Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovaná povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokutu [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku [částka], k rukám zástupce žalobkyně do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.
IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet soudu účtu číslo č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka], nákladu spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty [částka], to vše z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:
5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy o zápůjčce zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na účet žalované číslo [č. účtu]. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. V případě prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále náklady vzniklé v souvislosti s prodlením dlužníka – [částka] za upomínku – výzvu k úhradě (Smlouva).
6. Dne [datum] byl mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřen dodatek ke smlouvě o zápůjčce. Žalobkyně se zavázala navýšit zápůjčku o [částka] na celkových [částka] a poplatek byl navýšen o [částka] na celkových [částka]. (Dodatek ke smlouvě).
7. Dne [datum] byl mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřen dodatek ke smlouvě o zápůjčce. Žalobkyně se zavázala navýšit zápůjčku o [částka] na celkových [částka] a poplatek byl navýšen o [částka] na celkových [částka]. (Dodatek ke smlouvě).
8. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně upravují další podmínky smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a byly žalovanou podepsány dne [datum] společně se smlouvou o zápůjčce (obchodní podmínky).
9. Dne [datum] bylo provedeno ověření vlastnictví bankovního účtu žalovanou prostřednictvím služby informování o platebním účtu (protokol o vlastnictví účtu).
10. Dne [datum] byla na účet žalované uvedený ve smlouvě vyplacena částka [částka], dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , variabilní symbol plateb odpovídá rodnému číslu žalované (výpis z běžného účtu žalobkyně).
11. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení splátky půjčky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (výzva).
12. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení splátky půjčky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (výzva).
13. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení splátky půjčky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (opakovaná výzva).
14. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení splátky půjčky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (opakovaná výzva).
15. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení splátky půjčky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (opakovaná výzva).
16. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky [částka] jako dluhu ze smlouvy ze dne [datum], s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Výzva byla téhož dne zaslána žalované doporučenou poštou (výzva + poštovní podací lístek).
17. Ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr žalobkyně ničeho netvrdila, a to ani na základě výzvy soudu.
18. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
23. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a jeli to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru.
25. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce jako o spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žadatelky sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.
26. Žalobkyně ke splnění povinnost prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr dle smluvního ujednání splácet, tzv. úvěruschopnost žalované uvedla že tuto splnila vyžádáním informací o rodinných pracovních příjmových výdajových a jiných relevantních poměrech a jejich ověřením na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Svá tvrzení k výzvě soudu nedoplnila. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz k prokázání svých tvrzení. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně nedostála svým procesním povinnostem a neunesla procesní břemeno důkazní k prokázání svých tvrzení.
27. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy ani výdaje žalované. V souladu s uvedeným závěrem pak soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou a v důsledku toho je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.
28. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění celkem [částka]. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila. Toto tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a soud ji k zaplacení této částky zavázal.
29. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
30. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny.
31. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že zájem žalobkyně není relevantní [např. oproti úpravě § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)]. Ve vztahu k poskytovateli úvěru jde totiž o soukromoprávní sankci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], bod 16) a jediným zákonným kritériem pro určení splátek jsou možnosti spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Současně platí, že povinností soudu je i při pasivitě spotřebitele rozhodnout o vrácení jistiny v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Zákon totiž žádnou podpůrnou dobu nestanoví. Je-li spotřebitel zcela pasivní – vychází soud z obvyklé lidské zkušenosti, která je obecně známá (jako ze skutkové domněnky).
32. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalované možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru a k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 4 měsíců od právní moci rozsudku.
33. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.
34. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka], přičemž úspěšná byla co do částky [částka], tj. v rozsahu 16,55 % (čistý úspěch).
35. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] dle položky 1, bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × [částka] dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby, za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × [částka] dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, [částka] náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem [částka]. Žalobkyni byla přiznána náhrada těchto nákladů v rozsahu 16,55 % - tj. [částka], k rukám zástupce žalobkyně. Splatnost náhrady nákladů řízení byla stanovena shodně s jistinou dluhu.
36. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1, bod 1 písmeno a) soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do [částka] činí [částka]. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku [částka]. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán. Doplatek soudního poplatku činí [částka]. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku do tří dnů od právní moci rozsudku.