4 C 130/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dluhu z úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho částka 27 500 Kč byla vyplacena na účet žalované a částka 2 500 Kč byla vyplacena jako provize na účet zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala celkovou částku ve výši 46 000 Kč (úvěr 30 000 Kč + úrok 27,28 % ročně) splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalované byly zaslány tři výzvy k placení, za které žalobkyně účtovala poplatek 3 x 100 Kč jako účelně vynaložení náklady v souladu s čl. IV. bod 4, písm. b) smlouvy. Dále žalobkyně v souladu s čl. IV. bod 2, písm. c) smlouvy požaduje zaplacení smluvní pokuty 3 x 499 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek a v souladu s čl. IV. bod 2, písm. a) zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou nereagovala. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované splácet na základě vyhodnocení informací získaných od žalované. Dále žalobkyně získala informace o žadateli nahlédnutím do registrů CEE, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí a registru REPI.

2. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], úroku 12 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 12 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku 2 013 Kč představující úrok z dlužných splátek, částky 300 Kč představující poplatky 3 x 100 Kč za zaslané výzvy k úhradě, částky 1 497 Kč přestavující smluvní pokutu 3 x 499 Kč za prodlení žalované se zaplacením splátek a částky 1 440 Kč představující smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru 32 013 Kč od [datum] do [datum].

3. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřila.

4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

6. Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje obecné náležitosti a podmínky pro poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 27 500 Kč. Celková cena úvěru je uvedena 46 000 Kč, úrok z úvěru 27,28 % ročně, splatnost ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Dále je zde obsažena informace o provizi zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč, poplatku za odeslání upomínky pro nesplácení splátek ve výši 100 Kč a o sankcích v případě opožděných plateb. Dokument byl vložen do systému žalobkyně dne [datum]. (formulář)

7. Nedatovaným oznámením žalobkyně bylo sděleno, že byla schválena žádost o úvěr, přičemž zbývá podepsat přiložené dokumenty ke smlouvě číslo [hodnota] a zaslat verifikační platbu 1 Kč. Oznámení bylo odesláno e-mailem, z listiny není zřejmé, kdo byl adresátem zprávy. Z čísla smlouvy o úvěru soud dovozuje, že se jedná o zprávu určenou žalované. (e-mail).

8. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se vztahuje k žalované jako žadatelce. Žalovaná uvedla svoje číslo účtu, číslo OP, příjmy ve výši 30 000 Kč průměrně za předchozí obchodní 3 měsíce, kontakt na e-mail a telefon. K výdajům je uveden druh bydlení [Anonymizováno] [Anonymizováno], výdaje na bydlení 5 000 Kč, předchozí dluhové zatížení 0 Kč, normativní náklady na bydlení byly stanoveny částkou 13 737 Kč a výdaje žalované byly stanoveny částkou 8 510 Kč jako životní minimum včetně vyživovaných osob. Ze žádosti vyplývá, že žalovaná je [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dokument byl vložen do systému žalobkyně dne [datum]. (posouzení úvěruschopnosti zákazníka).

9. Z prohlášení samostatného zprostředkovatele ze dne [datum] soud zjistil, že uzavření smlouvy číslo [hodnota] zprostředkovala [Anonymizováno] [právnická osoba]. zastoupená [jméno FO]. Z prohlášení vyplývá, že zprostředkovatelem bylo ověřeno, že žadatelka (nyní žalovaná) nemá žádné závazky a že nemá žádné výdaje na penzijní připojištění, pojistné, výživné stanovené soudem a další pravidelní měsíční výdaje. Dále bylo ověřeno, že žadatelka nemá problémy se sázkami a hazardními hrami a má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou. Uvedené informace byly zjištěny od osoby blízké [jméno FO]. (prohlášení).

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela žalovaná se žalobkyní dne [datum] prostředky komunikace na dálku a zaplacením verifikační platby 1 Kč. Ve smlouvě jsou kromě nacionále žalované uvedeny také informace o žalované, zejména, že je vdaná, nemá žádnou vyživovanou osobu, bydlí u rodičů. Zaměstnavatelem žalované je [právnická osoba]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho žalované vyplaceno 27 500 Kč a částka 2 500 Kč vyplacena zprostředkovateli jako provize. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni dlužnou částku s úrokem 27,28 % ročně. Celkovou cenu úvěru ve výši 46 000 Kč se žalovaná zavázala splácet formou 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč. První splátka byla splatná [datum]. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované se splátkou 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení a smluvní pokuta 499 Kč. Dále byla smlouvou sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 100 Kč za zaslání upomínky. Dokument byl vložen do systému žalobkyně dne [datum] (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota]).

11. V úvěrových podmínkách, které tvoří přílohu č.[hodnota] úvěrové smlouvy jsou upraveny základní a obecné náležitosti úvěrových smluv a další podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů výslovně neupravené ve smlouvě. (příloha č. [hodnota] úvěrové podmínky).

