Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, naposled stanovená rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] se ke dni 1. 4. 2026 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Účastníci doručili soudu dne 20. 4. 2026 dohodu o ukončení vyživovací povinnosti, což soud posoudil dle obsahu jako návrh otce na zrušení výživného vůči svému zletilému synovi. O povinnosti platit výživné ve výši 2 700 Kč měsíčně bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 18. 3. 2026 ukončil studium na [adresa] a od tohoto dne je schopen sám se živit, účastníci se dohodli na ukončení vyživovací povinnosti ke dni 1. 4. 2026.Účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).Soud učinil následující skutková zjištění:Z připojeného spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že naposled bylo o vyživovací povinnosti žalobce k tehdy nezletilému žalovanému rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] tak, že běžné výživné bylo stanoveno částkou 2 700 Kč měsíčně počínaje dnem [datum]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].Z potvrzení o studiu [adresa] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] bylo zjištěno, že žalovaný navštěvoval školu v období od [datum] do [datum] a důvodem ukončení studia bylo vyloučení.Z dohody o ukončení vyživovací povinnosti uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 14. 4. 2026 se podává, že se oba účastníci řízení konsenzuálně dohodli na zrušení výživného z důvodu ukončení studia žalovaného na střední odborné škole a jeho schopnosti se samostatně živit. Obě smluvní strany daly svým podpisem najevo svůj souhlas s tím, že žalobce od 1. 4. 2026 nebude na výživu žalovaného platit ničeho.Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.Podle § 161 odst. 2 o. s. ř. není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.Při právním hodnocení věci se soud ve smyslu § 163 o. s. ř. zabýval tím, zda došlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla dostatečně prokázána. Žalovaný ke dni [datum] ukončil studium, a proto již není odkázán na výživu žalobce jako svého rodiče. Žalovaný se zrušením výživného souhlasil. Datum zrušení vyživovací povinnosti bylo určeno ve shodě s návrhem obou účastníků ode dne 1. 4. 2026. Listinnými důkazy bylo tedy prokázáno, že žalovaný je schopen se živit sám. V důsledku toho zanikla dle § 911 o. z. povinnost žalobce hradit na žalovaného výživné, a soud proto rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené naposled rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a to ke dni [datum].O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž žalobce ani žalovaný vznik nákladů řízení nedokládali ani jakoukoli náhradu nepožadovali. Proto soud rozhodl ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.