Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 9 939,88 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12. 12. 2025 domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení částky 10 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 9 939,88 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení. Tvrdil, že jeho předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jako společnost [Anonymizováno]) uzavřela s žalovaným dne 8. 6. 2024 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] ve znění dodatku (dále jako Smlouva), na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejdéle dne 6. 8. 2024, což však žalovaný neučinil a tento úvěr společně s poplatkem ve výši 2 939,88 Kč a smluvním úrokem 207,12 Kč nadále dluží. Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz, kde se žalovaný registroval a její znění odsouhlasil verifikačním kódem. Dále žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru společnost [Anonymizováno] žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a na základě toho nedospěla k pochybám ohledně jeho platební schopnosti, žádosti o úvěr proto vyhověla a úvěr dne 8. 6. 2024 žalovanému převodem na jeho účet č. [č. účtu] s uvedením variabilního symbolu [var. symbol] poskytla. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 byla pohledávka postoupena žalobci. Žalobce poté zastoupen svým právním zástupcem žalovanému zaslal dne 10. 9. 2025 předžalobní upomínku, avšak žalovaný dluh neuhradil. K jednání dne 30. 7. 2026 se žalobce po předchozí řádné omluvě nedostavil.
2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou vhozením do domovní schránky na adrese evidované v CEO jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 28. 5. 2026 (dodejka čl. 13v). K jednání dne 30. 7. 2026 se bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.
3. Soud proto dne 30. 7. 2026 podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Při jednání byly provedeny následující důkazy, z nichž soud zjistil:- ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 13. 5. 2026 (čl. 15), že účet č. [č. účtu] byl v měsíci 6/2024 veden pro žalovaného a byla na něj dne 8. 6. 2024 z účtu č. [č. účtu] převedena částka 7 000 Kč.- z potvrzení o provedení transakce (CEPR), že z účtu společnosti [Anonymizováno] č. [č. účtu] byla na účet č. [č. účtu] dne 8. 6. 2024 odeslána částka 7 000 Kč.- z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 s přílohou (CEPR) soud zjistil, že mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla uzavřena smlouva, kterou došlo k postoupení pohledávek žalobci. Mezi těmito pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným označená číslem [hodnota].- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 9. 2025 (CEPR), že společnost [Anonymizováno] oznámila žalovanému, že svou pohledávku za ním ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 24 572,88 Kč postoupila žalobci.- z výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 9. 2025 ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne (CEPR) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 30 380,88 Kč, která měla být dle jeho tvrzení součtem pohledávky samotné a dalších nákladů a sankcí. Nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).- z listiny označené jako „Úvěruschopnost klienta k půjčce [Anonymizováno] “ (CEPR), že patně společnost [Anonymizováno] vyhotovila blíže neurčeného dne listinu, dle níž byl žalovaný zaměstnán s příjmem 18 600 Kč, jeho výdaje měly činit 5 000 Kč, z čehož splátky bankovních úvěrů 1 150 Kč, splátky nebankovních úvěrů 5 000 Kč, náklady na bydlení 8 500 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč.
5. Oproti tomu- ze Smlouvy označené číslem [Anonymizováno] (CEPR) a z dodatku ke smlouvě o půjčce č. [hodnota] soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože Smlouva nebyla ze strany žalovaného podepsána, a z pouhého tvrzení žalobce, že žalovaný projevil svou vůli uzavřít právě Smlouvu s tímto obsahem zasláním elektronického kódu [Anonymizováno], soud bez dalších důkazu nemohl mít tuto skutečnost za prokázánu.- z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (CEPR) soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože nebylo prokázáno, že právě s touto listinou byl žalovaný seznámen.- z přiložené listiny označené jako Informace o vlastníkovi (CEPR) soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože se obsahově jednalo o nikým nepodepsanou tabulku vyhotovenou patrně společností [Anonymizováno] bez důkazní hodnoty.
6. Jiné důkazy žalobce k prokázání svých rozhodných tvrzení soudu nepředložil ani neoznačil a soud je tudíž nemohl provést.
7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující:a) Společnost [Anonymizováno] ze svého účtu č. [č. účtu] převedla dne 8. 6. 2024 na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 7 000 Kč a tato částka byla na účet žalovaného i připsána.b) Nebylo prokázáno, že by společnost [Anonymizováno] s žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě mělo k převodu výše uvedené částky coby úvěru na účet žalovaného dojít.c) Nebylo nijak prokázáno tvrzení žalobce (ostatně samo o sobě velmi obecné), že by společnost [Anonymizováno] před uzavřením Smlouvy relevantním způsobem ověřila úvěruschopnost žalovaného, když z jediné předložené listiny vyhotovené patrně společností [Anonymizováno] vyplývala především její vnitřní rozpornost, kdy celkové výdaje žalovaného měly činit 5 000 Kč, z čehož pouze náklady na bydlení měly činit 8 500 Kč.d) Nebylo prokázáno, že pohledávka společnosti [Anonymizováno] za žalovaným označená číslem Smlouvy byla postoupena žalobci, když předložené listiny (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky) se týkaly pohledávky ze smlouvy č. [hodnota], nikoli pohledávky ze Smlouvy, jejíž číslo (za lomítkem) je [Anonymizováno].
8. Lze tedy shrnout, že pro rozhodnutí věci významné skutečnosti uvedené ad b), c) a d) výše nebyly při tomto řízení prokázány. Protože se žalobce k soudnímu jednání nedostavil, nemohl být soudem vyzván podle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění rozhodných tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání. Nemohl být ani soudem upozorněn na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.
9. Podle ust. § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, (c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Ze skutkových zjištění uvedených výše vyplývá, že žalobce neprokázal, že mu byla postoupena pohledávka ze Smlouvy (označené číslem ...[Anonymizováno]), ale pohledávka ve výši 24 572,88 Kč ze smlouvy označené číslem [hodnota]. Soud proto, aniž by se dále zabýval otázkou platnosti Smlouvy, žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když z procesního hlediska zcela úspěšným účastníkem tohoto řízení byl žalovaný. Protože však žalovanému soudě podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud o otázce nákladů řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.