Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [Jméno žalobkyně], s.r.o. jako zapůjčitel poskytl žalovanému jako vydlužiteli [částka]. Dne [datum] žalovaný písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit společnosti [Jméno žalobkyně], s.r.o., nejpozději do [Datum narození advokáta] na uznání dluhu jsou úředně ověřeny. Žalovaný však ničeho neuhradil, dluh tak činí [částka], žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od [datum] (ode dne následujícího po splatnosti) do zaplacení. Pohledávka je zapsána v soupisu majetkové podstaty. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil dne [datum] v rámci podaného odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, namítal, že rozhodnutí bylo vydán v rozporu se skutkovým stavem věci bez dostatečného zohlednění všech relevantních skutečností. Dne [datum] bylo na [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [adresa] pod č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] podáno vysvětlení pro podezření podvodu k poskytnutí zápůjčky ve výši [částka].
3. Žalobkyně se k podanému odporu žalovaného vyjádřila s tím, že žalovaný v podaném odporu netvrdí ani neoznačuje dostatečné důkazy k prokázání neexistence vymáhané pohledávky. Pouze obecně tvrdí, že elektronický platební rozkaz byl vydán v rozporu se skutkovým stavem věci bez dostatečného zohlednění všech relevantních skutečností. Žalobkyni není znám obsah spisu vedený u [adresa] ČR, na který odkazuje žalovaný. S ohledem na nedostatečná tvrzení ze strany žalovaného se žalobkyně podrobněji nemůže vyjádřit k podanému odporu, neboť tento neobsahuje žádná rozhodná tvrzení o neexistenci nároku. Naopak z podkladů, které žalobkyně předložila k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jasně plyne, že nárok je existentní, což žalovaný sám uznal v Uznání dluhu ze dne [datum], přičemž podpisy na této listině jsou úředně ověřeny.
4. Soud při jednání dne [datum] provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:
5. Z listiny nazvané jako „Uznání dluhu“ ze dne [datum], že žalovaný jako dlužník ke dni podpisu tohoto uznání uznává vůči svému věřiteli [právnická osoba] částku ve výši [částka] jako dluh za vypůjčené peníze. Do dne podpisu uznání nebyl dluh ze strany dlužníka uhrazen. Tento dluh ve výši [částka] uznává dlužník co do důvodu a výše a zavazuje se uhradit tento dluh nejpozději do [Datum narození advokáta] také uznává nárok věřitele na zákonné úroky z prodlení, a to z dlužné částky od prodlení až do zaplacení dluhu. Podpis dlužníka (žalovaného) byl úředně ověřen [právnická osoba]. [jméno FO] obsahuje i podpis svědka [jméno FO].
6. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [spisová značka] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a prohlášen na jeho majetek konkurs. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně a přešlo na ni oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění nebudou poskytovat dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
7. Z aktualizovaného soupisu majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pod č. [hodnota] je evidována pohledávka za žalovaným ve výši [částka].
8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu a výzva mu byla zaslána na adresu jeho bydliště (viz. kopie doručenky ze dne [datum], č. l. 12 spisu).
9. Ze zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], ze dne [datum], o sdělení stavu řízení ve věci vedené pod č.j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], vyplývá, že ve věci nebylo zjištěno protiprávní jednání a věc byla uložena dne [datum]. Ze sdělení dále vyplývá, že se dne [datum] dostavil na obvodní oddělení policie žalovaný, oznámil, že na jeho osobu byl vydán soudem elektronický platební rozkaz na vymožení dluhu ve výši [částka], který měl být sjednán v roce 2023 s bývalým zaměstnavatelem [Jméno žalobkyně]. Žalovaný uvedl, že si vědomě žádný úvěr nesjednával, a proto se cítí podveden. Dále ze sdělení vyplývá, že z dokumentu s názvem „Uznání dluhu“ je jasně patrné, že dne [datum] došlo k podpisu smlouvy uzavřené mezi [Jméno žalovaného] a společností [Jméno žalobkyně], s.r.o., kdy [Jméno žalovaného] svým podpisem souhlasil s uznáním dluhu vše výši [částka], který se zavázal splatit do [Datum narození advokáta] svědka [jméno FO]. Z výše uvedeného je patrné, že nemohlo dojít k žádnému protiprávnímu jednání ve smyslu podvodu, neboť [Jméno žalovaného] není osoba s [Anonymizováno] [Anonymizováno], písemnost podepsal dobrovolně a žádné podstatné skutečnosti mu nemohly být zamlčeny, neboť jsou tučně vyznačeny v podepsané písemnosti. Z podání vysvětlení [Jméno žalovaného] ze dne [datum] nic nenasvědčuje tomu, že by mu mělo být během podpisu předmětné písemnosti jakkoliv vyhrožováno.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
11. Podle § 40 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku (dále jen „insolvenční zákon“), insolvenční správce vykonává svou funkci osobně. Veřejná obchodní společnost vykonává funkci insolvenčního správce ohlášeným společníkem podle § 24 odst. 2. Podle odst. 2 insolvenční správce může svou funkci vykonávat také prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech může svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona. Podle odst. 3 insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. Podle odst. 4 jednáním podle odstavce 3 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.
12. Podle ustanovení § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním [podezřelý výraz] a jiné [Anonymizováno], vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.
13. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše vůči žalobci. Podle § 2053 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
14. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).
15. Nesplnil-li žalovaný svou platební povinnost z titulu uznání dluhu vůči žalobci, okresnímu soudu za této procesní situace nezbylo než podané žalobě zcela vyhovět tak, jak vyplývá z výroku ve věci samé shora, a to včetně příslušenství, což je představováno úrokem z prodlení, který žalobkyně požaduje v zákonné výši (tj. 12,75 %). Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož ust. § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně i ohledně příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení.
16. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, náleží jí proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení v částce [částka], které v daném případě tvoří paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony (nezastoupeného účastníka) po [částka] /1 úkon (návrh ve věci samé, výzva k plnění, vyjádření k odporu) dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud zdůrazňuje, že ohledně výše [částka] za jeden úkon ad 14 respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, která primárně vychází z usnesení dovolacího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž byl vyložen následující právní závěr:„Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum] stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši [částka], představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši [částka] návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonný předpis je proto neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.“
17. Dále žalobkyni přísluší odměna advokáta dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony po [částka] ( převzetí a příprava zastoupení a účast při jednání dne [datum]) ve výši [částka], 2 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka], náhradou advokáta žalobce za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po [částka] v souvislosti s jeho cestou z místa jeho advokátní kanceláře k jednání k podepsanému soudu a zpět (§ 14 odst. 3 adv. tarifu ve znění od [datum]) ve výši [částka]; cestovními výdaji ve výši [částka] za použití osobního automobilu advokáta žalobce k dopravě k nařízenému soudnímu jednání z místa jeho sídla ([adresa]) k procesnímu soudu ([adresa]) a zpět, tj. 2 x 34 km při průměrné spotřebě 7 l/100 km, při sazbě [částka] / za 1 l benzinu Natural 95, tj. [částka] (§ 4 písm. a/ vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) téže vyhl. ve výši [částka], tj. [částka]; náklady jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je jako insolvenční správce dlužníka osvobozena od placení soudního poplatku (srov. § 11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích) a jejímu návrhu bylo vyhověno, byla tato povinnost proto uložena žalovanému výrokem ad III. tohoto rozsudku (srov. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích), a to ve výši [částka] dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.
19. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).