Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

19 C 75/2026

Soud: Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské MeziřičíDatum rozhodnutí: 23. 9. 2026Č. j.: 19 C 75/2026-29Samosoudkyně: Mgr. Kateřina HradilováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 11. 2026Předmět řízení: zvýšení výživnéhoECLI:CZ:OSVS:2026:19.C.75.2026.29
daň z nemovitostináklady řízenívýživnénáhrada nákladůmajetekzvýšení výživného
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (17) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen platit žalobci na jeho výživu částku 7 000 Kč splatnou nejpozději do 15. dne v měsíci předem počínaje dnem 1. 5. 2026.

II. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne 1. 2. 2023 č. j. [Anonymizováno].

III. Dlužné výživné vzniklé za dobu od 1. 5. 2026 do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 500 Kč spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2026 se žalobce domáhá proti žalovanému zvýšení výživného, když k poslední úpravě výživného došlo v roce 2023, kdy žalobce coby syn žalovaného navštěvoval střední školu a výživné bylo tehdy stanoveno na částku 3 500 Kč měsíčně, kterou žalovaný žalobci hradí. V současné době žalobce studuje na vysoké škole v [Anonymizováno], v souvislosti s tím došlo na jeho straně k podstatné změně poměrů. Nemá žádný osobní majetek, o letních prázdninách nicméně aktivně pracoval na brigádách. Žije ve společné domácnosti s matkou v nájemním bytě, přičemž matka žalobci hradí veškeré náklady nad rámec výživného žalovaného. V současné době tedy žalobce dojíždí do školy v [Anonymizováno] s náklady 800 Kč měsíčně, další náklady má spojené s jízdenkou [Anonymizováno] 574 Kč na tři měsíce a náklady bydlení, které jsou 7 000 Kč měsíčně. Další výdaje odhadem 5 000 Kč měsíčně představují náklady jídla a školních potřeb.

2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval.

3. Žalovaný navrhl zvýšení výživného na částku 5 000 Kč, kdy poukázal na potřebu spoření a splátky hypotéky. Uvedl, že nad rámec výživného nehradí žalobci žádné další výdaje ani například dárky. Kontakt s žalobcem od počátku žádný bližší nemá, když takto vycházel z dohody, kterou uzavřel s matkou žalobce.

4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že žalobce je studentem [Anonymizováno], [Anonymizováno], řádně pokračuje ve studiu i v akademickém roce 2026/2027, kdy je ve druhém ročníku denního studia. Za bydlení vydá měsíčně částku 7 000 Kč, jedna cesta ze [adresa], tedy bydliště žalobce, do [Anonymizováno] činí 70 Kč vlakem. Příjem matky žalobce, která je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], činí částku okolo 37 000 Kč měsíčně.

5. Příjem žalovaného v období od května 2025 do května 2026 činil částku 55 104 Kč, jak soud dále zjistil z potvrzení zaměstnavatele společnosti [právnická osoba].

6. Žalovaný dále v řízení uvedl, že pokud jde o výdaje na jeho straně, hradí pojištění bytu 2 612 Kč ročně, daň z nemovitosti 1 594 Kč ročně, pojištění automobilu a havarijní pojištění 13 520 Kč ročně, odvoz odpadu 720 Kč ročně, komplexní pojištění 2 700 Kč ročně a dále za byt částku 6 396 Kč měsíčně, penzijní pojištění 1 000 Kč měsíčně, úrazové pojištění 823 Kč měsíčně, pojištění [Anonymizováno] 1 511 Kč měsíčně, spoření 2 000 Kč měsíčně, [právnická osoba] 500 Kč měsíčně, [Anonymizováno] 3 000 Kč měsíčně, životní pojištění 500 Kč měsíčně, [Anonymizováno] pojištění 384 Kč měsíčně, splátka [právnická osoba] 1 760 Kč, za telefon a internet 2 574 Kč měsíčně a splátku hypotéky, která nyní činí 6 769 Kč měsíčně.

7. Další důkazní návrhy ve věci účastníci neměli.

8. Nárok žalobce vyplývá z ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 915 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Soud při rozhodování ve věci dále přihlédl k ustanovení § 913 občanského zákoníku, kdy pro rozhodnutí soudu bylo podstatné především vyhodnocení odůvodněných potřeb žalobce jako oprávněného a k jejich budoucí změně, a hodnocení schopností a možností povinného. Za této situace má soud jednoznačně prokázáno, že požadavek žalobce na zvýšení výživného, a tedy stanovení nové výživného ve výši navrhované částky 7 000 Kč, zcela odpovídá zvýšeným potřebám na straně žalobce, který od poslední úpravy výživného je nyní studentem vysoké školy, s čímž souvisejí zvýšené výdaje související s dopravou a zejména pak také ubytováním, když studuje v rámci denního studia mimo své bydliště, a to na [Anonymizováno]. Požadované výživné ve výši 7 000 Kč není nijak nadstandardní, pokryje pouze a jen současné náklady ubytování žalobce, přičemž veškeré další výdaje související s životními potřebami žalobce tak za situace, kdy není výdělečně činný, musí hradit druhý z rodičů, tedy matka žalobce. V tomto směru soud dále poukazuje na skutečnost, že matka žalobce má příjem výrazně nižší než žalovaný, když dosahuje příjmu okolo 37 000 Kč, zatímco, jak je v řízení prokázáno, příjem žalovaného, který je otcem žalobce, se pohybuje v částce okolo 55 000 Kč měsíčně. Žalovaný přitom jinou vyživovací povinnost, než k žalobci nemá. Soud se tedy dále zabýval otázkou možností a schopností na straně žalovaného jako osoby povinné a dospěl k závěru, že je v jeho možnostech hradit žalobci požadované výživné ve výši 7 000 Kč s ohledem na výši jeho měsíčního příjmu 55 000 Kč, po odečtení nezbytných výdajů souvisejících s bydlením a úhradou hypotéky zbývá žalovanému dostatečný finanční rámec, aby mohl svou vyživovací povinnost vůči žalobci hradit i v této výši. Soud přitom přihlédl ke skutečnosti, že pokud by postupoval podle metodiky vydané ve vztahu k otázce výživného, jednalo by se o finanční rámec v rozsahu 15 až 20 % příjmu žalovaného, tedy částky 7 500 Kč až 10 000 Kč měsíčně. Požadavek žalobce je tak ještě nižší než tento metodikou uváděný rozsah přiměřeného výživného. S ohledem na tyto objektivně podložené skutečnosti soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný a po právu, a proto žalobě vyhověl.

9. Pokud jde o dlužné výživné vzniklé zvýšením výživného z částky 3 500 Kč na částku 7 000 Kč za období od 1. 5. 2026 do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, bylo s ohledem na výši dlužné částky žalovanému umožněno tuto uhradit žalobci ve splátkách po 500 Kč spolu s běžným výživným, to vše pod ztrátou výhody splátek.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když řízení je osvobozeno od placení soudních poplatků a účastníci vůči sobě ničeho nepožadovali.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací