Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

3 C 75/2026

Soud: Okresní soud ve VyškověDatum rozhodnutí: 6. 10. 2026Č. j.: 3 C 75/2026-149Samosoudkyně: Mgr. Andrea RůžováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení částky 21 593 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVY:2026:3.C.75.2026.1
neplatnost právního jednáníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (138) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum], ve znění písemného doplnění, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“), se žalovaným smlouvu č. [hodnota], kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách s úrokem 16,90 % p.a. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a dále z interních a externích databází, bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR. Banka žalovanému úvěr poskytla na účet, žalovaný nesplácel řádně a včas, proto dne [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků [částka]. Banka postoupila pohledávku za žalovaný smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, dále byla vyzvána ke sdělení skutečností týkajících se kontraktačního procesu, vyplacení úvěru, splátek a splácení a porušení povinnosti. Byla poučena, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu žalobkyně reagovala obsáhlým podáním ze dne [datum], k nimž nepřipojila žádné listiny na podporu tvrzení. Žalobkyně uvedla, že k podpisu smlouvy došlo přes tzv. mobilní elektronický klíč formou sms zprávy, tuto službu si žalovaný sjednal. Identita žalovaného byla ověřena při sjednávání na pobočce banky. Při posuzování úvěruschopnosti banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, dále byl žalovaný lustrován v registru SOLUS, v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací. K čerpání došlo dne [datum] ve výši [částka] na účet žalovaného [Anonymizováno],[č. účtu]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36měsíčních splátkách po [částka] s úrokem 16,90 % p.a. a RPSN 18,30 %. Žalovaný se poprvé dostal do prodlení [datum] a na úvěr nezaplatil žádnou částku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný k tomuto neměl námitek a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o poskytování bankovních služeb a z údajů klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést účet č.[č. účtu]. Byla zřízena služba přímé bankovnictví a žalovanému bylo přiděleno klientské číslo [hodnota].

