Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 130 522,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 262,21 Kč od 22. 1. 2018 do 5. 1. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 23 589,01 Kč od 6. 1. 2023 do 18. 10. 2023, úrok 7,5 % ročně z částky 130 522,76 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 522,76 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] na nákladech řízení 29 325,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 11. 2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 130 522,76 Kč s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o hotovostním úvěru „[Anonymizováno] ze dne 22. 1. 2018, na základě které bylo žalované poskytnuto 250 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit formou 96 měsíčních splátek po 3 470,97 Kč měsíčně, splatných vždy k sedmnáctému dni v měsíci. Dle odstavce 5.1. smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 7,5 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaná neuhradila žádnou splátku za měsíce listopad a prosinec 2022, a za leden 2023. Žalobce proto využil svého práva a odstoupil od smlouvy dopisem, čímž se celý dluh stal splatným ke dni 5. 1. 2023. Žaloba dále obsahuje rekapitulaci dluhu.
2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila, neboť nepřebírá soudní zásilky ani na adrese uvedené v ISZR [adresa], kde má trvalý pobyt registrován od 26. 5. 2021.
3. V dané věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem za situace, kdy žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území [Anonymizováno], zároveň žalovaná je mongolská státní příslušnice, která má trvalý pobyt evidován na území ČR. Za situace, kdy vyhláška ministra zahraničních věcí číslo 106/1978 Sb. o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech neobsahuje speciální úpravu, na danou věc dopadá zákon č. 91/2012 o mezinárodním právu soukromém (§ 84 zákona) ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to konkrétně dle čl. 18 odst. 2 (za situace, kdy spotřebitel – žalovaná má bydliště na území členského státu - v České republice). Soud proto uzavřel, že je příslušný k rozhodnutí předmětné věci.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 17. 1. 2018 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva o vedení účtu u [Anonymizováno], téhož dne žalovaná požádala o poskytnutí hotovostního úvěru [Anonymizováno] plus; smlouva o úvěru byla uzavřena 22. 1. 2018 na spotřebitelský úvěr ve výši 250 000 Kč. Strany si sjednaly roční výpůjční úrokovou sazbu 7,5 % ročně s tím, že úvěr bude splácen po 96 měsíčních splátkách ve výši 3 470,97 Kč, celková částka včetně úroků a jednorázového poplatku činila 334 578,39 Kč. Součástí smlouvy jsou pak Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtu fyzických osob. Uvedený úvěr byl vyplacen žalované dne 22. 1. 2018, což vyplynulo z transakční historie účtu ze dne 2. 8. 2023, z uvedené listiny je zřejmý rozsah dosud neuhrazeného úvěru, který je žalován. Žalovaná byla vyzývána k uhrazení dluhu dopisem ze dne 18. 10. 2022 a dopisem ze dne 18. 10. 2023. Součástí spisového materiálu je pak vyjádření žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná uvedla příjem ve výši 26 000 Kč, což bylo zkontrolováno na základě předchozích transakcí na účet klienta vedených v [Anonymizováno], současně [Anonymizováno] stanovila životní výdaje klienta dle interního ekonomického modelu na částku 3 410 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem jako [Anonymizováno] a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřená platná smlouva o úvěru, na základě které bylo žalované poskytnuto 250 000 Kč, strany se shodly na splátkách, které měly být hrazeny řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky řádně nehradila, využil žalobce své oprávnění a úvěr zesplatnil. Výše dluhu vyplývá z transakční historie. Předmětná smlouva o úvěru byla vyhodnocena jako platná, a to dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když poskytovatel úvěru – žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, a to zjištěním jejích příjmů a výdajů. Za tohoto stavu věci je tak žalovaná povinná žalobci uhradit dluh, který je uveden ve výrokové části I. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Na nákladech právního zastoupení bylo přiznáno: zaplacený soudní poplatek 5 222 Kč, tři úkony právní pomoci dle advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb.) po 6 340 Kč, a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání návrhu ve věci samé, dále třikrát režijní paušál po 300 Kč a DPH 21 %. Celkové náklady řízení ve výši 29 325,20 Kč je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.