Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 10 120 Kč za dobu od 1. 2. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 700 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení s tím, že neuhrazením kterékoliv splátky se stane celý dluh splatný najednou dne následujícího po dni splatnosti splátky, která nebude uhrazena.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 9 417,11 Kč s úrokem ve výši 29,67 % p.a. z částky 13 728,41 Kč za dobu od 27. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 212,87 Kč za dobu od 9. 3. 2023 do 31. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 5 092,87 Kč za dobu od 1. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % p.a. z částky 10 120 Kč za dobu od 1. 2. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 12. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba]. (dále jako společnost [Anonymizováno]) po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného zahrnující i lustrum v databázích SOLUS, NRKI a ISIR a vyžádání osobních dokladů a dokladů o příjmech a výdajích žalovaného, uzavřela dne 3. 8. 2022 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jako Smlouva o úvěru), na jejímž základě společnost [Anonymizováno] poskytla žalovanému dne 3. 8. 2022 úvěr ve výši 14 000 Kč převodem na jeho účet uvedený ve Smlouvě o úvěru a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem a poplatkem za pojištění 118 Kč splatit společnosti [Anonymizováno] formou 48 měsíčních splátek á 960 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil společnosti [Anonymizováno] pouze částku 3 880 Kč. Dle čl. 6. části B) Smlouvy o úvěru mu proto vznikla povinnost zaplatit společnosti [Anonymizováno] smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení v délce 30 dnů, a dále, protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek delšího než 65 dnů, společnost [Anonymizováno] dle čl. 6. část B) Smlouvy o úvěru úvěr dopisem ze dne 26. 2. 2023 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě nesplacené jistiny, úroků, poplatků za pojištění a smluvních pokut. Na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 byla mimo jiné i pohledávka společnosti [Anonymizováno] postoupena s účinností ke dni 29. 8. 2023 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny 13 728,41 Kč, dlužného úroku přirostlého k jistině do zesplatnění ve výši 1 484,46 Kč, poplatku za pojištění 236 Kč a smluvní pokuty 4 088,24 Kč, celkem tedy částky 19 537,11 Kč. K tomu žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení úroku 29,67 % p.a. z jistiny 13 728,41 Kč a dále úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 15 212,87 Kč (jistina 13 728,41 Kč + úrok přirostlý do zesplatnění 1 484,46 Kč). Žalovaný však žalobkyni tuto částku neuhradil ani poté, co jej o to upomínala předžalobní upomínkou. K jednání dne 14. 5. 2024 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila a soud proto jednal v její nepřítomnosti.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou dne 31. 1. 2024, vyjádřil v rámci odporu proti mezitím vydaném elektronickému platebnímu rozkazu podáním svěřeným poštovní přepravě dne 7. 2. 2024 (čl. 10). Namítal nepřiměřenou výši úroku a dále popsal své osobní a výdělkové poměry. Při jednání dne 14. 5. 2024 doplnil, že žádá o splátky ve výši do 1 700 Kč měsíčně.
3. Vzhledem ke skutkovým tvrzením žalovaného měl soud za nesporné, že společnost [Anonymizováno] a žalovaný za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku Smlouvu o úvěru uzavřeli, žalovaný na jejím základě od společnosti [Anonymizováno] obdržel úvěr ve výši 14 000 Kč a na jeho úhradu zaplatil pouze částku 3 880 Kč.
