Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 43 393 Kč od 20. 2. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal zaplacení částky 80 605 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná podepsala dne 21. 9. 2024, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 70 000 Kč za úrok ve výši 78,08 % ročně. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalovaná na dluh uhradila do zesplatnění 10 910 Kč a po zesplatnění 15 697 Kč. Žalovaná částka sestává z nové dlužné jistiny ve výši 68 677,47 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 10 130,92 Kč a smluvního úroku.Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč na dobu 48 měsíců za úrok ve výši 78,08 % ročně, v žádosti bylo RPSN vyčísleno na 113,07 %, úroky byly limitovány 120 % celkové částky. Pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pro případ prodlení delšího 15 dnů se žalovaná zavázala zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a pro případ prodlení delšího 65 dnů bylo sjednáno zesplatnění úvěru a následně smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne 21. 9. 2024). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (dodatek č. 1 k návrhu ze dne 21. 9. 2024 a dokument podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, informace o vyplacení a důkaz o přijaté SMS pro vyplacení). Žalobce návrh akceptoval sdělením ze dne 24. 9. 2024, konečná zápůjční úroková sazba byla vyčíslena na 78,08 % a RPSN na 116,37 % (oznámení o schválení úvěru ze dne 24. 9. 2024, dodejka, dle které byla zásilka uložena dne 30. 9. 2024). Žalovaná žádala též o pojištění schopnosti splácet za poplatek ve výši 668 Kč měsíčně (příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, přihláška do pojištění). Konkrétní podmínky pojištění byly zjištěny z informačního dokumentu o pojistném produktu – pojištění schopnosti splácet úvěry. Standardní informace o spotřebitelském úvěru a informace poskytované zprostředkovatelem úvěru byly žalované poskytnuty (prohlášení klienta ze dne 21. 9. 2024 a předsmluvní formulář ze dne 21. 9. 2024). Žalobce poskytl žalované částku 70 000 Kč dne 23. 9. 2024 (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná na dluh uhradila celkem 26 607 Kč (karta klienta). Žalobce ověřoval totožnost žalované (fotografie občanského průkazu žalované).Při hodnocení poměrů žalované žalobce vycházel z toho, že finanční potřeba činí 250 000 Kč, celková výše úvěru činí 70 000 Kč. Pravidelný měsíční příjem žalované činí 20 700 Kč ze zaměstnání, její výdaje činí 4 860 Kč (životní minimum), 4 621 Kč (bydlení), 500 Kč (ostatní výdaje), 2 000 Kč (splátky) a 500 Kč na spoření (zjištěno z hodnocení klienta). Žalobce ověřoval příjmy žalované (potvrzení o přijatých platbách). Žalovaná žádala o úvěr u celkem 5 dalších finančních institucí, celkové zbývající částky úvěrů činily 20 000 Kč, žalovaná neměla dluhy po splatnosti (výpis z nebankovního registru klientských informací NRKI). V registru SOLUS nebyly pro žalovanou evidovány záznamy o dluzích po splatnosti (výpis záznamů z registru SOLUS).Žalobce je zapsán v seznamu regulovaných a registrovaných poskytovatelů úvěru (úplný výpis ze seznamu ČNB). Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě splátek, se kterými byla žalovaná v prodlení, a upozornil ji na možnost zesplatnění dluhu (výzvy ze dne 15. 1. 2025 a ze dne 17. 2. 2025). Pro prodlení delší 65 dnů s úhradou splátky úvěru došlo k zesplatnění závazků, proto žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě všech závazků ze smlouvy (oznámení ze dne 18. 2. 2025). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzva ze dne 25. 6. 2025, poštovní podací arch).Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 78,08 % měsíčně, RPSN byla vyčíslena na 113,07 %. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena žalobcem. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Úplata za poskytnutí peněžních prostředků, úrok ve výši 78,08 % měsíčně, když v době uzavření smlouvy (září 2024) byla průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu ve výši 8,70 % ročně (viz statistika úrokových sazeb ČNB – nové obchody, úvěry spotřebitelské) je úplatou zcela nepřiměřenou, neboť téměř devětkrát přesahuje tuto průměrnou výši úrokových sazeb (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).Celkovou finanční nákladnost úvěru určuje hodnota roční procentní sazby nákladů, která byla vyčíslena na 113,07 % (toto vyčíslení RPSN uvedené v návrhu na uzavření smlouvy odpovídá i datům zjištěným z veřejně dostupných kalkulaček RPSN dostupné například na https://www.dtest.cz/kalkulacka/rpsn). Jako nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy byla Nejvyšším soudem posouzena roční procentní sazba nákladů ve výši 94,96 % (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2617/2020) či Ústavním soudem roční procentní sazby nákladů ve výši 115,32 % (nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12).A proto, s ohledem na naprosto nepřiměřenou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků (hodnocenou výší úroku a zároveň objektivním kritériem – roční procentní sazbou nákladů, která přesahuje výši sazby Nejvyšším soudem prohlášené jako nepřiměřené), lze uzavřít, že celá smlouva o úvěru je v souladu s ust. § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, když celé toto právní jednání se zcela zjevně příčí dobrým mravům a jednotlivá ujednání nelze pro svoji komplexnost oddělit od zbytku smlouvy (ust. § 576 o.z. a contrario).S ohledem na to, že úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatným právním jednáním jako celek, byla žalovaná v souladu s ust. § 2991 o.z. povinna hradit pouze to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, žalovaná na dluh uhradila 26 607 Kč. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 43 393 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou této částky v prodlení. Ve zbývající části, co do smluvních úroků, smluvních pokut, nákladů prodlení a poměrné části zákonného úroku z prodlení, byla žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli v řízení poměrně stejně úspěšní (při hodnocení úspěchu na straně žalované byl zohledněný i žalobcem požadovaný smluvní úrok), proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.