12. Dne [datum] byla na účet žalobkyně přijata částka 1 Kč od žalované a z účtu žalované. (potvrzení o provedení transakce).

13. Dne [datum] byla z účtu žalobkyně vyplacena částka 27 500 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru. (potvrzení o provedení transakce).

14. Dne [datum] byla z účtu žalobkyně vyplacena částka 2 500 Kč jako provize za zprostředkování. (potvrzení o provedení transakce).

15. Z platební historie smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatila toliko verifikační platbu 1 Kč dne [datum], dále že v souvislosti s úvěrem nezaplatila ani jednu splátku. K zesplatnění úvěru došlo dne [datum], když byla žalovaná v prodlení s úhradou již tří splátek splatných [datum], [datum] a [datum]. (Bonita smlouvy č. [hodnota]).

16. Z předpisu splátek soud zjistil, že první splátka úvěru ze smlouvy č. [hodnota] byla splatná [datum]. Úvěr měl být splacen ve 40 splátkách po 1 150 Kč s tím, že úrok ze splátek splatných [datum], [datum] a [datum] činí celkem 2 014 Kč. (předpis splátek a rozpis umoření úroku a jistiny dluhu).

17. Z informace o jednotce č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] katastrální území [adresa] – list vlastnictví č. [hodnota] soud zjistil, že vlastníkem uvedené jednotky je [tituly před jménem] [jméno FO] (informace o jednotce).

18. Z prohlášení rodiče ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] prohlásil, že žalovaná je [Anonymizováno] [Anonymizováno] a na bydlení přispívá částku 5 000 Kč (prohlášení).

19. Dne [datum] prohlásila žalovaná, že u ní nejsou dány podmínky úpadku, ani hrozícího úpadku (prohlášení).

20. Dne [datum] učinila žalovaná čestné prohlášení o výdajích na bydlení ve výši 5 000 Kč, dále uvedla, že je [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. (prohlášení).

21. Příjem žalované ze mzdy u [právnická osoba]. za prosinec 2024 činil 29 795 Kč (výplatnice prosinec 2024).

22. Příjem žalované ze mzdy u [právnická osoba]. za leden 2025 činil 32 172 Kč (výplatnice leden 2025).

23. Z částečného výpisu bankovního účtu na jméno žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet byla přijata platba 31 942 Kč jako mzda žalované od [právnická osoba]. a dne [datum] byla z účtu vyplacena částky 800 Kč ve prospěch [Anonymizováno].[Anonymizováno]. (částečný výpis z účtu).

24. Z částečného výpisu bankovního účtu na jméno žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet byla přijata platba 31 930 Kč jako mzda žalované od [právnická osoba]. (částečný výpis z účtu).

25. Z částečného výpisu bankovního účtu na jméno žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet byla přijata platba 29 795 Kč jako mzda žalované od [právnická osoba]. (částečný výpis z účtu).

26. Z částečného výpisu bankovního účtu na jméno žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet byla přijata platba 29 795 Kč jako mzda žalované od [právnická osoba]. (částečný výpis z účtu).

27. Ke dni [datum] nebyla žalovaná (specifikovaná rodným číslem) dohledána v insolvenčním rejstříku (výstup z insolvenčního rejstříku).

28. Ke dni [datum] nebyla žalovaná (specifikovaná rodným číslem) dohledána v centrální evidenci exekucí (výstup z CEE).

29. Z REPI reportu ke dni [datum] na jméno žalované soud zjistil, že žalovaná měla k uvedenému datu 3 otevření kontrakty ze spotřebitelských úvěrů. Úvěr ve výši 3 000 Kč, celková cena úvěru 3 845 Kč, poskytnutý [datum] a splatný [datum]. Úvěr ve výši 10 000 Kč, celková cena úvěru 13 900 Kč, poskytnutý [datum] a splatný [datum]. Úvěr ve výši 15 000 Kč, celková cena úvěru 21 590 Kč, poskytnutý [datum] a splatný [datum]. Ke dni uzavření smlouvy o úvěru číslo [hodnota] tedy byla žalovaná v prodlení s úhradou dluhu z úvěru poskytnutého dne [datum], a to od [datum] v částce 21 590 Kč a další její úvěry byly již blízko splatnosti. (výpis REPI).

30. Žalované byla dne [datum] zaslána upomínka s výzvou k plnění, s upozorněním na možné zesplatnění úvěru ze smlouvy číslo [hodnota] (upomínka).

31. Žalované byla dne [datum] zaslána upomínka s výzvou k plnění, s upozorněním na možné zesplatnění úvěru ze smlouvy číslo [hodnota] (upomínka).

