Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím jako dluh z neuhrazeného úvěru. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. [hodnota], prostřednictvím které čerpala částku v celkové výši [částka] (převodem na účet č. [č. účtu]), a to dne [datum] částku [částka], a dle dodatku ke smlouvě ze dne [datum] téhož dne částku [částka]. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a úvěrové historie. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], že byla předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] uzavřena dálkovým způsobem s žalovanou smlouva o úvěru, a to ve výši [částka] se splatností do [datum]. Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] pak byla výše úvěru navýšena na [částka] a celková částka ke splacení byla stanovena ve výši [částka].
5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] zaslána částka ve výši [částka] a [částka].
6. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla od předchůdce žalobkyně v lednu 2025 připsána peněžní částka [částka] a [částka].
7. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], zaslaného na výzvu soudu, bylo zjištěno, že za vymezené období bylo celkem připsáno [částka] a odepsáno z něj [částka]. Z historie jednotlivých bankovních [podezřelý výraz] plyne, že žalovaná kromě pravidelných příjmů od svého zaměstnavatele ([právnická osoba].) měla další příjmy mj. plynoucí z jí realizovaných sázek, čemuž odpovídaly i její výdaje u různých sázkových subjektů.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.
10. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
12. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná od [právnická osoba] obdržela na svůj účet celkovou částku [částka], a to dne [datum] čerpala částku [částka] a [částka]. Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit kromě jistiny i úrok z úvěru ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Ke dni postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila.
17. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy např. spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li najevo, že věřitel při posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
18. Uvedený přístup odpovídá podle důvodové zprávy i záměru zákonodárce. Pro závěr o neplatnosti smlouvy musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut). Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] proto Nejvyšší soud shledal neúplným (a proto nesprávným) právní posouzení věci odvolacím soudem, který neplatnost smlouvy založil výlučně na porušení povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost (neprověřila dlužníkem uváděné výdaje, resp. [jméno FO] výdaje reálně nezjišťovala), aniž vzal v úvahu, zda, resp. že předchůdce žalobkyně byl schopen úvěr splatit. Akcentoval, že způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se v konkrétních případech bude lišit, neboť se vždy jedná o posouzení individuální (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
19. V posuzované věci tedy v případě žalované nemohla mít žalobkyně (resp. její předchůdce) pochybnosti o její solventnosti, kdy žalovaná jako svého zaměstnavatele uvedla [právnická osoba]., přičemž řádně doložila další podklady, z nichž bylo možné dovozovat, že jí žalobcem poskytnutý úvěr bude řádně a včas splácet. Tomu nasvědčuje i podrobný hled do bankovní historie žalované, předcházející několik měsíců před poskytnutím úvěru žalované.
20. Žalovaná čerpala od předchůdce žalobce peněžitou částku, kterou nevrátila, je tak v postavení dlužníka a je povinna zaplatit z přisouzené částky žalobci příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.
21. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., konkrétně z ustanovení § 14b o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když byl návrh podán na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši [částka] (§ 14b odst. 1 bod 2. AT). Žalobkyni náleží odměna za celkem [hodnota] úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši celkem [částka], režijní paušál dle §14b odst. 6 písm. a) AT ve výši [částka] (3 x [částka]), a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] dle Položky 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši [částka].
22. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.