Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], se ke dni [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou dne [datum] domáhal zrušení povinnosti hradit výživné na žalovaného, neboť již ukončil studium a je schopen se sám živit, když ode dne [datum] má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti [Anonymizováno], se sídlem [jméno FO], na pozici [jméno FO]. Ve [Anonymizováno] žije dlouhodobě.
2. Žalovaný se vyjádřil dne 14. 10. 2025 tak, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti otce vůči jeho osobě. Prohlásil, že ukončil přípravu na budoucí povolání a je zaměstnán u [jméno FO]. Současně vyslovil souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.
3. Podáním ze dne 23. 10. 2025 žalobkyně rovněž souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání a na výzvu soudu doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že navrhuje zrušení vyživovací povinnosti žalobce ke zletilému žalovanému od [datum], tedy ode dne jeho nástupu do zaměstnání, jak je uvedeno v pracovní smlouvě.
4. Soud z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění:
5. Z rodného listu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný se narodil dne [Datum narození žalovaného] a je již zletilý.
6. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] je zřejmé, že o vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému bylo rozhodnuto tak, že otec je povinen od [datum] do budoucna hradit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].
7. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] je patrné, že k uspokojení pohledávky dlužného výživného byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z příjmu žalobce. Usnesením ze dne [datum] došlo k vyrozumění nového plátce mzdy.
8. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a zahraniční společností [Anonymizováno], se sídlem [jméno FO], [IČO], bylo zjištěno, že žalovaný je u této společnosti zaměstnán od [datum].
9. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
10. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.
11. Podle § 161 odst. 2 o.s.ř. není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.
12. Při právním hodnocení věci se soud ve smyslu § 163 o.s.ř. zabýval tím, zda došlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla prokázána. Žalovaný dne [datum] začal být samostatně výdělečně činný u zahraniční společnosti [IBAN] Tímto bylo prokázáno, že žalovaný je již schopen se živit sám. V důsledku toho zanikla dle § 911 o. z. povinnost žalobce hradit na výživu žalovaného výživné, a soud proto rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a to ke dni [datum].
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení plně úspěšný. Jelikož žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.