32. Žalované bylo dne [datum] zasláno oznámení o zesplatnění úvěru, s výzvou k plnění a upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] (předžalobní výzva + podací lístek).

33. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

34. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

35. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

36. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

38. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [hodnota] jako spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně mohla poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

39. Žalobkyně uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž odkázala na informace získané od žalované před uzavřením smlouvy, ověřené z výplatnic a bankovních výpisů z účtu, dále lustrací žalované jako žadatelky v dostupných registrech. Žalobkyně zjistila a ověřila pravidelný příjem žalované od zaměstnavatele [právnická osoba]. ve výši cca 30 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly stanoveny a ověřeny prohlášením otce žalované jako výdaje na bydlení částkou 5 000 Kč a celkové výdaje byly stanoveny s odkazem na životní minimum paušální částkou ve výši 8 510 Kč měsíčně. Žalovaná jako žadatelka uvedla, že nemá žádné předchozí závazky a nemá problém se sázkami a hazardem, což potvrdil její manžel. Uvedená prohlášení žadatelky a jejího manžela jsou však v přímém rozporu s informacemi poskytovatele úvěru získanými z registru REPI, ze kterého plyne zadlužení žalované z předchozích úvěrů, které jsou částečně i po splatnosti (tedy v prodlení) a dále informace získané z částečného výpisu z bankovního účtu žalované za listopad 2024, ze kterého plyne sázka [částka] na sázkovém portálu [Anonymizováno].[Anonymizováno].

40. V této souvislosti soud předně (stručně) opakuje, že ničím nepodložené tvrzení spotřebitele není pro posouzení úvěruschopnosti dostatečné, toto tvrzení je třeba doložit a v tomto smyslu poskytovatele úvěru tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Povinnost poskytovatele úvěru není samoúčelná: má totiž ve výsledku dbát o to, aby spotřebitel nebyl neúměrně zadlužován, přičemž je nerozhodné, zda si takovou ochranu „zaslouží“ (viz rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci z [datum], č. j. [incidenční spisová značka]). Současně soud zdůrazňuje, že není dostatečné, vychází-li poskytovatel úvěru z ekonomických modelů nebo ze statistických či normativních dat. Platí totiž, že bez ověření údajů o skutečných výdajích si lze jen „těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], především body 24 a 25).

41. Stejně tak soud odkazuje na závěr Nejvyššího správní soud v rozhodnutí z [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka.

42. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatelka dostatečně solventní, aby byla schopna poskytovaný úvěr řádně splatit, pokud neměl bližší informace o konkrétních výdajích žalované a vycházel ze zákonem dané částky životního minima, ale zejména pokud evidentně zcela ignoroval výši nových úvěrů čerpaných žalovanou bezprostředně před sjednáním předmětného úvěru spolu s informací, že žalovaná je v prodlení se splácením svého závazku. Za popsaného stavu nemohla mít žalobkyně odůvodněnou důvěru v to, že bude úvěr řádně splacen, což se ostatně potvrdilo, když žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila.

43. Soud uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žadatelky o úvěr a v důsledku toho je smlouva o úvěru č. [hodnota] neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

44. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 27 500 Kč (dle §3 odst.2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 27 500 Kč v době přiměřené svým možnostem a soud ji k zaplacení této částky zavázal.

45. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

46. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny.

47. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že zájem žalobkyně není relevantní [např. oproti úpravě § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)]. Ve vztahu k poskytovateli úvěru jde totiž o soukromoprávní sankci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], bod 16) a jediným zákonným kritériem pro určení splátek jsou možnosti spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Současně platí, že povinností soudu je i při pasivitě spotřebitele rozhodnout o vrácení jistiny v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Zákon totiž žádnou podpůrnou dobu nestanoví. Je li spotřebitel zcela pasivní – vychází soud z obvyklé lidské zkušenosti, která je obecně známá (jako ze skutkové domněnky).

48. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalované možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru a k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 12 měsíců od právní moci rozsudku.

49. Byla-li smlouva shledána neplatnou pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyni přísluší jen právo na vrácení poskytnuté částky se zákonným úrokem z prodlení, nikoliv na sjednaná smluvní plnění a smluvní sankce.

50. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 27 500 Kč soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

51. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 30 000 Kč, úrok 27,28 % ročně kapitalizovaný částkou 2 049,39 Kč, dále dlužný úrok 2 013 Kč, poplatky 300 Kč a smluvní pokutu 1 497 Kč a 1 440 Kč, tj. celkem 37 299,39 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 27 500 Kč, tj. v rozsahu 47,46 % (čistý úspěch).

52. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 410 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 700 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]), dále paušální náhradě hotových výdajů 3 ×100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, částce 504 Kč na náhradu za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 4 314 Kč z toho 47,46 % činí 2 047 Kč.

53. Splatnost náhrady nákladů řízení byla stanovena shodně s jistinou dluhu.