117 C 4/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Tvrdí, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 29. 1. 2023 smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 37.000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 73,98 % p. a. splácet ve splátkách po 2.756 Kč měsíčně. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož byl úvěr ke dni 17.9.2023 zesplatněn. Žalobkyně se domáhá jistiny navýšené o úrok ve výši 35 925,32 Kč, smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek ve výši 1.497 Kč a za prodlení po zesplatnění ve výši 17.003 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč, úroků a úroků z prodlení. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úvěru 18.536 Kč, přičemž poslední platbu uhradila dne 12.4.2024. K zjišťování úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdí, že vycházela z informací žalované při poskytnutí úvěru, z výpisů z insolvenčního rejstříku, SOLUS, NRKI, z dokladů o příjmech.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Z návrhu smlouvy o úvěru, z oznámení o schválení úvěru a z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně schválila návrh žalované, spotřebitele, ze dne 29. 1. 2023 na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 37.000 Kč za úrok ve výši 73,98 % p.a. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48 splátkách po 2.756 Kč měsíčně. Částka 37.000 Kč byla dne 30. 1. 2023 vyplacena žalované na účet. Žalovaná podepsala smluvní podmínky, ve kterých byla seznámena s pravidly zesplatnění úvěru, smluvními pokutami a náklady účtovanými v případě prodlení.

4. Žalovaná o sobě při žádosti o úvěr uvedla (zjištěno z formuláře hodnocení klienta a ze smlouvy o úvěru), že by potřebovala 250.000 Kč, je vdaná, s manželem nežije, v domácnosti s ní nežijí děti, bydlí u rodičů, má příjem ze zaměstnání ve výši 20.014 Kč měsíčně čistého je zaměstnána na dobu neurčitou. Žalovaná uvedla výdaje: životní minimum 4.860 Kč, partner 0 Kč, spoření 0 Kč, splátky 0 Kč, náklady na bydlení 3.568 Kč, doprava, kurzy, záliby apod. 0 Kč. Doložila příjem ze zaměstnání za měsíce říjen a listopad 2023 ve výši 18.350 Kč měsíčně. Žalovaná neměla negativní záznam v rejstřících SOLUS a NRKI. Žalovaná uvedla bydliště [adresa]. Žalovaná prohlásila (zjištěno z prohlášení), že nemá splatné dluhy, není proti ní vedeno soudní, insolvenční ani exekuční řízení.

5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem objektu, ve kterém žalovaná uvedla své bydliště je a v době uzavření smlouvy o úvěru bylo město [adresa].

6. Z výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou o platby ze smlouvy upomínala výzvou podanou u pošty den 5.4.2024.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Oddíl 514. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.15. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.16. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním.17. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.18. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť nezjišťovala, zda žalovaná nemá vyživovací povinnosti (ptala se jen na děti v domácnosti), nezjišťovala, jaké jiné má žalovaná závazky (když ne všechny závazky se splácí splátkami, na které se žalobkyně ptala), neověřila tvrzení žalované o výši nákladů na bydlení, které jsou výrazně nižší, než je obvyklé, i pokud by žalovaná žila s rodiči, nadto bylo lehce ověřitelné, že žalovaná nebydlí v domě vlastněném fyzickou osobou. Když už žalobkyně řádně neprověřila výdaje žalované, neprověřovala žalovanou ani v centrální evidenci exekucí, jen se spokojila s jejím prohlášením, že proti ní nejsou exekuce vedeny. Nezjišťovala ani, k čemu žalovaná potřebuje 250.000 zmiňovaných v žádosti o úvěr.19. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 18.464 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.20. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 5.4.2024. V souladu s ustanoveními §§ 570 a 573 o.z. se stala pohledávka splatnou k 22.4.2024 a následujícího dne se žalovaná ocitla v prodlení s její platbou. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaná si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musela být vědoma už od data poskytnutí částky, nadto nebylo žalovanou tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o.s.ř. – úspěšnější je žalovaná, které náklady v řízení nevznikly.