Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], se počínaje dnem 1. 10. 2024 zcela zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 30. 9. 2024 domáhal se žalobce zrušení vyživovací povinnosti k synovi (žalovanému), neboť tomuto byla rozhodnutím Okresního soudu ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] přiznána svéprávnost, a žalovaný osvědčil svoji schopnost sám se živit a obstarávat si své záležitosti.
2. Z rozsudku Okresního soudu ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] dále vyplývá, že žalovaný spolupracuje od [datum] se společností [právnická osoba], kdy očekával měsíční výdělek ve výši [částka].
3. Žalovaný se na výzvu soudu uloženou usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] k návrhu žalobce nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud usnesením ze dne 11. 11. 2024 č. j. 11 C 70/2024-4 účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 o.s.ř. bez nařízení jednání.
5. Rozsudkem Okresního soudu ve [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] soud rozhodl o povinnosti otce přispívat na výživu nezletilého syna [Jméno žalovaného] od [Anonymizováno] do budoucna částkou [částka] měsíčně.
6. Rozsudkem Okresního soudu ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla žalovanému [Jméno žalovaného] přiznána svéprávnost, a žalovaný osvědčil svoji schopnost sám se živit a obstarávat si své záležitosti.
7. Dle ustanovení § 911 z č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
8. Vzhledem k vyjádření žalobce podpořeném zjištěním z rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti žalovanému, který je schopen si obstarávat své záležitosti a osvědčil schopnost sám se živit, soud návrhu žalobce o zrušení vyživovací povinnosti ode dne 1. 10. 2024 vyhověl.
9. Výrok o úhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 150 o. s. ř., a to zejména s ohledem na předmět sporu.