Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: 9 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 944 Kč od 25. 1. 2023 do zaplacení, 5 632 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 332 Kč od 25. 1. 2023 do zaplacení, a 15 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 050 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 388 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši: 8 944 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do 13. 7. 2022, po kterou bylo vozidlo žalovaného RZ [SPZ] (žalobkyně specifikovala i VIN kód) provozováno bez pojištění odpovědnosti, 5 332 Kč za dobu od 29. 1. 2022 do 31. 3. 2022, po kterou bylo vozidlo žalovaného RZ [SPZ] (žalobkyně specifikovala i VIN kód) provozováno bez pojištění odpovědnosti, a 15 050 Kč za dobu od 14. 7. 2022 do 4. 1. 2023, po kterou bylo vozidlo žalovaného RZ [SPZ] (žalobkyně specifikovala i VIN kód) provozováno bez pojištění odpovědnosti,a dále také nákladů na uplatnění příspěvku (poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva) vždy ve výši 300 Kč a úrokového příslušenství.
2. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinil v řízení spornými.
3. Soud podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.
4. Ve vztahu k předmětnému vozidlu a uvedeným obdobím bylo z výzev žalobkyně a potvrzení o odeslání zjištěno, že žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvku za toto nepojištěné vozidlo za shora specifikovaná období, a to včetně předžalobních výzev zástupkyně žalobkyně. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá evidence žalovaného jako vlastníka a provozovatele daného vozidla, nicméně ze sdělení [právnická osoba] [adresa] plyne, že toto vozidlo bylo v předmětném období registrováno (evidováno) na jinou osobu než žalovaného, a to na [jméno FO]. Z kupní smlouvy z 15. 5. 2021 plyne, že žalovaný vozidlo koupil od [jméno FO], zaplatil kupní cenu a vozidlo si i převzal.
5. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. sice platí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla, nicméně v dané věci byla tato domněnka vyvrácena. Registr silničních vozidel navíc není veřejným seznamem s právními následky ve smyslu § 980 odst. 2 o. z. Ze zápisu vlastníka, resp. provozovatele motorového vozidla v tomto registru, je tak možno vycházet pouze tehdy, pokud není prokázáno, že vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, je jiná osoba.
6. Z doložené kupní smlouvy plyne, že žalovaný se stal na základě této kupní smlouvy vlastníkem předmětného vozidla, a to od 15. 5. 2021, kdy nabyla kupní smlouva účinnosti a došlo k zaplacení kupní ceny v hotovosti a převzetí vozu. To, že nebyl realizován přepis v dané evidenci, na výše uvedeném nic nemění. Žalovaný tato zjištění nijak nezpochybnil a v řízení zůstal pasivní.
7. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala, že vozidlo specifikované v žalobě bylo v předmětných obdobích ve vlastnictví žalovaného. Právě žalovanému tedy vznikla zákonná povinnost – neuhradil-li pojištění odpovědnosti – zaplatit žalobkyni coby aktivně legitimovanému subjektu příspěvky podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za uvedená časová období. Žalovaný neprokázal, že by splnil povinnost pojistit své vozidlo a neprokázal platbu žalované částky. Jako důvodný je hodnocen i požadavek na zaplacení částky spojené s uplatňováním předmětných příspěvků. Nároky žalobkyně tedy byly uplatněny důvodně, a to v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. a související prováděcí vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.
8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost uhradit peněžní plnění v tam uvedeném rozsahu. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení z jistin bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 3 388 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 210 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 378 Kč.