Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 38.399 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38.399 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5.567,8 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 41561,8 Kč od 28.7.2024 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 41.561,8 Kč od 28.7.2024 do 22.9.2025 ve výši 12,75 ročně, úrok z prodlení z částky 3.162,8 Kč od 23.9.2025 ve výši 12,75 ročně, úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 38.399 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 2.399 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, vedeném na úvěrovém účtu č. [č. účtu], uzavřené dne 19. 1. 2024. Tvrdí, že žalovanému po prověření úvěruschopnosti poskytla částku 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem ve výši 13,99 % vrátit ve splátkách po 705 Kč měsíčně. Pro prodlení s úhradou splátek úvěr ke dni 27.7.2024 zesplatnila, přičemž žalovaný dosud neuhradil žalované částky.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 19. 1. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jistinu spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně, při řádném splácení ve výši 11,69 % ročně, uhradí ve splátkách po 705 Kč měsíčně, zároveň se zavázal žalobkyni hradit pojistné v částce 79 měsíčně za pojištění úvěru. Bylo dohodnuto, že úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu].
5. Výpisem z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovanému byl úvěr v dohodnuté výši vyplacen. Žalovaný na jeho splácení, včetně pojistného, uhradil celkem 1.601 Kč.
6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2025, č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti mj. tak, že není schopen právních jednání ohledně opakujícího se plnění a částek přesahujících 500 Kč týdně. Znaleckým posudkem ze dne 1.12.2024 bylo v řízení o svéprávnost zjištěno, že žalovaný trpí [podezřelý výraz], v důsledku které soud jeho svéprávnost výše uvedeným způsobem omezil. Rozsudek nabyl právní moci dne 27.5.2025.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v [podezřelý výraz], která ji činí neschopnou právně jednat.
9. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
15. Protože žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy o úvěru vzhledem ke svému [podezřelý výraz] způsobilý k jejímu uzavření, je smlouva o úvěru neplatná, a to absolutně, neboť jejím uzavřením byl porušen veřejný pořádek – ochrana před nadměrným zadlužováním a ochrana osob, které nejsou schopny posoudit následky svého jednání (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3870/2023).
16. Ve smyslu § 2993 o.z. má žalobkyně právo jen na to, co její právní předchůdkyně plnila, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 38.399 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení z jistiny, nárok pro neplatnost smluv o úvěru důvodný není.
17. Úroky z prodlení v rozsahu dle výroku I z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu k zaplacení. Ta byla účinně doručena až doručením žaloby opatrovnici, tj. dne 22. 9. 2025. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.399 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.199 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., tj. v částce 100 Kč za výzvu a žalobu (bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč).