Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 17/2024

Soud: Okresní soud ve VyškověDatum rozhodnutí: 27. 11. 2024Č. j.: 4 C 17/2024-69Samosoudce: JUDr. Petr DoleželAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 2. 2025Předmět řízení: zaplacení 10 724 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVY:2024:4.C.17.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (20) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 800 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 5. 6. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 924 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 176 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 11. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 724 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 30. 1. 2023, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 24. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a v upomínce ze dne 1. 6. 2023 byl úvěr zesplatněn ke dni 4. 6. 2023 a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl upomenut k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou zástupkyní žalobkyně ze dne 15. 10. 2023. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč a zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni 4. 6. 2023, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. od 5. 6. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 15. 10. 2023, kterou kapitalizovala částkou 924 Kč.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne 6. 5. 2024 skutková tvrzení ohledně splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žadatele. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žadatele na základě údajů sdělených klientem a uvedených v žádosti o úvěr, které si ověřila mimo jiné lustrací v registrech SOLUS, NRKI/BRKI. V žádosti žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Dále při registraci na webových stránkách žalobkyně žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splaceném jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě a není si vědom, že by byl evidován v databázi dlužníků. Žalovaný také doložil doklad o svém pravidelném příjmu ze zaměstnání ve výši 29 698 Kč v září 2022, 24 668 Kč v říjnu 2022 a 28 529 Kč v listopadu 2022. Výdaje žalovaný doložil výpisem z účtu u [Anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěrové finanční prostředky ve výši 7 000 Kč dne 30. 1. 2023 prostřednictvím svého bankovního účtu. Úvěr byl splatný jednorázově, byl neúčelový a nezajištěný. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho a dostal se do prodlení, úvěr byl zesplatněn ke dni 4. 6. 2023 a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti a učinil závěr o následujícím skutkovém stavu:

5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný jako žadatel o úvěr uvedl, že je svobodný, žije sám v obecním/státním bytě od roku 2012, má vysokoškolské vzdělání a pracuje jako stavební dělník u firmy [právnická osoba]. od března 2007, s měsíčním příjmem 27 631 Kč, kdy má měsíční výdaje ve výši asi 20 000 Kč. Uvedl, že nemá exekuci ani není v insolvenci.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 30. 1. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový, bezhotovostní úvěrový limit ve výši do 20 000 Kč na dobu neurčitou, do úplného splacení jistiny. Sazba úroku byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Splátky úvěru byly sjednány ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti dle čl. V. smlouvy.

7. Žalovaný poskytl žalobkyni jako poskytovateli úvěru kopii svého občanského průkazu a výplatních pásek za měsíce 9/2022, 10/2022 a 11/2022.

8. Z potvrzení o platbě z účtu [anonymizováno]. vedeného na majitele žalobkyni soud zjistil příchozí platbu ve výši 1 Kč z účtu [č. účtu] dne 28. 1. 2023. Z potvrzení o platbě z účtu [právnická osoba]. vedeného na majitele žalobkyni soud zjistil odchozí platbu ve výši 7 000 Kč na účet [č. účtu] dne 30. 1. 2023 se zprávou pro příjemce „Čerpání ze dne 30. 1. 2023“.

9. Z výpisů z běžného účtu vedeného [právnická osoba]., číslo [č. účtu] na jméno žalovaného za období říjen až prosinec 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek žalovaného k 1. 10. 2022 byl ve výši 5 723,18 Kč, s celkovými příjmy 64 072,88 Kč a celkovými výdaji 68 596,06 Kč, k 1. 11. 20221 200 Kč, s celkovými příjmy 154 026,78 Kč a celkovými výdaji 127 126,73 Kč, a k 1. 12. 202228 100,05 Kč s celkovými příjmy 66 765,07 Kč a celkovými výdaji 73 920,24 Kč, kdy končený zůstatek k 31. 12. 2023 byl 20 944,88 Kč. Z těchto výpisů také dále vyplývá, že žalovaný opakovaně čerpal úvěry (např. [anonymizováno]. a další) přičemž splácel různé úvěry ([anonymizováno]., splátka kontokorentu, splátka spotřebitelského úvěru bez bližšího označení)

10. Žalobkyně zaslala žalovanému e-mailem výzvu k úhradě minimální částky ve výši úroků za čerpané období, kdy po uplynutí lhůty 3 dnů dojde ke zesplatnění úvěru. Uvedený dokument není datován.

11. Přípisem ze dne 1. 6. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění spotřebitelského úvěru číslo [hodnota], kdy výše dlužné částky byla vpočtena na 22 059 Kč.

12. Přípisem ze dne 15. 10. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené dne 30. 1. 2023 s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Přípis byl žalovanému zaslán doporučenou poštou, dle podacího lístku ze dne 15. 10. 2023.

13. Všeobecné obchodní a úvěrové podmínky žalobkyně obsahují podmínky poskytování služeb žalobkyně. Na předložené listině se nenachází podpis žalovaného. Podpis žalovaného se nenachází ani na listinách předložených žalobkyní – smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kdy na jednom vyhotovení se nachází podpis jednatelky žalobkyně a razítko žalobkyně. Dle textu smlouvy se v případě Úvěrovaného (žalovaného) rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem [Anonymizováno] v žádosti o Úvěr.

14. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

20. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost před uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

21. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě při sjednávání spotřebitelského úvěru prostřednictvím elektronických komunikací žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele. Poskytovatel úvěru v daném případě provedl posouzení toliko formálně, když i s doloženými podklady (výpis z účtu žalovaného před uzavřením smlouvy) nezkoumal dostatečně příjmy žadatele v souvislosti s jeho pravidelnými a nezbytnými výdaji, vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a to s kladným výsledkem) byla. Žalobkyně se spokojila toliko s informacemi od žadatele o tom, že je zaměstnán a má pravidelný příjem, což doložil kopií výplatních pásek za předchozí 3 měsíce i výpisem z účtu. Žalobkyně však nijak nezkoumala a neověřovala další příjmy domácnosti žadatele (z jakých zdrojů pochází – úvěry), základní výdaje žalovaného, zejména náklady na bydlení, ačkoli výdaje na bydlení jsou zpravidla nevyšší výdajovou položkou, počet, výši a splatnost předchozích úvěrů, výši splátek. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala předchozí dluhové zatížení žadatele lustrací v registru dlužníků ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, výpisy z těchto lustrací nepřeložila S ohledem na uvedené soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 30. 1. 2023 jako neplatnou. V důsledku toho je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Na základě neplatné smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. Žalovaný toto tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky zavázal.

23. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

24. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky v celkové výši 12 902,84 Kč včetně příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08), přičemž úspěšná byla pouze ohledně částky 7 000 Kč bez příslušenství, tedy v rozsahu 54,25 %. Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 45,75 %. Žalobkyni tak přísluší 8,5 % z plné náhrady jí účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2,5x 300 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a) a odst. 2 písm. h) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a jednoduchá výzva k plnění (jedná se jen o skutkový, nikoli právní rozbor věci) předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] 38/2024) a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3x 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 220,50 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 2 070,50 Kč, z toho 8,5 % činí 176 Kč.

25. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době „přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem k nečinnosti žalovaného, který nikterak nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech uvedenou částku vrátit. Vzhledem k tomu, že se původně zavázal uvedenou částku včetně úroku ve výši 40 % p.m. zaplatit jednorázově do měsíce, uplynutí doby delší než 1,5 roku k navrácení částky 7 000 Kč je doba více než přiměřená jeho možnostem. Soud tak žalovanému poskytuje možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodňuje na úkor žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací