Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit:- [Jméno žalobce A] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- [Jméno žalobce B] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- [Jméno žalobce D] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- [Jméno žalobce E] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobci domáhali paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů zaplatit:- [Jméno žalobce A] částku [částka],- [Jméno žalobce B] částku [částka],- [Jméno žalobce D] částku [částka] a- [Jméno žalobce E] částku , částkavše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného, náhrady za neoprávněné užívání nemovitosti a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení zcela nečinný. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, žalovaný se k této možnosti nevyjádřil navzdory řádnému upozornění, že nevyjádří-li se, bude soud jeho souhlas s takovým postupem presumovat.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
4. Z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ležícím v k.ú. [adresa], obec [adresa], jehož součástí je garáž č. ev. [Anonymizováno]. Žalobkyně a) je vlastníkem uvedeného pozemku v rozsahu [Anonymizováno] /[Anonymizováno], žalobci b, c) a d) pak každý v rozsahu [Anonymizováno] /[Anonymizováno].
5. Ze smlouvy o nájmu [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobci uzavřeli s žalovaným dne [datum] smlouvu, v níž se zavázali přenechat výše specifikovanou [Anonymizováno] k užívání žalovanému od [datum], za což se žalovaný zavázal platit nájemné.
6. Z historie plateb nájemného soud zjistil, že žalovaný neuhradil nájemné ve výši [částka] a náhradu za neoprávněné užívání [Anonymizováno] v téže výši od listopadu 2024 do prosince 2025, tedy za celkem [hodnota] měsíců.
7. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci vypověděli nájemní smlouvu pro neplacení nájemného žalovaným. Platnost smlouvy skončila ke dni [datum]. Z podacího lístku soud zjistil, že výpověď nájemní smlouvy byla žalovanému řádně odeslána.
8. Z žaloby soud zjistil, že žalovaný bez právního důvodu užíval garáž i po skončení nájmu v měsících listopad a prosinec 2025. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení vzal soud toto tvrzení žalobců za prokázané, jelikož neshledal žádný důvod pochybovat o jeho pravdivosti.
9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k úhradě žalované částky. Z podacího lístku soud zjistil, že uvedená výzva byla žalovanému dne [datum] odeslána.
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
11. Žalobci uzavřeli s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání specifikované [Anonymizováno] k užívání od [datum] za což se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný však neuhradil nájemné za měsíce listopad 2024 až říjen 2025, tj. 12 měsíců. Žalobci proto uzavřenou nájemní smlouvu vypověděli. Smlouvy pozbyla platnosti k [datum]. V listopadu a prosinci 2025 pak užíval [Anonymizováno] bez právního důvodu, rovněž bez poskytnutí adekvátního protiplnění žalobcům. Žalovanému byla řádně zaslána předžalobní výzva k plnění.
12. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud o věci uvážil následujícím způsobem.
15. Žalobci uzavřeli s žalovaným nájemní smlouvu, kterou se zavázali přenechat žalovanému specifikovanou [Anonymizováno] k užívání. Žalovaný se za užívání [Anonymizováno] zavázal hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně.
16. Žalovaný však neuhradil nájemné za období od listopadu 2024 do října 2025. Proto se žalobci důvodně domáhají úhrady nájemného v celkové výši [částka]. Žalovaný bez právního důvodu užíval [Anonymizováno] i po ukončení nájemní smlouvy, tj. v listopadu a prosinci 2025, za což se žalobci domáhají rovněž částky [částka] měsíčně. [adresa] 000 Kč představující protiplnění za užívání nemovité věci po dobu kalendářního měsíce rozhodně nelze v žádném případě považovat za jakkoliv excesivní. Soud proto i tomuto nároku žalobců vyhověl. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky [částka] rozdělené tak, jak je uvedeno ve výroku I, a to včetně zákonného úroku z prodlení.
17. Žalobci se po žalovaném dále s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, domáhali po žalovaném náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Uvedené nařízení vlády však pro takový nárok neposkytuje žádnou oporu. Nařízení předepisuje pouze ve svém odstavci 3 náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to zejména v případech vzájemných závazků podnikatelů. O takový právní vztah však v projednávané věci nejde. Soudu proto nezbylo než v rozsahu tohoto nároku žalobu výrokem II. zamítnout.
18. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobci byli neúspěšní pouze ve zcela nepatrné části předmětu řízení, pročež jim soud proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a paušální náhradě hotových výdajů ve výši [částka] za 2 úkony po [částka] (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, celkem tedy v částce [částka], již soud mezi žalobce poměrně rozdělil.
19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.