Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 104/2024

Soud: Okresní soud ve VsetíněDatum rozhodnutí: 5. 9. 2024Č. j.: 11 C 104/2024-24Samosoudce: JUDr. Ing. Radomír CábAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 4. 2025Předmět řízení: O zaplacení 10 600 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVS:2024:11.C.104.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (21) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku kapitalizovaného za dobu od 13. 12. 2021 do 10. 12. 2023 ve výši 10 940,52 Kč a dále částky 3 110 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 2. 2024 ve znění doplnění ze dne 3. 4. 2024 (čl. 9) domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 10 600 Kč spolu s úrokem 10 940,52 Kč a poplatky 3 110 Kč. Tvrdila, že poté, co prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy jí v čestném prohlášení poskytl údaje o druhu a výši svých příjmů, výdajů a splátek jiných úvěrů, což ověřila prostřednictvím tzv. „Kontomatik reportů“, s žalovaným uzavřela distančním způsobem dne 13. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené se společností [právnická osoba] (dále jako VOP). Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla převodem na jeho účet úvěr ve výši 10 600 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 1,25 % p.d. sjednaným v bodu 6 Smlouvy, což celkem do zesplatnění činí 10 940,52 Kč, splatit. To však neučinil a žalobkyně mu proto v souladu s bodem 5.2.3. VOP a čl. 17 smlouvy vyúčtovala poplatky za upomínání ve výši 3 110 Kč tvořených poplatky za 13 SMS upomínek ve výši 13 x 70 Kč = 910 Kč, za 10 upomínacích e-mailů ve výši 10 x 70 Kč = 700 Kč a za 6 telefonických upomínek ve výši 6 x 250 Kč = 1 500 Kč. Ke dni 13. 3. 2022 žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek trvající déle jak 60 dnů podle bodu 5.2.4. VOP úvěr zesplatnila. Přes výzvu k plnění žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. Při jednání dne 5. 9. 2024 na své žalobě setrvala.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou do jeho datové schránky již dne 26. 7. 2024. K ústnímu jednání dne 5. 9. 2024 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.

3. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil:- z obsahu sdělení společnosti [právnická osoba] (čl. 16), že účet č. [č. účtu] byl ke dni 13. 12. 2021 veden pro žalovaného a byla na něj připsána částka 10 600 Kč z účtu [č. účtu] vedeného pro společnost [právnická osoba];- z potvrzení o provedené platbě (CEPR), že společnost [právnická osoba] potvrdila, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne 13. 12. 2021 převedena částka 10 600 Kč na účet [č. účtu].- z listiny označené jako „Kontomatik report“ CEPR), že tato listina v podstatě zobrazuje výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] za dobu od 12. 5. 2021 do 27. 5. 2021, přičemž z ní je zřejmé, že jen za tuto dobu žalovaný zaplatil kartou celkem částku 17 599 Kč na účet společnosti [Anonymizováno]. Částku 58 Kč pak zaplatil za potraviny. Na účtu jsou za tuto dobu uvedeny i kladné obraty, a to 3 000 Kč od [jméno FO], 500 Kč od [jméno FO] a 335 Kč od společnosti [právnická osoba].- z čestného prohlášení klienta (CEPR), že žalovaný měl o sobě žalobkyni sdělit, že je rozvedený, jeho měsíční příjem (od blíže neuvedeného plátce) činí 22 300 kč, jeho výdaje na domácnost (nic bližšího o domácnosti žalovaného nebylo uvedeno) činí 4 000 Kč a na splátky jiných úvěrů nevynakládá ničeho.- z předžalobní upomínky ze dne 13. 2. 2024 ve spojení s podacím lístkem (CEPR), že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě částky 29 103 Kč, přičemž tuto výzvu mu zaslal na adresu [adresa].

4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká listiny označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] a jejích příloh (všeobecné obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru, vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru) datovaných 13. 12. 2021 (čestné prohlášení, žádná z těchto listin tato neobsahovala podpis žalovaného, tudíž soud z ní nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání - smlouvu o úvěru s tímto obsahem žalobkyně se žalovaným učinili. Pokud se týká upozornění na zesplatnění úvěru ze dne 13. 12. 2021, toto nebylo podepsáno ani žalobkyní a nadto nebylo vyplněno v části týkající se identifikace předmětné smlouvy, tudíž ani z této listiny soud žádné relevantní skutečnosti zjistit nemohl. Konečně pokud se týká výpisu z centrální evidence exekucí, tento byl pořízen až dne 15. 11. 2023, tedy dlouho poté, co měla být tvrzená smlouva uzavřena.

5. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 13. 12. 2021 byla na účet číslo [č. účtu], jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 10 600 Kč z účtu žalobkyně. Předžalobní výzva ze dne 13. 2. 2024 byla žalovanému zaslána stejného dne na adresu [adresa], nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že s žalovaným dne 13. 12. 2021 uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] s jí vylíčeným obsahem prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. není prokázáno, že by (právě) k tomuto právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovaným skutečně v tento den došlo. Přes výzvu a poučení podle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu žalobkyně soudu neoznačila důkazy k prokázání této skutečnosti, když z čl. 4, odst. 4.3. Všeobecných obchodních podmínek, na něž její zástupce odkazoval, vyplýval pouze obecný postup žalobkyně v obdobných případech.

7. Soud dále podotýká, že žalobkyně ani relevantně netvrdila, ani nedoložila žádné důkazy k prokázání svých (nadto toliko obecných) skutkových tvrzení o tom, že před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Z důkazů, které žalobkyně předložila, pak spíše vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala nedostatečně a nadto s nesprávnými závěry, když z listiny označené jako „Kontomatik report“, jež zachycovala prakticky výpis z účtu žalovaného za dobu od 12. 5. 2021 do 27. 5. 2021, vyplývalo, že i v takto krátké lhůtě žalovaný zaslal celkem částku 17 559 Kč na účet sázkové společnosti [Anonymizováno]. Pokud se týká předloženého čestného prohlášení, nebylo prokázáno, že by jej vyhotovil právě žalovaný a nadto nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto (vskutku toliko kusé a nedostatečné) informace žalobkyně jakkoli ověřovala. Ani tento nedostatek skutkových tvrzení a důkazů žalobkyně přes výzvu a poučení soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu při jednání dne 5. 9. 2024 neodstranila.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

9. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o úvěru ze dne 13. 12. 2021, avšak byl v tomto dni prokázán převod částky 10 600 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 10 600 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat. Pohledávka se pak ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 27. 7. 2024 (stále ještě před vyhlášením rozsudku), kdy nastala fikce doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku 10 600 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

11. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne 13. 12. 2021 skutečně došlo, nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo ani relevantně tvrzeno, natož prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z. Za této situace by pak stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2991 a násl. o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení a výsledek tohoto řízení by byl prakticky stejný.

12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 10 600 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení za dobu od 13. 12. 2021 do 10. 12. 2021 částku 10 940,52 Kč a na poplatcích další částku 3 110 Kč, celkem tedy 24 650,52 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 10 600 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 43 % a naopak z 57 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. je to tedy žalovaný, komu by vzniklo právo na náhradu 14 % nákladů, které by vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože se však z obsahu spisu nepodává, že by žalovanému nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly, soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací