Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhal uložení ve výroku označených platebních povinností žalovanému. Žalobce přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne [datum]) skutkově a právně tvrdil následující:
2. Dne [datum] [právnická osoba]. (dále též „předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce (dále též „smlouva“) č. [hodnota], v rámci níž byla žalovanému poskytnuta na účet č. [č. účtu] po podpisu smlouvy částka [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku [částka] (jistinu) společně s úrokem za zápůjčku ve výši 20,9 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná dne [datum], celková částka ke splacení činila [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobcem ověřena jednak z informací získaných od žalovaného a dále nahlédnutím do databází (SOLUS, CBCB, CNCB). Žalovaný celkem uhradil částku [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného předchůdce žalobce zesplatnil pohledávku ke dni [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalobce pak požaduje zaplacení částky představující dlužnou jistinu ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] (úrok ve výši 20,9 % ročně z úvěru od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] ( zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] do [datum]), dlužných poplatků ve výši [částka] (3 x [částka]), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 20,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:
5. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba]. s žalovaným smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které se se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal uhradit částku [částka] společně s úrokem z úvěru ve výši 20,9 % ročně, a to v 48měsíčních splátkách po [částka], a to od [datum]. Žalovanému byla částka [částka] zaslána převodem na účet č. [č. účtu] po podpisu smlouvy (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na č. l. 24-28).
6. Z protokolu předchůdce žalobce o ověření úvěruschopnosti klienta včetně přílohy bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán a má příjem ve výši [částka] měsíčně, výdaje činí [částka] na bydlení včetně hypotéky a stavebních úvěrů, výdaje na živobytí [částka], výdaje na splátky [částka] a na ostatní náklady [částka]. Výsledná platební kapacita žalovaného v době podání žádosti činila [částka]. Pravděpodobnost splácení úvěru žalovaného byla stanovena na 97,73 %. Banka z důvodu obezřetnosti navýšila výdaje žalovaného oproti jeho žádosti, a to na částku [částka], z toho výdaje na splátky půjček [částka], výdaje na bydlení včetně hypotéky a stavebních úvěrů ve výši [částka], výdaje na živobytí [částka] a na ostatní náklady [částka].
7. Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce ke dni [datum] prohlásil úvěr za splatný z důvodu prodlení žalovaného.
8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovaný hradil nepravidelně, celkem uhradil částku [částka], žalovanému na jistině tak zbývá k úhradě [částka], na poplatcích [částka], na úrocích [částka] a na úrocích z prodlení [částka].
9. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobce byly postoupeny pohledávky za žalovaným.
10. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobce ze dne [datum]. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalované.
11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z kopie seznamu odeslaných výzev na č. l. 82).
12. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba]. smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum] smlouvu č. [hodnota], v rámci níž byla žalovanému poskytnuta převodem na účet po podpisu smlouvy částka [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku [částka] (jistinu) společně s úrokem ve výši 20,9 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.
13. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku.
14. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
15. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.
17. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne [datum], která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách: 1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.
19. V daném případě tedy žalovaný porušil shora konstatované smluvní podmínky a v důsledku prodlení mu vznikla povinnost hradit žalobci úrok a úrok z prodlení.
20. Úvěruschopnost žalovaného byla v době uzavření smlouvy o půjčce předchůdcem žalobce ([právnická osoba].) řádně zkoumána a bylo v možnostech žalovaného v době uzavření smlouvy půjčku řádně splácet. Finanční poměry žalovaného v době uzavření smlouvy (příjem [částka], výdaje [částka]) nevykazovaly důvodné pochybnosti úvěr ve výši [částka] ve 48 měsíčních splátkách splatit.
21. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobce, na kterého byla předmětná pohledávka s příslušenstvím za žalovaným předchůdcem žalobce postoupena, se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] (úrok ve výši 20,9 % ročně z úvěru ve výši [částka] od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úrok z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), poplatku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 20,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, činí tak po právu, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem.
22. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, náleží mu proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení v částce [částka], které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 2 odst. 1. písm. c/ sazebníku soudních poplatků ve výši [částka], odměna dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po [částka] ( tj. převzetí a příprava, sepis žaloby, předžalobní výzva, kdy úkon advokáta žalobkyně - podání nazvané jako vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] soud za účelně vynaložený výdaj žalobkyně nepovažuje, neboť předmětná skutková tvrzení měla být obsažena již v podané žalobě), 3 x režijní paušál po [částka] za 1 úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka], a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši [částka], celkem náklady řízení představují částku [částka] a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce.
23. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).