6. Z žádosti o aktivaci, změnu, zrušení aplikace KB klíč bylo zjištěno, že žalovanému byla zřízena služba KB klíč7. Z návrhu na uzavření smlouvy, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z informací o certifikátech bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši [částka] s ročním úrokem 16,90 % a RPSN 18,30 %. Žalovaný měl úvěr splácet v 36měsíčních splátkách po [částka]. Celkem měl právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit [částka]. V případě porušení smluvních podmínek a prodlení se splácením úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný dokument podepsal elektronicky prostřednictvím klientského čísla [hodnota] dne [datum] v 22:46.07.8. Z podkladů k posouzení úvěruschopnosti (obsaženo na č.l. 34 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl měsíční příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], výdaje na živobytí [částka], rodinné náklady a ostatní [částka]. Žalovaný dále uvedl, že má základní vzdělání a bydlí u rodičů, je svobodný. U splátkového zatížení bylo uvedeno [částka]. Výsledná platební kapacita [částka].9. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že kontrola v insolvenčním rejstříku proběhla negativně, doklad nebyl nalezen v databázi MV, interní Black list bez záznamu. BRKI/NRKI a SOLUS negativní. Právní předchůdkyně vycházela ze zjištěného příjmu [částka] a výdajů [částka]. Úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně schválen.10. Z akceptace návrhu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného akceptovala.11. Z všeobecných obchodních podmínek a z produktových podmínek nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro věc.12. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek vč. dodatků bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalobkyni postupovat v budoucnu soubory pohledávek za úplatu. Ze smlouvy 12/2023/21 vč. příloh bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a z přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.13. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný. Z výpisu s pořadovým číslem [hodnota] za prosinec 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil + [částka], končený zůstatek + [částka], příjmy celkem + [částka], výdaje celkem – [částka]. Výpis z účtu obsahuje mnoho plateb prostřednictvím apple pay, splátky – [částka], - [částka], - [částka] (jistina po splatnosti), - [částka], - [částka], - [částka], - [částka], - [částka], příchozí platbu + [částka] od sázkové společnosti, platby ve prospěch sázkové společnosti, neidentifikovatelné odchozí platby. Z mimořádného výpisu za období od [datum] – [datum] (z jeho podstatné části od srpna 2024) bylo zjištěno, že v říjnu 2024 obsahuje výpis mnoho odchozích plateb na internetu, splátky úvěrů – [částka], [částka], - [částka], - 928, [částka], příchozí platbu + [částka], + [částka], + [částka] platbu PvN od Úřadu práce, platbu ve prospěch sázkové společnosti. Za období listopadu 2024 obsahuje výpis z účtu splátky – [částka], - [částka], - [částka], - [částka], - [částka], - [částka], příchozí platbu + [částka], platbu ve prospěch sázkové společnosti. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] čerpání úvěru.14. Ze zprávy banky ze dne [datum] nebyly zjištěny žádné další skutečnosti.15. Z výpisu minutové půjčky bylo zjištěno, že žalovaný čerpal [částka] dne [datum] a nesplácel. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku.16. Z prohlášení ze dne [datum] a z přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovanému bylo zasláno oznámení o okamžité splatnosti úvěru 2501749798 a žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka],17. Z výzvy ze dne [datum] a ze seznamu podaných zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě částky [částka] na základě smlouvy č. [hodnota], žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání.18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet [částka]. Tuto částku se žalovaný zavázal včetně úroku ve výši 16,90 % ročně splácet v 36měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když nezaplatil ani první splátku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k [datum]. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřována nedostatečně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].20. Závazkový vztah účastníků řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.21. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.22. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.23. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.24. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.25. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.26. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.27. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.28. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.29. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v [adresa] tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C679/18 ze dne [datum].31. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.32. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.33. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.34. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.35. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.36. Podle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.37. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr [částka], který žalovanému téhož dne zaslala na jeho účet. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinen právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy plynoucí neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou.38. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.39. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si právní předchůdkyně žalobkyně opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezohlednila aktuální dluhové zatížení žalovaného, ačkoliv zjistila, že měsíční výdaje žalovaného již před uzavřením smlouvy činily [částka]. Po započtení splátky sjednávaného úvěru žalovanému nezůstávala prakticky žádná rezerva. Při rádném zkoumání výpisu z účtu a charakteru výdajů by právní předchůdkyně žalobkyně musela dospět k zamítavému stanovisku stran žádosti o úvěr.40. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušil povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.41. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku na zaplacení úroku a poplatků. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru a poplatky), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na poplatky soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaný), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.42. Soud má zá prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný nezaplatil na svůj závazek ze smlouvy plynoucí ničeho. Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalovaného vydat jistinu úvěru ve výši [částka] žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným smlouvou postoupena, a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro stanovení jiné (delší) lhůty, příp. splátek nebyly žalovaným tvrzeny ani prokázány a nevyplývají ani z obsahu spisu.43. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.44. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka] (68 %), žalovaný byl úspěšný ohledně částky [částka] + kapitalizované příslušenství pohledávky, v žalobě kapitalizované úroky [částka] a [částka] a dále v žalobě nekapitalizované úroky ve výši [částka] a [částka] (zákonný úrok z prodlení a úrok kapitalizován ke dni [datum], srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08), celkem úspěch žalovaného po zaokrouhlení činí [částka] (32 %). V tomto řízení byla úspěšnější žalobkyně a má tak nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 36 % (od jejího úspěchu se odečítá její neúspěch). Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od [datum], konkrétně z ust. § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení [částka] (neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka]). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a žalobu) ve výši 3 x [částka], dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] /1 úkon ve výši [částka] (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky [částka], ve výši [částka]. Celkem náklady řízení představují částku [částka], žalobkyně má nárok na 36 % z této částky, tedy na částku [částka]. Pokud jde o aplikaci § 14b advokátního tarifu, soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vystupuje opakovaně jako strana žalující ve sporech z úvěrových smluv, kdy pohledávka byla na žalobkyni postoupena. Jedná se např. o řízení vedená pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] aj.45. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací