Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 134.628,78 Kčúrok ve výši 5.943,41 Kč od 20.4.2024 do 10.10.2024,úrok z prodlení ve výši 355,49 Kč od 30.4.2024 do 30.9.2024,úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 133.630,78 Kč od 14.12.2024 do zaplacení,úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 133.630,78 Kč od 14.12.2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 30.614,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno], která k 1.1.2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba].), právní předchůdce žalobkyně (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne 20.12.2019 smlouvu o zápůjčce ve výši 200.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s úrokem ve výši 7,9 % p.a hradit v 120 měsíčních splátkách po 2.416 Kč. Protože žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, banka ke dni 14.10.2024 zápůjčku zesplatnila. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, se žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 133.630,78 Kč, dlužných poplatků ve výši 998 Kč a příslušenství uvedeného ve výroku rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného banka zjišťovala z jeho údajů o osobních a majetkových poměrech a nahlédnutím do veřejných registrů.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Ve smyslu § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání.
4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 9.1.2018 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek banky vést pro žalovaného běžný a spořící účet.
5. Z návrhu a akceptace smlouvy o zápůjčce, všeobecných a produktových podmínek a sazebníku soud zjistil, že dne 20.12.2019 uzavřel žalovaný s bankou smlouvu o zápůjčce částky 200.000 Kč oproti závazku žalovaného splatit zápůjčku, včetně úroku ve výši 7,9 % ročně a poplatků dle sazebníku banky v 120 splátkách po 2.416 Kč měsíčně, splatných k dvacátému dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2020. Pro případ prodlení s úhradou splátky bylo dohodnuto právo banky na odstoupení a zesplatnění. Smlouva odkazuje na všeobecné a produktové podmínky a sazebník poplatků banky.
6. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že banka dne 20.12.2019 poskytla žalovanému částku 200.000 Kč. Na účtu žalovaného evidovala banka k 1.12.2019 kladný zůstatek a také příjmy z jeho mzdy ve výši 30.000 Kč měsíčně. Od dubna 2024 byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek.
7. Žalovaný byl dne 2.5.2024 i 27.5.2024 o splátky upomínán a zároveň byl vyzván k úhradě poplatků za výzvy ve výši 2x499 Kč, což odpovídá výši poplatku uvedeného v sazebníku banky (zjištěno z výzvy a sazebníku).
8. Oznámením ze dne 14. 10. 2024 banka oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení prohlásila zápůjčku za splatnou a vyzvala žalovaného k platbě částky 140.927,68 Kč. (zjištěno z oznámení a z podacího archu)
9. Banka smlouvou ze dne 6.1.2025 postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení, ze smlouvy o postoupení).
10. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci postoupením pohledávky, uzavření smlouvy o zápůjčce, poskytnutí zápůjčky, sjednání poplatků a úroku. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou zápůjčku zesplatnila a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30.614,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.386 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 134.628,78 Kč sestávající z částky 6.500 Kč za převzetí zastoupení, výzvu a žalobu (§ 11 odst. 1 a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20.850 Kč ve výši 4.378,50 Kč.