Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 715 016 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 1.11.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 70 454,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 715 016 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že žalovanému v r. 2023 zapůjčila celkem 800 000 Kč, které žalobkyně získala čerpáním různých zápůjček a úvěrů od různých ne/bankovních subjektů dle výběru žalovaného a za podmínek jím odsouhlasených s tím, že se jí žalovaný zavázal poskytnutou zápůjčku včetně veškerých nákladů spojených se splácením čerpaných zápůjček a úvěrů splácet. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, proto spolu dne 1.9.2024 strany sjednaly dohodu o uznání dluhu, jíž žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal a zavázal se jí celkový dluh 868 109,30 Kč žalobkyni uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 20 000 Kč splatných k 5. dni v měsíci počínaje měsícem září r. 2024, pro případ prodlení žalovaného s plněním si přitom strany sjednaly automatické zesplatnění daného dluhu. Žalovaný neuhradil řádně a včas ani první splátku, proto se daný dluh stal splatným dne 5.9.2024. Žalobkyně žalovaného vyzvala k jeho úhradě do 31.10.2024, žalovaný jí však dosud uhradil toliko 153 093,30 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném nyní domáhá úhrady zbývající části dluhu ve výši 715 016 kč s příslušným úrokem z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.
3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
4. Z předložených listin soud zjistil následující:
5. Dle dohody o uznání dluhu spolu strany dne 1.9.2024 uzavřely dohodu, v níž prohlásily, že mezi sebou mají smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla 800 000 Kč, které získala čerpáním půjček a úvěrů od různých ne/bankovních subjektů dle výběru žalovaného a za podmínek jím odsouhlasených, a žalovaný se jí zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úhradou nákladů spojených se splácením čerpaných půjček a úvěrů, tj. zejména s úroky, poplatky a pojištěním schopnosti splácet. Dne 1.8.2023 žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit formou splátek ve výši 21 500 Kč měsíčně. Ke dni sepisu této dohody dosahoval předmětný dluh 862 059,30 Kč, a navíc narostl o náklady vynaložené žalobkyní na jeho vymáhání ve výši 6 050 Kč. Žalovaný přitom tento dluh v celkové výši 868 109,30 kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 20 000 kč splatných k 5. dni v měsíci počínaje měsícem zářím r. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť jediné splátky si přitom strany dohodly okamžité zesplatnění dluhu.
6. Podle předžalobní výzvy a podací stvrzenky zaslala žalobkyně v této věci žalovanému dne 7.10.2024 předžalobní výzvu k úhradě zesplatněného dluhu v rámci shora specifikované dohody ve výši 868 109,30 Kč, když žalovaný neuhradil ani první splátku, kdy jej vyzvala k úhradě do 31.10.2024.
7. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav:
8. Dne 1.9.2024 spolu strany uzavřely dohodu, v níž prohlásily, že mezi sebou mají smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla 800 000 Kč, které získala čerpáním půjček a úvěrů od různých ne/bankovních subjektů dle výběru žalovaného a za podmínek jím odsouhlasených, a žalovaný se jí zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úhradou nákladů spojených se splácením čerpaných půjček a úvěrů, tj. zejména s úroky, poplatky a pojištěním schopnosti splácet. Dne 1.8.2023 žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit formou splátek ve výši 21 500 Kč měsíčně. Ke dni sepisu této dohody dosahoval předmětný dluh 862 059,30 Kč, a navíc narostl o náklady vynaložené žalobkyní na jeho vymáhání ve výši 6 050 Kč. Žalovaný přitom tento dluh v celkové výši 868 109,30 kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 20 000 kč splatných k 5. dni v měsíci počínaje měsícem zářím r. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť jediné splátky si přitom strany dohodly okamžité zesplatnění dluhu.
9. Dne 7.10.2024 zaslala žalobykně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě zesplatněného dluhu v rámci shora specifikované dohody ve výši 868 109,30 Kč, když žalovaný neuhradil ani první splátku, kdy jej vyzvala k úhradě do 31.10.2024.
10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.
11. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka adresovaným věřiteli, které slouží k utvrzení dluhu („ke zlepšení postavení věřitele“), jehož prostřednictvím dlužník písemně prohlašuje, že zde existuje nárok věřitele vůči jeho osobě v určité výši plynoucí z určitého titulu. Dané prohlášení přitom musí být, aby bylo platné, učiněno písemně a musí obsahovat řádnou identifikaci uznávaného dluhu co do důvodu (titulu) a výše, jelikož se jedná o obligatorně kauzální právní jednání. Jsou-li pak všechny tyto podmínky splněny, nastane vyvratitelná právní domněnka trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání, čímž dochází mimo jiné i k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který tak musí pro případ sporu prokázat, že daný dluh, jehož splnění se věřitel domáhá, neexistuje.
14. Soud má v této věci za prokázané, že žalovaný platně a účinně dne 1.9.2024 uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (zápůjčky, náklady na úhradu zápůjček, náklady na vymáhání dluhu) a výše (celkem 868 109,30 Kč), když bylo toto jeho jednostranné právní jednání učiněno v písemně formě a obsahuje všechny zákonem předpokládané náležitosti. Dle názoru soudu tak ve věci nastala vyvratitelná právní domněnka, že tento dluh žalovaného vůči žalobkyni k danému dni existoval, ve věci přitom nebyla tato domněnka ze strany žalovaného vyvrácena. S ohledem na uvedené tedy soud dospěl k závěru, že má žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení zbývající části dosud neuhrazeného uznaného dluhu ve výši 715 016 Kč. Jelikož pak žalovaný neuhradil daný dluh řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (den po zesplatnění, tj. 6.5.2024, žalobkyně však uvedené požaduje až od 1.11.2024, tedy ode dne následujícího po dodatečně poskytnuté lhůty k plnění v rámci předžalobní výzvy). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).
15. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 28 601 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 11 180 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 33 540 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle §6, §7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024 i od 1.1.2025, a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon učiněný do 31.12.2024, celkem tedy 300 Kč za 2 úkony ve věci v podobě převzetí věci a předžalobní výzvy (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024) a po 450 Kč za úkon učiněný po 1.1.2025 v podobě žaloby (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 7 263,90 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 70 454,90 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
16. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.