Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33.532 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33.532 Kč od 8.9.2022 do zaplacení a částku 16.797,08 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30 469,01 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce [Jméno právního zástupce], advokáta, se sídlem [Adresa právního zástupce].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu 7. 12. 2023 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 59 502,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 796,51 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrokem 25,23 % ročně z částky 35 839,30 Kč od 29. 8. 2022 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]. a žalovaným došlo 21. 4. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce posuzoval před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému 21. 4. 2022 peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úroky za půjčené peněžní prostředky, pojištění schopnosti splácet úvěr, to vše ve 48 měsíčních splátkách po 2 468 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto mu na základě článku 6 části b. smlouvy vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a dopisem z 28. 8. 2022 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků i smluvních pokut. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný podle ujednání v článku šest části b. smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 %, denně z dlužné nové jistiny ve výši 41 796,51 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze 2 468 Kč. V souvislosti s úvěrem žalovaný požaduje kromě dlužné jistiny, dlužného úroku, dlužného poplatku za pojištění, také smluvní pokutu ve výši 16 797,08 Kč, která jsou vyčíslená jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]. na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023, postoupena žalobci, a to s účinností ke dni 28. 7. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Ze smlouvy o úvěru – návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z 21. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba]. se zavázala poskytnout žalovanému částku 36 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 468 Kč (celkem měl uhradit 118 464 Kč). Zápůjční úroková sazba činila 66,81 %, RPSN 91,58 %. Částka 36 000 Kč byla žalovanému dne 21. 4. 2022 odeslána na účet (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru). Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na úhradu dluhu ze smlouvy o úvěru uhradil 23. 6. 2022 částku 2 468 Kč. Dopisem datovaným dnem 28. 8. 2022 došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Původní věřitel, společnost [právnická osoba]. postoupila s účinností ke dni 28. 7. 2023 pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru žalobci. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
3. Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného – měl k dispozici potvrzení o příjmu od zaměstnavatele i mzdové listy žalovaného za období únor a březen 2022. Právní předchůdce žalobce si také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI a ISIR. Na základě takto provedeného odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl právní předchůdce k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2395 o.z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vychází z toho, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, podle níž se právní předchůdce žalobce zavázal, že žalovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení, bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 36 000 Kč a zaplatil částku 2 468 Kč. Úvěr tedy činil 36 000 Kč a za žalovaný se smlouvou zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit celkem částku 118 464 Kč. Právní předchůdce žalobce požadoval zaplacení úroku ve výši 66,81 % ročně. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že takto sjednané zřetelně nepřiměřeně vysoké úrokové sazbě ve výši 66,81 % (RPSN 91,58 %) nelze poskytnout soudní ochranu, a proto tato zcela nepřiměřeně vysoká úroková sazba je ve smyslu ust. § 588 o.z. absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy i pro rozpor se zákonem, který zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť právní předchůdce žalobce takto jako podnikatel při své podnikatelské činnosti zjevně a v nepřípustném rozsahu zneužil svého silnějšího hospodářského i odborného postavení na zjevný a nepřijatelný úkor spotřebitele. Soud proto ujednání o poplatku, respektive úroku nad poskytnutou částku úvěru posoudil jako ujednání absolutně neplatné a v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.
5. Ve zbývající části, protože soud dospěl k závěru, že smlouva byla řádně uzavřena, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného a že žalovanému byla poskytnuta částka 36 000 Kč, na kterou uhradil 2 468 Kč dne 23. 6. 2022, soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci, kterému byla postoupena pohledávka vůči žalovanému, částku představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 36 000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 2 468 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je žalobcem požadován, neboť se žalovaný s úhradou této částky dostal do prodlení (§ 1970 o.z.).
6. Zároveň soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu, která byla ve smlouvě ujednána a která je v souladu s ust. § 2048 o.z.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3, o. s. ř. podle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud vychází z toho, že žalobci byla přiznána celá poskytnutá jistina pouze s přihlédnutím k zaplacení malé části dluhu ze strany žalovaného ve výši 2 468 Kč a byla přiznána celá smluvní pokuta tak, jak byla žalobcem požadována. Zamítnutí žaloby se tedy týká poměrně nepatrné části předmětu řízení, proto byly žalobci přiznány celé náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 381 Kč, v odměně za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za šest úkonů právní služby po 3500 Kč, šesti paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 citované vyhlášky a podle ust. § 137 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu za DPH ve výši 5 288,01 Kč. Celkové náklady představují částku 30 469,01 Kč. Lhůtu k plnění ve výroku I., i III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení ve výši 30 469,01 Kč dle výroku III. je žalovaný povinen dle § 149 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce.