17 C 170/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30.9.2022 mezi [právnická osoba], právním předchůdcem žalobkyně (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl revolvingový úvěr do výše 15.000 Kč, u kterého žalovaný nehradil řádně splátky. Žalobkyně se žalobou domáhá částek uvedených ve výrocích I až II tohoto rozsudku. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdí, že věřitel vycházel z výpisů z účtu žalovaného, z interních databází a externích registrů.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 30.9.2022 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o revolvingovém úvěru do částky 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 60 % ročně a poplatky uhradit ve splátkách.

5. Z výpisů z účtů soud zjistil, že žalovaný pobíral v období od března do září 2022 čistou mzdu ve výši 25.000 Kč měsíčně čistého. V září 2022 měl spolu se mzdou celkem příjmy ve výši 130.840 Kč, výdaje 118.630 Kč. Příjmy tvořily i půjčky ve výši 25.000 Kč. V srpnu 2022 měl spolu se mzdou celkem příjmy ve výši 62.100 Kč, výdaje 62.050 Kč. Převážnou část příjmů i výdajů představují sázky a výhry ze sázek.

6. Věřitel na úvěru vyplatil na účet žalovaného celkem částku 22.101,42 Kč. Žalovaný na úvěru uhradil celkem 13.723,71 Kč, po zesplatnění dne 8.11.2023 neuhradil ničeho. (zjištěno z potvrzení o platbách, potvrzením banky a přehledem plateb)

7. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 14.12.2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno podáním podaným na poštu dne 30.5.2024. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě žalovaných částek ve lhůtě do 10 dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení a z podacího lístku).

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZoSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

14. Věřitel povinnost uloženou § 86 ZoSÚ nesplnil, neboť přestože měl k dispozici výpisy z účtů, ze kterých vyplývalo, že poslední dva měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru není žalovaný sto svými příjmy pokrýt své výdaje, natož hradit splátky věřiteli, tj. listiny prokazující neschopnost žalovaného úvěr splatit, přes výslovný zákaz zákona žalovanému úvěr poskytl.

15. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny, tj. na částku 8.377,71 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

16. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 30.5.2024 ve lhůtě do 10 dnů. Lhůta k platbě do 14.6.2024 (§§ 573, 605 a 607 o.z.) se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musel být vědom už od data poskytnutí částky. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. - úspěšnější je žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly.