Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.994,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.994,45 Kč za dobu od 14.12.2023 do zaplacení.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.994,45 Kč za dobu od 24.11.2023 do 13.12.2023, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 450,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba]. (dále jen „věřitel“) a žalovaným dne 3.6.2020. Tvrdí, že už smlouvu o úvěru nemá k dispozici.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.
4. Výpisy z účtu bylo zjištěno, že věřitel dne 13.12.2022 zaslal žalovanému na jeho účet částku 13.994,45 Kč.
5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou ze dne 15.11.2023. Žalovaný byl také vyzván k úhradě žalované částky. Oznámení bylo podáno na poštu dne 8.12.2023. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení a podacího lístku)
6. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
12. Ve smyslu § 2993 o.z. má žalobkyně právo na to, co její právní předchůdkyně plnila, tedy na vrácení žalované jistiny. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu. S přihlédnutím k ustanovení § 573 o.z. byla pohledávka splatnou k 13.12.2023 a žalovaný je v prodlení od následujícího dne. Požadavek na úroky z prodlení do tohoto data byl jako nedůvodný zamítnut.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná co do 60 % a zavinila zastavení řízení, příp. byla neúspěšná v 40 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., ve znění účinném do 31.12.2024, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.