Rozsudek ze dne 16. 10. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 24. 11. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci na výživném pro [jméno FO] za období od 1. 9. 2023 do 13. 6. 2025 stanoveném v částce 1 000 Kč měsíčně celkově částku 20 434 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobci na výživném pro [jméno FO] za období od 1. 9. 2023 do 13. 6. 2025 stanoveném v částce 3 000 Kč měsíčně celkově částku 61 302 Kč, a to ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
III. Návrh žalobce, aby žalovaný platil pro [jméno FO] výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2023 a žalovaná výživné ve výši 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2023, oba do 13. 6. 2025, a dále výživné pro [jméno FO] ve výši 4 500 Kč u žalovaného a 1 500 Kč u žalované od 14. 6. 2025, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2025 domáhal uložení vyživovací povinnosti rodičům zletilé [jméno FO], která je nezaopatřeným dítětem a pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Právo dítěte na výživné přešlo podle § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na stát. Navrhovatel požadoval výživné ze strany žalované ve výši 1 500 Kč měsíčně a ze strany žalovaného ve výši 4 500 Kč měsíčně. Žalovaní uváděli, že aktuálně nemají prostředky na placení výživného, tvrdili, že dceři přispívali i jiným způsobem.
2. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
3. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum], bylo zjištěno, že tímto byla nezletilá [jméno FO] svěřena do pěstounské péče [Jméno žalované A]. Z rozsudku téhož soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že výživné nebylo žalovaným coby rodičům stanoveno. V době rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaná byla dlouhodobě vedena jako uchazečka o zaměstnání, zároveň byla v pracovní neschopnosti. Taktéž žalovaný byl evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, pobíral podporu v nezaměstnanosti a invalidní důchod.
4. Z příslušných rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 3. 2. 2022, 5. 10. 2022 a 13. 1. 2025 bylo zjištěno, že ode dne 31. 1. 2022 začal žalobce podle ustanovení § 47f a § 47p zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, vyplácet na tehdy nezletilou [jméno FO] příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6 985 Kč měsíčně, po jeho zvýšení ode dne 1. 10. 2022 ve výši 8 870 Kč měsíčně. S ohledem na nabytí zletilosti [jméno FO] byl příspěvek ode dne 1. 1. 2025 zvýšen na částku 9 220 Kč měsíčně.
5. Z potvrzení úřadu práce a výpovědi žalované bylo zjištěno, že žalovaná nemá další vyživovací povinnost, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a nepobírá od žalobce žádné dávky. Dle informací z katastru nemovitostí je matka vlastníkem rodinného domu [Jméno žalované B] č.p. [Anonymizováno]. Matka je poživatelkou starobního důchodu s datem přiznání ke dni 5. 5. 2023, přičemž výše důchodu v roce 2023 činila 13 400 Kč měsíčně, v roce 2023 pak 13 800 Kč měsíčně a v roce 2025 činí 14 126 Kč měsíčně. Žalovaná doplnila, že nemá dluhy a žije s žalovaným a synem.
6. Žalovaný uvedl, že je poživatelem invalidního důchodu druhého stupně, který v roce 2023 činil 12 864 Kč měsíčně, v roce 2024 činil 13 224 Kč měsíčně a v roce 2025 činí 13 537 Kč měsíčně, totéž bylo zjištěno z potvrzení [Anonymizováno]. Od 1. 4. 2023 až dosud je otec zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba]., s průměrným měsíčním výdělkem v roce 2023 ve výši 14 407 Kč, v roce 2024 ve výši 14 413 Kč a v roce 2025 ve výši 17 593 Kč, což bylo potvrzeno zaměstnavatelem. Žalovaný též vypověděl, že žije s manželkou a synem, který je dospělý, nezaměstnaný a jsou prakticky nuceni ho živit, mají s ním velké problémy. Mají šest dospělých dětí, jsou s nimi v kontaktu, snaží se jim přispívat. Má exekuce, po odečtení plateb mu zbývá 10 000 Kč – 15 000 Kč měsíčně. Dceři přispěli na řidičský průkaz a auto. Dcera ukončila studium, nyní již pracuje.
7. Z potvrzení [právnická osoba] [jméno FO] bylo zjištěno, že [jméno FO], nar. [datum], řádně absolvovala studium a ukončila ho ke dni 13. 6. 2025.
8. Podle ustanovení § 47g odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, platí, že náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.
9. S ohledem na uvedené skutečnosti a také s ohledem na výši žalobcem vypláceného příspěvku na úhradu potřeb je nutné přezkoumat, zda jsou žalovaní schopni platit výživné, zda u nich došlo ke změně poměrů. Žalobce požaduje výživné dle ust. § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výživné zpětně ode dne 1. 9. 2023, tedy ode dne, kdy [jméno FO] nastoupila do 2. ročníku studia na výše uvedené střední škole. Soud dovozuje, že jsou důvody ke stanovení výživného, neboť žalovaní od tohoto data dosahovali stabilního příjmu a byli schopni výživné hradit. [jméno FO] se soustavně připravovala na budoucí povolání studiem na [právnická osoba] [jméno FO] [adresa], byla tedy nezaopatřeným dítětem až do 13. 6. 2025, výživné je tedy nutno stanovit do data ukončení studia.
10. V daném případě dítěti náleží dávky pěstounské péče-příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přechází v souladu s ust. § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo dítěte na výživné na stát. Rodiče – žalovaní dosahovali příjmu, který jim umožnil výživné hradit, a soud má za to, že je nutno jim výživné stanovit. Přiměřeným výživným je v tomto případě částka 1 000 Kč u žalované a 3 000 Kč u žalovaného. Při jeho stanovení přihlížel i k celkové situaci žalovaných, popsané shora, tedy exekuci, zdravotnímu stavu i příspěvkům dceři mimo výživné. V částkách přesahujících návrh žalobce byla žaloba zamítnuta. Zároveň uložil žalovaným zaplatit dlužné výživné ve splátkách, které budou schopni reálně uhradit, což žalobce nepoškodí.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když částečně úspěšný žalobce žádnou náhradu nákladů neuplatňoval.
Usnesení ze dne 24. 11. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 10. 2025, č. j. 7 C 26/2025-32, se ve výrokové části opravuje tak, že se chybně uvedená částka dlužného výživného ve výroku I. ve výši 20 434 Kč opravuje na správnou částku 21 434 Kč a ve výroku II. se chybně uvedená částka ve výši 61 302 Kč opravuje na správnou částku 64 300 Kč.
Odůvodnění
Při výpočtu dlužného výživného došlo ke zjevné nesprávnosti–početní chybě-patrné i z obsahu spisu.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.