Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 58/2024

Soud: Okresní soud ve VsetíněDatum rozhodnutí: 18. 7. 2024Č. j.: 11 C 58/2024-25Samosoudce: JUDr. Ing. Radomír CábAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 3. 2025Předmět řízení: O zaplacení 23 412,06 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVS:2024:11.C.58.2024.1
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (25) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 550 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 16 862,06 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 5 375,38 Kč, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 10 726,04 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 3 728,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši8,25 % p.a. z částky 11 461,56 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 2. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 4 911,56 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 1. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jako společnost [právnická osoba]) uzavřela dne 28. 6. 2019 s žalovaným v písemné formě Smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jako Smlouva o úvěru), na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy o úvěru, a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s kapitalizovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy o úvěru 7 350 Kč, s poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč vrátit společnosti [právnická osoba] formou čtrnácti měsíčních splátek á 1 992 Kč, tedy celkem měl vrátit 27 888 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne 28. 8. 2020. Žalovaný však porušil svůj závazek vrátit úvěr řádně a včas a na jistině nadále dluží částku 10 726,04 Kč, na kapitalizovaném úroku 735,52 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 5 122,96 Kč, na poplatku za vyhodnocení úvěru 971,57 Kč a na inkasním poplatku 1 881,91 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka s účinností ke dni 7. 8. 2023 postoupena žalobkyni. Žalobkyně touto žalobou požaduje po žalovaném celou dlužnou částku popsanou výše, a dále smluvní pokutu 3 974,06 Kč, úrok vyčíslený z dlužné jistiny za dobu od 29. 8. 2020 do 11. 7. 2023 ve výši 5 375,49 Kč, běžící úrok ve výši 15 % p.a. z jistiny 10 726,04 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení vyčíslený za dobu do 11 7. 2023 ve výši 3 728,72 Kč a běžící úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 11 461,56 Kč (jistina 10 726,04 Kč + neuhrazený úrok 735,52 Kč) za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení. Žalovaný tuto pohledávku žalobkyni neuhradil ani poté, co jej o to žalobkyně upomínala naposledy předžalobní upomínkou z 2. 11. 2023. Při jednání dne 18. 7. 2024 přítomný zástupce žalobkyně na žalobním návrhu setrval.

2. Žalovaný se k žalobě, u níž fikce jejího doručení do vlastních rukou na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu nastala dne 2. 5. 2024 (obálka čl. 15 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 17), nevyjádřil. K jednání dne 18. 7. 2024 se nedostavil, ačkoli fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala společně s fikcí doručení žaloby.

3. Při jednání dne 18. 7. 2024 soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně;- ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (CEPR), že společnost [právnická osoba] jako věřitelka uzavřela s žalovaným jako dlužníkem dne 28. 6. 2019 smlouvu , kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný podpisem Smlouvy o úvěru potvrdil jeho převzetí a zavázal se tento úvěr společně s úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb ve výši 2 700 Kč vrátit formou čtrnácti měsíčních splátek po 1 992 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy o úvěru a s tím, že podpisem Smlouvy o úvěru žalovaný zároveň potvrdil, že částku ve výši úvěru v místě svého bydliště v hotovosti převzal;- z transakční historie (CEPR), že žalovaný v době mezi 29. 6. 2019 do 30. 11. 2020 zaplatil celkem částku 8 450 Kč;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 (CEPR), že společnost [právnická osoba] jako postupitel oznámila žalovanému, že její pohledávka za ním ze Smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni.- z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze 29. 5. 2022 (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 33 318,10 Kč.- ze statistiky úrokových sazeb ČNB (čl. 11), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů v měsíci 6/2019 činila 8,37 % p.a. a průměrná úroková sazba nových úvěrů z kreditních karet v měsíci 6/2019 činila 24,20 % p.a.

4. Přes výzvu a poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 14. 3. 2024 zůstala rozhodná tvrzení stran toho, jakým způsobem (a zda vůbec) společnost [právnická osoba] před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedotvrzena. Přes výzvu a poučení soudu rovněž nebylo prokázáno, že by výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému ze strany žalobkyně skutečně doručena.

5. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost [právnická osoba] se žalovaným dne 28. 6. 2019 uzavřela Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb 2 700 Kč společnosti [právnická osoba] splatit formou 14-ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Celkem žalovaný dle transakční historie splatil částku 8 450 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 2. 8. 2023 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku žalobkyni. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných v měsíci 6/2019 domácnostem bankami činila dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou 8,37 % p.a.

6. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla doručena předžalobní upomínka. Nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, že by společnost [právnická osoba] před uzavřením Smlouvy o úvěru šetřila úvěruschopnost žalovaného.

7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z předloženého oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky.

11. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl především k závěru, že Smlouva o úvěru je koncipována nevyváženě, v neprospěch žalovaného jako slabší smluvní strany. S přihlédnutím k charakteru společnosti [právnická osoba] coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je generování zisku, soud předesílá, že nejenom úrok, ale i další poplatky (za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu, za hotovostní inkaso plateb) představují nikoli úplatu za nějaké služby, ale zisk, který společnost [právnická osoba] za půjčení finančních prostředků generovala. Tyto „poplatky“ celkem ve výši 11 444 Kč tedy v podstatě plní funkci dalších úroků, jinak řečeno celá částka navýšení úvěru 12 888 Kč je ziskem, tedy v podstatě úrokem (odměnou za půjčení peněz). Sazba tohoto úroku je pak dle aplikace „úvěrová kalkulačka“ na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator/ 115,2 % p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami přitom činily dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci červnu roku 2019, kdy společnost [právnická osoba] žalobci zápůjčku poskytla, 8,37 % p.a., a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 24,20 % p.a., čili pětkrát méně. Úrok (odměna za půjčení peněz) 115,2 % p.a. je dle názoru soudu v případě úvěru na dobu jednoho roku (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě o úvěru je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z.

12. Moderace ve smyslu § 577 o.z. dle názoru soudu nepřipadá do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy o úvěru došlo i bez neplatné části (v níž byly sjednány předmětné poplatky), protože s ohledem na výše uvedený charakter podnikání společnosti [právnická osoba], při němž žádá vysoké odměny za půjčení peněz (ať už v podobě úroků, nebo různých poplatků) kompenzující podnikatelské riziko při poskytování nebankovních úvěrů (obvykle) osobám se zhoršenou platební morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr pravděpodobně nezískaly, je evidentní, že by společnost [právnická osoba] [Anonymizováno] Smlouvu o úvěru bez těchto poplatků neuzavřela.

13. Pokud je Smlouva o úvěru jako celek neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., je nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku 15 000 Kč a provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný jí vrátil pouze částku 8 450 Kč. Byl to tedy žalovaný, kdo měl případně tvrdit a prokazovat, že zaplatil více, nebo že jeho dluh zanikl jiným způsobem. To však neučinil a soudu tak nezbylo, že žalovanému uložit, aby částku 6 550 Kč žalobkyni zaplatil, a to dle cit. ust. § 1970 o.z. spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyně žádala pouze ve výši 8,25 % p.a., tedy méně, než vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem dne 2. 5. 2024. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že i pokud by nedovodil neplatnost Smlouvy o úvěru z cit. ust. § 1796 o.z., nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost [právnická osoba] při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovanou) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom přes výzvu a poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by společnost [právnická osoba] před uzavřením Smlouvy o úvěru jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., nikoli pouze relativní, když ohledně tohoto závěru lze odkázat jak na bohatou judikaturu soudů nižších stupňů, tak zejména i na závěry, k nimž Ústavní soud dospěl ve svém usnesení ze dne 6. 10. 2021 sp.zn. Pl.ÚS 3/20, při němž vycházel z dřívějšího rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp.zn. C-679/18).

15. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.

16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že z procesního hlediska převážně úspěšnému žalovanému soudě podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací