Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9.275 Kč, úrok z prodlení z částky 9.275 Kč od 25.6.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, poplatek z prodlení 0,1 % denně z částky 7.000 Kč od 25.6.2017 do 7.11.2018, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 25.5.2017.Žalovaný s žalobou nesouhlasí, poukazuje na své oddlužení.Podle § 414 odst. 1, 5 insolvenčního zákona jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.Usnesením Krajského soudu v [adresa] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 3. 3. 2025 bylo rozhodnuto mj. o osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek, když soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 3. 2025.Protože na žalovanou pohledávku se vztahují dopady osvobození přiznané žalovanému při splnění oddlužení ve smyslu § 414 i. z., nelze žalobou požadovaný nárok žalobkyni přiznat.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšnému žalovanému náklady ve výši 2x300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 245/2015 Sb. za odpor ze dne 14.5.2019 a vyjádření ze dne 11.6.2025.