17 C 31/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 12. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení nároků ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela dne 19.9.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, z toho 27.500 Kč poskytnutých na účet žalovaného, zbytek na provizi za zprostředkování úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně uhradit v 40 splátkách po 1.150 Kč měsíčně. Protože žalovaný přestal úvěr splácet, žalobkyně ke dni 26.10.2024 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá dlužných splátek ve výši 3.449 Kč, z čehož 1.798 Kč připadá na jistinu, 1651 Kč na splátky úroku, zesplatněné jistiny ve výši 23.012 Kč, částky 3x100 Kč za náklady na upomínky, částky 3x499 Kč na smluvních pokutách za prodlení s úhradou splátek a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 26.461,00 Kč od 27.10.2024 do 1.12.2024, tedy částky 952 Kč. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného zjišťovala z údajů a dokladů od žalovaného, z insolvenčního a exekučního rejstříku.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.

4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil:

5. Ze smlouvy o úvěru, z potvrzení o transakci, z prohlášení žalovaného, výpisy z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku, z výplatních pásek žalovaného a výpisem z jeho účtu soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], když dne 19. 9. 2023 žalovaný prostřednictvím internetových stránek požádal žalobkyni o úvěr za níže specifikovaných parametrů, vyplnil údaje o svých poměrech (svobodný, nemá stanoveno výživné, neplatí splátky), doložil výplatní pásky, podle kterých dosahoval příjmů ze zaměstnání ve výši 45.000 Kč měsíčně čistého a výpis z účtu, podle kterého za bydlení v nájmu hradil 12.389 Kč měsíčně a zaplatil v souladu s dohodou účastníků řízení verifikační platbu ve výši 1 Kč. Výpisy z rejstříků bylo zjištěno, že žalovaný neměl k datu uzavření smlouvy záznam v insolvenčním ani exekučním rejstříku. Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč s tím, že provize zprostředkovatele z toho činí 2.500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem ve výši 27,28 % ročně splatit 40 splátkami po 1.150 Kč měsíčně. Dále bylo dohodnuto právo na zesplatnění úvěru, mimo jiné pro prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce, nárok na smluvní pokuty, a to ve výši 0,1 % denně za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny, 499 Kč za prodlení s úhradou splátky a nárok na poplatek ve výši 100 Kč za odeslanou upomínku.

6. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne 21.9.2023 vyplatila částku 27.500 Kč.

7. Žalovaný přestal od srpna 2024 hradit splátky úvěru (zjištěno z přehledu plateb). Žalobkyně žalovaného o platby splátek následně upomínala (zjištěno z upomínek). K 26.10.2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 26.461 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč a nákladů na upomínky ve výši 300 Kč (zjištěno ze zesplatnění).

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru, poskytnutí úvěru, prodlení žalovaného, dohodu a vznik nároků na poplatky za upomínky a na požadované smluvní pokuty. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.555 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.103 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., ve znění účinném do 31.12.202, sestávající z částky 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

15. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně obdobné žaloby uplatňuje opakovaně, mění jen údaje o částkách, datech a jméně.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.