ze dne 26. 11. 2024 a 25. 12. 2024 (zjištěno z upomínek a potvrzení o odeslání upomínek). Přípisem ze dne 26. 1. 2025 žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Tato výzva byla zároveň výzvou předžalobní. Z dokumentu označeného jako bonita smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se před zesplatněním úvěru dostal do prodlení s úhradou tří splátek. Z tabulky umoření bylo dále zjištěno, že žalovaný na úvěr ničeho neuhradil.
4. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že má jeden závazek z úvěru, kdy zbývá doplatit částka 90 000 Kč. Měsíčně hradí splátky ve výši 6 838 Kč. Žalovaný předložil prohlášení podepsané jeho matkou, že na náklady na bydlení hradí měsíčně částku 3 000 Kč. Žalobce prověřil žalovaného v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí. Z předložených výplatních pásek a z potvrzení o připsání mzdy na účet bylo zjištěno, že mzda žalovaného červenci 2024 činila 57 620 Kč, v srpna 2024 pak 46 995 Kč a v září 2024 pak 40 986 Kč.
5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2 395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. V souzené věci byla uzavřena mezi účastníky úvěrová smlouva. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, žalovaný však smluvené podmínky nedodržel. Žalovaný svým jednáním porušil úvěrovou smlouvu, tedy zejména neplnil povinnost stanovenou mu § 2 395 o.z., tj. vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky sjednaným způsobem a žalobci tak nyní dluží celkem částky uvedené ve výroku I., když s jejich zaplacením je v prodlení.
7. Žalobce předložil listiny, ze kterých vyplývá, že komplexně posuzoval úvěruschopnost žalovaného a zohlednil množství proměnných, přičemž z takového prověření žalovaný vyšel jako spolehlivý úvěrovaný. Žalovaný předložil žalobci výplatní pásky, z nichž vyplývá, že dosahuje stabilního měsíčního příjmu pohybujícího se okolo 50 000 Kč měsíčně. Dále předložil potvrzení o výdajích za jeho bydlení. Zároveň žalobce provedl lustraci žalovaného ve veřejných rejstřících. Žalovaný pak uvedl, že má pouze jeden závazek vůči jinému věřiteli. Za této situace, pak byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.
8. K námitce žalovaného ohledně neplatnosti sjednané smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky pak soud uvádí, že na tyto nelze nahlížet optikou § 580 o.z. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady spojené s každou písemně odeslanou upomínkou, a to částkou 100 Kč za upomínku, což lze s ohledem na aktuální výši poštovních služeb považovat za zcela přiměřené. Dále pak byla sjednána mezi účastníky smluvní pokuta za každé porušení povinnosti uhradit jednotlivou splátku ve stanovené lhůtě, kdy částka smluvní pokuty činí 499 Kč. Celkem žalobce požaduje 1 497 Kč. I tato výše smluvní pokuty je přiměřenou a odpovídající nákladům, které žalobce musel vynaložit na administrativní činnost spojenou s řešením každého porušení smlouvy. Za přiměřenou pak soud považuje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za žalobcem požadované období. Ani tyto částky ve svém souhrnu nedosahují výše, která by byla v rozporu s dobrými mravy, odporovala zákonu či zjevně narušovala veřejný pořádek.
9. Rovněž pak soud považuje sjednaný úrok ve výši 28,17 % ročně za adekvátní a nelze jej považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy. Smlouva je přehledná, žalovanému bylo známo, jaká konkrétní částka mu bude vyplacena, i jakou celkovou částku bude povinen hradit.
10. Soud tedy uzavírá, že smlouva o spotřebitelském úvěru je platná. Vzhledem k tomu, že žalovaný na sjednaný úvěr ničeho neuhradil, je povinen zaplatit žalobci částky uvedené v I. rozsudku, tedy jistinu úvěru spolu se sjednaným příslušenstvím a sjednanými sankcemi. Proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.
11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku stanová vláda nařízením. Vzhledem k tomu, že žalovaný je se splněním svého závazku v prodlení, je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši.
12. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve splátkách po 2 000 Kč, kdy zohlednil situaci, že žalovaný byl po delší dobu hospitalizovaný, jeho příjem tak poklesl. Soud však nepovažuje žalovaným navrženou výši splátky po 500 Kč měsíčně za adekvátní, neboť takto by došlo k zaplacení dlužné částky za nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud s ohledem na prodlení žalovaného a výši dlužné částky stanovil možnost žalovanému zaplatit dluh v měsíčních splátkách po 2 000 Kč, a to pod ztrátou jejich výhody v případě neuhrazení byť jen jediné splátky.
13. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 365 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 700,- Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 2 100,- Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300,- Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100,- Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 504 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 4 269 Kč je žalovaný povinen nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.