4. Při jednání dne 14. 5. 2024 soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně;- ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (CEPR), že společnost [Anonymizováno] jako věřitelka uzavřela s žalovaným jako dlužníkem dne 3. 8. 2022 za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu, kterou se společnost [Anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 66,81 % p.a. splatit formou 48 měsíčních splátek á 960 Kč (zahrnujících vedle splátky jistiny a úroku i poplatek za pojištění ve variantě balíčku B ve výši 118 Kč měsíčně ) splatných do 22 dne v měsíci;- z přílohy č. 1 k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (CEPR), že žalovaný sjednal i pojištění schopnosti splácet úvěr a za to se zavázal platit pojistné ve výši 118 Kč měsíčně;- z oznámení ze dne 26. 2. 2023 (CEPR), že společnost [Anonymizováno] žalovaného upozornila, že se dostal do prodlení s úhradou splátek a proto jej vyzývá k jednorázové úhradě celé dlužné částky, kterou vyčíslila na 17 946 Kč;- ze společného prohlášení o postoupené pohledávek s přílohou – částečným opisem seznamu postoupených pohledávek (CEPR) a s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2023 společně s vystavenou plnou mocí (CEPR), že společnost [Anonymizováno] jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem uzavřeli dne 29. 6. 2023 smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným žalobkyni;- z předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 53 461,56 Kč.- ze statistiky úrokových sazeb ČNB (čl. 16v), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů v měsíci 8/2022 činila 9,72 % p.a. a průměrná úroková sazba nových úvěrů z kreditních karet v měsíci 8/2022 činila 23,71 % p.a.- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, že jeho příjem činil cca 40 000 Kč, avšak počátkem května tohoto roku začal podnikat jako OSVČ, že žije s přítelkyní, jejímž jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši cca 8 000 Kč měsíčně a která je v insolvenci, a že výživou jsou na něj dále odkázány jeho dvě nezletilé děti. Mezi výdaje rodiny patří zejména nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně, za dětské pleny a další výdaje pro děti vynaloží cca 8 000 Kč měsíčně a další částku cca 15 000 Kč až 20 000 Kč vynaloží za jídlo a ošacení své rodiny. V současné době si dělá řidičský průkaz, aby zvýšil svou kvalifikaci, již za něj zaplatil 5 000 Kč, dalších 12 000 Kč bude muset doplatit v nejbližší době.
5. Z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil další rozhodné skutečnosti, a to zejména vzhledem k nesporným skutkovým tvrzením žalovaného ohledně toho, že mu byl úvěr 14 000 Kč poskytnut a že splatil pouze částku 3 880 Kč, proto soud tyto důkazy dále neuvádí ani nehodnotí.
6. Takto provedeným dokazováním s přihlédnutím k nesporným skutkovým tvrzením účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost [Anonymizováno] se žalovaným dne 3. 8. 2022 uzavřela Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 66,81 % p.a. a pojistným ve výši 118 Kč měsíčně splácet měsíčními splátkami á 960 Kč. Zaplatil však celkem pouze 3 880 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 6. 2023 postoupila společnost [Anonymizováno] pohledávku žalobkyni.
7. Žalovaný žije s partnerkou a dvěma nezletilými dětmi v pronajatém bytě. Jeho příjem činil cca 40 000 Kč měsíčně, avšak do budoucna je tento údaj nejistý, protože začal podnikat. Partnerka pobírá rodičovský příspěvek 8 000 Kč, je však v insolvenci. Za nájem zaplatí 15 000 Kč měsíčně, další částku 15 000 Kč až 20 000 Kč vynaloží za jídlo a ošacení pro rodinu a částku 8 000 Kč za dětské pleny a hygienické potřeby dětí. Dělá si řidičský kurz, aby zvýšil svou pracovní kvalifikaci, již za něj zaplatil 5 000 Kč a 12 000 Kč bude muset v nejbližší době doplatil.
8. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla doručena předžalobní upomínka.
9. Nebylo ani prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že společnost [Anonymizováno] před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně v tomto směru žádné důkazy soudu nenabídla (například o tom, že žalovaného prověřovala v databázích dlužníků, že se blíže zabývala jeho majetkovými poměry, zejména jeho nutnými výdaji - na bydlení, splácení dalších dluhů atd.). Žalovaný pak toliko připustil, že žalobkyni zaslala kopii svého občanského průkazu a dalšího dokladu, kopii výplatních pásek a patrně i kopii pracovní smlouvy.
10. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
11. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z předloženého oznámení společnosti [Anonymizováno] o postoupení pohledávky.
14. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl především k závěru, že Smlouva o úvěru je koncipována nevyváženě, v neprospěch žalovaného jako slabší smluvní strany. Dle jejího obsahu činila úroková sazba 66,81 % p.a. za situace, kdy úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami činily dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci srpnu roku 2022, kdy společnost [Anonymizováno] žalovanému úvěr poskytla, 9,72 % p.a., čili sedmkrát méně. Takto vysoký úrok je dle názoru soudu v případě úvěru na dobu čtyř let (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě o úvěru je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z.
15. Moderace ve smyslu § 577 dle názoru soudu nepřipadá do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy o úvěru došlo i bez neplatné části (v níž byl sjednán předmětný úrok), protože takto vysoký úrok společnosti [Anonymizováno] zjevně kompenzuje vysoké podnikatelské riziko při poskytování nebankovních úvěrů (obvykle) osobám se zhoršenou platební morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr pravděpodobně nezískaly. Je tedy evidentní, že by společnost [Anonymizováno] Smlouvu o úvěru bez takto vysokého úroku neuzavřela.
16. Pokud je Smlouva o úvěru jako celek neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., je nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Mezi účastníky nebylo sporu, že společnost [Anonymizováno] žalovanému poskytla částku 14 000 Kč a že jí vrátil pouze částku 3 880 Kč. Soud za této situace žalovanému uložil, aby rozdíl, tedy částku 10 120 Kč žalobkyni zaplatil, a to dle cit. ust. § 1970 o.z. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem dne 31. 1. 2024. Výše úroku z prodlení tak činí 14,75 % p.a. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 10 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. za dobu od 1. 2. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
17. Nad rámec výše uvedené soud podotýká, že i pokud by nedovodil neplatnost Smlouvy o úvěru z cit. ust. § 1796 o.z., nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost [Anonymizováno] při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi společností [Anonymizováno] a žalovanou) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno, že by společnost [Anonymizováno] před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (zejména že by se zabývala jeho výdaji), jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z.
18. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.
19. Pokud se týká pariční lhůty, soud v souladu s ust. § 87 odst. 2 ZSÚ přihlédl k možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, jak byly zjištěny jeho výpovědí, a zejména ke skutečnosti, že ze svého příjmu je nucen platit nemalé prostředky na zajištění bydlení a životních potřeb své rodiny, v níž jsou i dvě malé děti. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že o dobré majetkové situaci žalobkyně coby společnosti zabývající se poskytování úvěrů není důvod pochybovat. Proto soud žalovanému povolil splácení jeho dluhu splátkami ve výši 1 700 Kč měsíčně, jak žalovaný požadoval. Těmito splátkami dojde k celkové úhradě dluhu žalovaného v horizontu pro žalobkyni jistě akceptovatelných necelých sedmi měsíců, aniž by bylo nutno k jeho vymožení nařizovat exekuci, která by pro žalovaného znamenala pouze další zbytečné náklady. Soud v této souvislosti upozorňuje žalovaného, že neuhrazením kterékoli splátky se stane celý zbytek jeho dluhu splatný najednou.
20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 19 537,11 Kč, na úroku 29,67 % p.a. z částky 13 728,41 Kč za dobu od 27. 2. 2023 do 14. 5. 2024 částku 4 939,54 Kč a na úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 212,87 Kč za dobu od 9. 3. 2023 do 14. 5. 2024 další částku 2 698,50 Kč, celkem tedy 27 175,15 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 10 120 Kč a co do úroku z prodlení 15 % p.a. z této jistiny za dobu od 1. 2. 2024 do vynesení rozsudku 424,16 Kč, celkem tedy co do částky 10 544,16 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 38,80 % a naopak z 61,20 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy žalovaný nárok na náhradu 22,40 % nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
21. Protože se však žalovaný práva na náhradu nákladů řízení při jednání dne 14. 5. 2024 vzdal, rozhodl soud o této otázce tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.