Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [jméno FO], r. č. [RČ], a žalovaného [Jméno žalovaného], r. č. [RČ], k nemovitosti, která je zapsána na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], jako pozemek , Číslo parcely [parcela], – zahrada o výměře 2 364 m2 se zrušuje.
II. Pozemek [Anonymizováno] – zahrada o výměře 1 773 m2 s novou výměrou na základě geometrického plánu č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [jméno FO], r. č. [RČ].
III. Pozemek [Anonymizováno] – zahrada o výměře 591 m2 vzniklá na základě geometrického plánu č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného], r. č. [RČ].
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 27 086 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 3. 2026 se žalobce domáhá proti žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkové parcele č. [Anonymizováno] - zahrada o výměře 2 364 m², která je zapsána v katastru nemovitostí vedeném ve [adresa] pro katastrální území [adresa]. Žalobce vlastní ideální 3/4 předmětného pozemku, žalovaný pak ideální 1/4. Žalobce vyzval žalovaného k možnému mimosoudnímu projednání dne 2. 3. 2026, avšak žalovaný se k návrhu vůbec nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že pozemek v současné době není užíván, je zapsán jako zahrada a jeho reálné dělení podle poměrů vlastnického práva je možné, navrhl v tomto směru žalobce žalovanému přímo rozdělení společné věci bez vzájemného doplatku a vypracoval geometrický plán, který byl následně schválen příslušným katastrálním úřadem. Žalovaný však přesto, že na jedinou známou adresu žalobce žalovanému výzvu doručil, nereagoval. Žalobce proto podává předmětnou žalobu s tím, že předmětný pozemek lze reálně rozdělit na dva pozemky, které velikostně odpovídají velikosti spoluvlastnických podílů, přičemž k oběma nově vzniklým pozemkovým parcelám bude přístup z veřejně přístupné komunikace. Nově vzniklý pozemek, respektive pozemek s novou výměrou 1 773 m², bude nově ve výlučném vlastnictví žalobce a oddělená část pod novým parcelním číslem [Anonymizováno] s výměrou 591 m² bude nově ve výlučném vlastnictví žalovaného.
2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval.
3. Žalovaný se k věci vůbec nevyjádřil. K jednání soudu se nedostavil.
4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku [Anonymizováno] - zahrada o výměře 2 364 m2, zemědělský půdní fond, kdy předmětný pozemek je veden katastrem nemovitostí pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště ve [adresa], pro katastrální území [adresa], na listu vlastnickém číslo [hodnota]. K ideální 1/4 podílu žalovaného je na předmětné nemovitosti zřízeno zástavní právo exekutorské.
5. Z geometrického plánu číslo [hodnota] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], Geodetické práce [adresa] bylo zjištěno, že předmětný geometrický plán je schválen Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] pod číslem [Anonymizováno]. Z geometrického plánu se podává, že je z původní parcely č. [Anonymizováno] - zahrada oddělena část s novým parcelním číslem [Anonymizováno] s výměrou 591 m², původní [Anonymizováno] pak po tomto oddělení představuje pozemek o výměře 1 773 m². Jedná se o dva vedle sebe ležící lichoběžné obdélníky navazující na pozemkovou parcelu č. [Anonymizováno], což je ostatní plocha, komunikace ve vlastnictví města [adresa].
6. Další důkazní návrhy účastníci neměli.
7. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví, nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
8. Podle ustanovení § 1141 odst. 2 občanského zákoníku, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku nebo převedením z vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
9. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
10. Podle ustanovení § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatněji hodnota. Rozdělení věci tak nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se podíl v penězích.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce řádně ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 1143 občanského zákoníku navrhl zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když v řízení prokázal, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemkové parcely číslo [Anonymizováno] - zahrada v katastrálním území [adresa], a to žalobce v rozsahu ideálních 3/4 podílu a žalovaný v rozsahu ideální 1/4 podílu na nemovitosti. Soud proto návrhu vyhověl a rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětné pozemkové parcele. Zároveň rozhodl o způsobu vypořádání, a to v souladu s návrhem žalobce, reálným rozdělením. Soud má prokázáno, že se jedná o pozemek s využitím zahrada, přičemž žalobce sám navrhl reálné dělení ve smyslu ustanovení § 1144 občanského zákoníku a předložil řádně v této věci taktéž vypracovaný geometrický plán schválený příslušným katastrálním úřadem. Ve vztahu k podílům žalobce a žalovaného pak nově vzniklý pozemek o výměře 591 m² připadne žalovanému, což zcela odpovídá skutečnosti, že byl dosud spoluvlastníkem ideální 1/4 pozemku a zbývající část v rozsahu 1 773 m² připadne žalobci, který byl dosud spoluvlastníkem v rozsahu 3/4 pozemku, když původní výměra pozemku [Anonymizováno] činila 2 364 m². Reálným rozdělením tak dojde k přesnému rozdělení společné věci podle podílů a nevzniká tak nárok na vzájemný doplatek. Z geometrického plánu nadto vyplývá, že nově vzniklá oddělená pozemková parcela žalovaného, stejně jako zbývající pozemková parcela připadající žalobci, má řádně přístup z veřejné komunikace ve vlastnictví obce, je tedy plně využitelná v souladu se svým účelem. Soud proto žalobě i v tomto směru plně vyhověl a rozhodl o přikázání pozemkové parcely č. [Anonymizováno] - zahrada v katastrálním území [adresa] ve zbývající výměře 1 773 m² do výlučného vlastnictví žalobce a nově vzniklou parcelu č. [Anonymizováno] - zahrada o výměře 591 m² v katastrálním území [adresa] do výlučného vlastnictví žalovaného.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce má ve věci plný úspěch a náleží mu plná náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalobce požadoval v tomto směru náklady v rozsahu čtyř úkonů právní pomoci po 3 700 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to v rozsahu úkonů převzetí věci, sepisu předžalobní výzvy, sepisu žaloby a účasti na jednání soudu dne 17. 6. 2026, a čtyř režijních paušálů po 450 Kč za úkony shodné právní pomoci, to navýšeno o 21 % DPH ve výši 3 486 Kč, soudní poplatek ve věci činil 7 000 Kč, který uhradil žalobce a celkově je tak proto žalovaný povinen žalobci na nákladech řízení uhradit částku 27 086 Kč tak, jak vyplývá z bodu IV. tohoto rozsudku.