Výrok
I. Manželství manželů [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené dne [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného dne [Datum narození manžela], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se návrhem podaným dne 1. 2. 2024 u Okresního soudu ve Vyškově domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Nežijí spolu déle než 6 měsíců a manželství trvá více než 5 let. Z manželství se narodily 2 dosud nezletilé děti, dne [datum] [jméno FO] a dne [datum] [jméno FO].
2. Manžel se podáním ze dne 17. 7. 2024 k návrhu na rozvod manželství připojil a navrhl, aby bylo manželství rozvedeno. Potvrdil, že manželství je v kvalifikovaném rozvratu a že nemá zájem na obnovení manželského soužití.
3. Manželka u jednání uvedla, že rodinnou domácnost zrušili v lednu 2024 a popsala, že si s manželem dlouhodobě nerozuměli v intimní oblasti ani v názorech na výchovu nezletilých dětí.
4. Manžel u jednání potvrdil průběh manželství stejně jako manželka, kdy uvedl, že ve vztahu přestal cítit vášeň a později se neshodli ani na společném vedení domácnosti.
5. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [adresa]. Toto manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [adresa] pro obec [adresa] ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], list [Anonymizováno], poř. č. [hodnota].
6. Z rozsudku Okresního soudu ve [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů tak, že svěřil nezletilé děti [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum] do střídavé péče rodičů a byla stanovena povinnost matce přispívat na výživu nezletilých celkovou měsíční částkou [částka] a otci přispívat na výživu nezletilých celkovou měsíční částkou ve výši [částka].
7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
8. Podle odst. 2 cit. ust. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
9. V souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
10. V souladu s ustanovením § 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
11. Podle ustanovení § 389 odstavec 1 z.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.), k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Podle ustanovení § 389 odstavec 2 z. ř. s., při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.
12. V daném případě bylo provedeným dokazováním zjištěno, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, manželství neplní své funkce, manželé nemají zájem v manželství setrvávat, nelze tedy očekávat jeho obnovení. Proto bylo návrhu manžela vyhověno a manželství rozvedeno. Příčiny rozvratu soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení účastníků.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 z. ř. s. podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod, když žádný z účastníků ani své náklady nepožadoval.